Plné údaje zde uvedené samozřejmě plně korespondují s prosazovanými principy formální a materiální publicity a převládající shoda je, že zahájením podnikání a zápisem do obchodního rejstříku ztrácí společník či funkcionář obchodní korporace (jednatel, člen dozorčí rady apod.) část svého soukromí, neboť obecný zájem na tom, aby bylo veřejně známo s kým se obchoduje, je silnější než ochrana tohoto soukromí.
Ne každý však ví, že u zapsaných spolků je tato ochrana soukromí mnohem silnější a je možné využít ustanovení zákona č. 304/2013 Sb., rejstříkového zákona, v posledním znění, které ve svém § 25 (2) stanoví, že je možné znepřístupnit veřejnosti údaje zapsané do veřejného rejstříku ohledně jeho členů orgánů a sídla. V praxi se o takové znepřístupnění žádá při zápisu a už zběžnou namátkovou prohlídkou spolkového rejstříku je zjevné, že o tuto formu utajení nemají členové orgánů spolků buď vůbec zájem a nevadí jim tedy, že jsou ve spolkovém rejstříku zveřejněny jejich osobní údaje, nebo (což je dle autora mnohem pravděpodobnější varianta) o této možnosti vůbec nevědí.[1]
V praxi se takové skrytí projeví tak, že při vyhledání daného spolku ve spolkovém rejstříku jsou zobrazeni svou pozicí všichni členové orgánů, např. člen představenstva, prezident spolku, viceprezident spolku apod., nicméně v kolonce kde lze běžně nalézt jejich jméno, datum narození a bydliště je uvedeno pouze:
Údaj skryt: znepřístupnění údajů dle § 25 odst. 2 zák. 304/2013 Sb.
Je samozřejmě nutné dodat, že ve výše zmíněném ustanovení rejstříkového zákona je výslovně stanoveno, že se tato možnost znepřístupnit zapsané údaje veřejnosti nemůže použít u obchodních korporací a družstev, tedy jejich společníci/funkcionáři budou stále zcela v souladu se zásadami formální a materiální publicity veřejně k dohledání (nejen) v obchodním rejstříku. Je samozřejmě pozitivní sledovat povedené aspekty právní úpravy, která je dostatečně volná ve chvílích, kdy není nutné vynucovat všechny povinnosti a tím dává najevo, že se nesnaží pouze prosazovat jednu jedinou hodnotu, ale ve vhodné situaci jí vyvažuje hodnotou druhou, zde ochranou soukromí zapsaných spolkových funkcionářů.
Další podmínkou je pak veřejný zájem, který dle zkušeností autora není u skrytí údajů o funkcionářích spolků standardně nijak extenzivně prověřován.[1]
Diskuze k článku ()