Eurocrim 2014: Pohled na kriminologické problémy moderní společnosti

Září přineslo českému právnickému prostředí jednu z největších konferencí tohoto roku. V hlavním městě Praze se na popud European Society of Criminology (Evropská asociace pro kriminologii) a The Czech Society of Criminology (Česká asociace pro kriminologii) konala ve dnech 10. až 13. září 2014 již 14. výroční konference ESC, neboli EUROCRIM 2014.

Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Praktičtí i akademičtí experti z oblasti kriminologie se při příležitosti této konference sešli v hlavním městě Praze, za účelem otevřené diskuze a prezentace odborných výstupů svých jednotlivých výzkumů.

Zahajovací ceremoniál odstartoval plejádu odborných diskuzí, majoritně podpořenou též morálními a národnostními rozdíly účastníků, kde byla zřejmá odlišnost společenských zvyklostí a přístupu ke kriminologickým právním otázkám na vnitrostátní i mezinárodní úrovni. Účastníky konference v rámci úvodní ceremonie uvítal prezident European Society of Criminology Michael Tonry, společně s ministryní spravedlnosti České republiky, profesorkou trestního práva Helenou Válkovou. Paní ministryně vyjádřila svou upřímnou radost nad realizací konference takového rozměru právě na území České republiky. Svou řeč zakončila přáním směřujícím k účastníkům konference, kteří se dle slov ministryně mají společně s odbornou diskuzí zaměřit i na krásy české metropole. Konferenci bylo v tomto okamžiku možno považovat za zahájenou.

Jako jedna z prezentujících se o své výstupy v oblasti teorie praní špinavých peněz a její realizace v rámci trestního řízení podělila Katie Benson z University of Manchester, UK. Podstata této teorie tkví v protiprávní činnosti, jejímž cílem je zastřít původní zdroj, ze kterého peníze pocházejí, a tento zdroj prezentovat jako legitimní. Stěžejním problémem této trestní činnosti nalézáme následně ve finančních systémech a jiných finančních nástrojích, jelikož tyto peníze vycházející z trestné činnosti jsou následně používány pro nabývání majetku a nejrůznější variace finančních transakcí. Tyto transakce povětšinou zahrnují mezinárodní prvek, který dopomáhá k zastření skutečného původu takových financí. Předcházení této činnosti je složitým komplexem, nicméně je zde možnost, jak říká Úmluva Rady Evropy o praní špinavých peněz, tyto peníze jistým způsobem zabezpečit, a to zejména po jejich náležité kontrole a sledování podezřelých pohybů kapitálu. Úmluva za praní špinavých peněz považuje takové jednání, kdy dochází ke konverzi, případně transferu majetku, který pramení z protiprávní činnosti, přičemž cílem takového jednání je skutečný původ majetku zastřít.

V současné době se však kriminologické, a ve své podstatě i právní myšlení obecně, odchyluje od klasického konceptu teorie praní špinavých peněz, jelikož do sebe tato teorie inkorporuje nejrůznější vzory chování. Existuje zde vysoká odlišnost mezi striktním smyslem a čistě právním smyslem takového jednání. Klíčová studia týkající se problematiky praní špinavých peněz se opírají o judikaturu zahrnující van Duyne a Levi (2005); Beare a Schneider (2004, 2007); Matrix Research a Consultancy (2007); Suendorf (2001); Transcrime – OCP project.

Katie Benson dále nastínila třístupňový model praní špinavých peněz, který je ve společnosti obecně akceptován. Prvním stupněm je umístění trestněprávního jednání do finančního systému, následované druhostupňovým vrstvením takových fondů, fungující k zastření jejich skutečného původu. V konečné fázi se tyto finance začlení do legitimní ekonomiky a stanou se její nerozdílnou součástí.

Zajímavé závěry svých výzkumů prezentovali též Richard Erskine, Ursula Duffy a Raymond Murray z Ministerstva spravedlnosti UK, týkající se primárně zdokonalení následné pomoci obětem trestných činů zaměřené na oblast Severního Irska. Severní Irsko je součástí Velké Británie a od roku 1972 je pod přímou vládou britského parlamentu, vedeného jeho pevnou rukou z Westminsterského paláce. Od roku 1997 se alespoň administrativní agendy ujalo Shromáždění, které tyto otázky v rámci území Severního Irska řeší.

Cílem nového systému Ministerstva spravedlnosti UK je začlenit oběti a samotné svědky trestných činů do spravedlivého systému. Takový postup by zahrnoval zdokonalení veškerých programů, které se týkají justice v oblasti kriminality. Postupem byl ustanoven program NIVAWS. Jedná se o telefonní průzkum, který si stanoví za cíl sledování co možná největšího počtu zážitků obětí, postupujících stádii systému trestní spravedlnosti. Průzkum se má konkrétně zaměřit na míru prožitých zločinů z pohledu účasti na nich, případně též zkušenosti svědecké. Z průzkumu jsou vyčleněny osoby mladší osmnácti let, příslušníci policie a profesionální svědci. Toto by mělo probíhat po dobu 5 až 6 let, přičemž již momentálně bylo zaznamenáno 1000 výpovědí prostřednictvím telefonního dotazování.

Cíle, které si průzkum klade, jsou zdokonalení průběhu řízení před soudem, větší informovanost obětí a svědků trestných činů, zlepšení prostředků obrany těchto osob před soudem, atd. Procentuálně je ve Spojeném království k roku 2013 73% spokojenost se soudním řízením v trestních věcech. Svědci jsou obecně spokojenější s výsledkem, než samotné oběti – 82% versus 66%. Problémem však je, že zde existuje jisté procento osob (17%), které dle průzkumů nemá ani ponětí, co se v jejich případu vůbec děje, což je naprosto neakceptovatelné. 48% z těchto osob bylo s výsledkem řízení a kontaktem s trestněprávním systémem nespokojeno. Nicméně 45% bylo s výsledkem spokojeno. Osoby, které byly spokojené měly prokazatelně lepší zkušenost s jednáním příslušníků policie a jejich případ byl řešen bez sebemenších průtahů a komplikací. Zkušenost při kontaktu s policií má markantní vliv na reakci oběti.

Eurocrim 2014 přinesl mnoho zajímavých pohledů na kriminologické problémy moderní společnosti v nejrůznějších aspektech. Závěrečné řeči panelistů oplývaly pozitivními názory a reakcemi nad diskutovanými tématy, spokojenost panovala i nad odborností samotného průběhu konference. Událost, která se konala na Právnické a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, přinesla kýžené ovoce a my věříme, že příští ročník konference bude jen nabývat na své již propracované úrovni.

Fotogalerie z konference

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část II.
Mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část II.

Započítávají se mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu do průměrného výdělku, a tedy zvyšují průměrný výdělek na výpočet dovolené, příplatků za práci přesčas, v noci, v sobotu, v neděli a ve svátek, jakož i placených překážek v práci, či nikoliv?

Kolektiv autorů
Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním
Dluh pohledávka vykonatelnost rozsudek vymožení

Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním

V tomto článku se budu zabývat tím, jak se v praxi řeší situace úspěšného žalobce, který vymohl pohledávku za žalovaným (povinným) na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně dovolacím soudem zrušen, a to především ve světle ustanovení § 96 odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soud řád (dále jen „OSŘ“) a přezkumu ústavnosti tohoto ustanovení Ústavním soudem.

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu