Generální advokát se ve věci kontroverzní Evropské super ligy zastal organizací FIFA a UEFA
Je to téměř dva roky, kdy celým fotbalovým světem otřáslo oznámení 12 velkých evropských fotbalových klubů o záměru založit tzv. Evropskou super ligu (ESL). Dle prvotního (a v podstatě téměř jediného) vyjádření svých zakladatelů měla ESL existovat a fungovat nezávisle na tradičních fotbalových federacích v režimu polootevřené soutěže, v rámci které by působilo 12 – 15 stálých klubů a pět dalších týmů, jež by se kvalifikovaly na základě svých výsledků z předchozí sezóny.
Tento model se tak odvrací od tradičního evropského sportovního modelu. Ten staví na principu otevřené soutěže, kde je postup a sestup založen na sportovních zásluhách a na jehož základě doposud fungují všechny evropské klubové soutěže a šampionáty.
Ve fotbalovém prostředí se informace o vznikající lize setkala od okamžiku svého oznámení s velice negativními ohlasy. Nový projekt ESL odsoudili okamžitě nejen fanoušci, ale také ostatní kluby a dále především mezinárodní organizace FIFA a UEFA, které měly doposud v Evropě v souladu se svými stanovami na organizování profesionálních fotbalových soutěží monopol. Po oznámení vzniku ESL vydaly obě organizace společné prohlášení, v němž nově vzniklou ligu odmítly uznat a upozornily, že každý hráč nebo klub, který se ligy zúčastní, bude z velkých evropských a světových soutěží pořádaných FIFA a UEFA vyloučen. Vlna negativních reakcí nakonec vedla k tomu, že se 9 z celkově 12 zakládajících týmů rozhodlo projekt ESL opustit, a to pouze pár dní poté, co byl projekt velkolepě oznámen.
Reakce zúčastněných stran
Reakce FIFA a UEFA se pochopitelně neobešla bez následné odezvy a výsledkem bylo podání žaloby ze strany tří zbylých zakládajících fotbalových klubů – Realu Madrid, FC Barcelona a Juventus FC, které se obrátily na Obchodní soud v Madridu, když právě tam má ESL své sídlo. Součástí žaloby byla také žádost o vydání předběžného opatření, kterému bylo ze strany soudu vyhověno, a oběma mezinárodním fotbalovým organizacím byl uložen zákaz uložení jakýchkoliv sankcí, a to ať už hráčům nebo klubům, které by se do ESL potenciálně zapojili.
Ve svém návrhu označili navrhovatelé jednání FIFA a UEFA za protisoutěžní, a tím pádem neslučitelné s články 101 a 102 SFEU. Jelikož je tak předmětem řízení výklad evropského práva, respektive souladu jednání organizací FIFA a UEFA s právem Evropské unie, přistoupil španělský soud k podání předběžné otázky k Soudnímu dvoru evropské unie (SDEU). Při posuzování této předběžné otázky se má SDEU zabývat tím, zda je jednání FIFA a UEFA, jakož i jejich stanovy v rozporu se:
- zákazem zneužívání dominantního postavení dle článku 102 SFEU;
- zákazem protisoutěžních dohod podle článku 101 SFEU;
- dalšími základními svobodami zaručenými SFEU, které by mohly být použity k oslabení jakékoli soukromé iniciativy, která by mohla být soutěžní povahy na poli pořádání fotbalových soutěží.
Další články
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
Rizika Shadow AI? Zaměstnanci mohou neúmyslně ohrozit firemní data, porušit dohody o mlčenlivosti nebo GDPR
S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.
Ekocida: Chybějící dílek v mozaice nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva
Mezinárodní trestní právo dnes připomíná precizně vyskládanou mozaiku spravedlnosti. Její čtyři dílky, genocida, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese, chrání lidstvo před těmi nejtěžšími zločiny ohrožujícími mezinárodní mír a bezpečnost. Přesto v tomto zdánlivě uceleném obrazu zůstává prázdné místo, skrze které nezadržitelně uniká odpovědnost za činy, které neútočí přímo na integritu jednotlivců, ale na environmentální stabilitu nezbytnou pro zachování civilizace.



