Ženy ve sportu: Tohle rozhodně není fair play - proč se odměny žen a mužů ve sportu tak liší?
Na tréninku tráví stejné množství času, zápasům, soutěžím a závodům obětují celý svůj život a přesto je propastný rozdíl mezi tím, jak jsou ženy oproti mužům ve světě sportu odměňovány. O jak velkých rozdílech se bavíme, proč vůbec rozdíly existují a jde s tím něco udělat? To vše se můžete dozvědět níže v rámci druhého dílu minisérie “Ženy ve sportu”.
V žebříčku 50 nejlépe placených sportovců dle časopisu Forbes se v roce 2022 objevily pouze dvě ženy. Naomi Osaka na 19. místě a Serena Williams na 31. místě. Oproti vítězi žebříčku, kterým se stal Lionel Messi s celkovou částkou 130 milionů dolarů nedosáhla nejlépe vydělávající sportovkyně ani na polovinu této částky. Zajímavé je pak také porovnání částek, které si sportovci vydělají v přímé souvislosti se sportovní činnosti a mimo ni. Zatímco u Lionela Messiho se obě částky pohybují v obdobné výši, Naomi Osaka si hraním vydělala zhruba 1,2 milionu dolarů a zbývajících 58 milionů získala jen díky reklamě a dalším spolupracím.
Když se problematikou rozdílů v odměňování začala v roce 2014 zabývat WNBA (Women’s National Basketball Association), bylo zjištěno, že 52 hráčů NBA - mužů, vydělává individuálně pořád víc než všechny ženy v lize dohromady. Podobné zkušenosti mají třeba i golfistky, když vítěz mužské části Professional Golf Association (PGA) získá za turnaj pětinásobek toho, co vítězka části ženské. Když se vrátíme k fotbalu, Lionel Messi si díky svému působení na hřišti přišel v roce 2019 na 92 milionů dolarů. Američanka Alex Morgan, která byla v té době považována za nejlepší hráčku na hřišti, si v součtu částek od svého klubu a národního týmu přišla na pouhých 250 tisíc dolarů. Paradoxní je, že v případě USA je to právě ženská reprezentace, která v posledních letech vygenerovala více celkových příjmů než tým mužský. Americký fotbalový tým je přitom nejúspěšnějším ženským týmem v historii s celkovým počtem 4 výher na mistrovství světa, když mužský tým se na mistrovství světa 2018, které jejich kolegyně vyhrály, nedokázal ani kvalifikovat.
Problematika rozdílů v odměňování přitom není žádnou novinkou - tenistka Billie Jean King za práva žen bojovala už v roce 1973. Výsledkem jejího snažení bylo, že U.S. Open se ještě ve stejném roce stal prvním velkým turnajem, který nabídl stejné prize money pro obě pohlaví. Na lepší časy snad částečně svítá také ve fotbale, alespoň na úrovni národních reprezentací, když dohody o rovném odměňování už dokázaly dosáhnout národní týmy Irska, Austrálie, Španělska nebo Walesu.
A jaké jsou vlastně důvody toho, že odměny mužů jsou výrazně vyšší? Prvním z nich je skutečnost, že mužský sport obecně generuje větší zisk a je v něm tak více peněz. Druhým důvodem je, že sponzoři stále platí mužům víc než ženám. V neposlední řadě pak nesmíme zapomenout na to, že mužský sport dostává více prostoru v médiích, což jen produkuje další zisk. Na druhou stranu, pokud dostávají v médiích více prostoru muži, je logické, že fanoušci budou více sledovat mužský sport a ten ženský tak nemá moc prostoru pro další růst.
Na základě výše uvedených důvodů by někdo mohl nabýt dojmu, že ženy jsou odměňovány tak, “jak si zaslouží”. Pokud si na sebe nevydělají, tak nemohou přece očekávat, že budou jejich odměny stejně vysoké jako odměny mužů. Nesmíme však zapomínat na to, že popularita ženského sportu raketově roste a například finále mistrovství Evropy žen ve fotbale se zúčastnilo 87.192 diváků, což je nejvyšší počet v historii evropských šampionátů včetně těch mužských. Argumentovat tedy tím, že ženský sport nemá potenciál přitáhnout tisíce diváků je dle mého názoru bezpředmětné a nijak nekoresponduje s realitou.
Nejzajímavějším případem za poslední dobu je spor americké ženské fotbalové reprezentace proti vlastní národní fotbalové federaci. Poslední kapkou pro hráčky byla asi skutečnost, že ačkoliv odměna pro vítěze mužského mistrovství světa v roce 2018 činila 400 milionů dolarů, ženský tým ve stejném roce obdržel pouhých 30 milionů dolarů. Svůj nárok pak hráčky opíraly o antidiskriminační právo na rovné zacházení, ze kterého plyne právě právo na stejnou odměnu. Poukazovaly také na diskriminaci ohledně toho, jak často a kdy a kde mohou hrát. Ačkoliv svůj boj za rovné odměňování před soudem nakonec prohrály, v únoru 2022 dosáhly se svou národní federací dohody, na základě které jim bylo vyplaceno 24 milionů dolarů a americká národní federace se navíc zavázala k rovnému odměňování mužského i ženského týmu. Argumentací soudu přitom bylo, že hráčky o výši odměny věděly a podpisem reprezentační smlouvy s její výší souhlasily.
Cílem tohoto článku není navodit pocit, že by si mužští sportovci své odměny nezasloužili. Míra rozdílu v odměňování v milionech a milionech dolarů je však dle mého názoru nepřípustná a absolutně nereflektuje skutečnost, že ženy se sportem živí úplně stejně jako muži a rozhodně do svých výkonů nedávají méně a ani netráví sportem méně času. Ohromné rozdíly jsou bohužel důsledkem institucionalizované genderové diskriminace, která způsobila a přispěla k tomu, jaké rozdíly v odměňování na základě pohlaví ve sportu jsou. Důležité ale je, že ženy a dívky po celém světě pokračují ve svém boji za rovné příležitosti na pracovišti, ať už je tím pracovištěm hřiště, kurt, sjezdovka nebo třeba plavecká aréna.
Článek je součástí minisérie článků na téma ženy ve sportu. První článek ze série k přečtení ZDE.
Další články
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?
Astropolitika a kosmické právo: faktická kontrola vesmíru mezi geopolitickou mocí a zákazem apropriace
Článek se zabývá vztahem astropolitiky a mezinárodního kosmického práva se zaměřením na napětí mezi faktickou kontrolou kosmického prostoru a zákazem jeho národní apropriace. Analyzuje proměnu vesmíru v kritickou strategickou infrastrukturu, význam orbit, libračních bodů, rádiového spektra, datových toků a technologických standardů pro výkon geopolitické moci.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.




