Kategorizace účetních jednotek po novele zákona o účetnictví
Od 1. ledna 2016 nebude muset 90 % společností zveřejňovat výsledovku. Účetní závěrku pak budou moci sestavit ve zjednodušeném rozsahu.
ing-92e29a8d.png){kind=small}
Zákon o účetnictví prošel již téměř 30 novelizacemi, nejrozsáhlejší novela jej však teprve čeká. Dne 1. ledna 2016 by měla nabýt účinnosti novela, prostřednictvím které bude implementována evropská směrnice č. 2013/34/EU. K datu uzávěrky tohoto článku byl návrh zákona (sněmovní tisk 398) schválen Senátem a čeká na podpis prezidenta. (pozn. red: prezident zákon již podepsal, publikaci ve Sbírce zákonů lze očekávat v brzké době)
Jedna z hlavních změn se týká zavedení kategorizace účetních jednotek. Nově budou účetní jednotky rozděleny do čtyř skupin, přičemž na každou kategorii dopadnou jiné povinnosti. Jako kritéria zařazení účetní jednotky to příslušné kategorie slouží hodnota aktiv, čistý obrat a průměrný počet přepočtených zaměstnanců.
Nově tak budeme rozlišovat níže uvedené kategorie; předpokladem je nepřekročení minimálně dvou ze tří uvedených kritérií:
- mikro jednotky: hodnota aktiv 9 mil., čistý obrat 18 mil., a průměrný počet zaměstnanců 10;
- malé jednotky: hodnota aktiv 100 mil., čistý obrat 200 mil., průměrný počet zaměstnanců 50;
- střední jednotky: hodnota aktiv 500 mil., čistý obrat 1 mld., průměrný počet zaměstnanců 250;
- velké jednotky: pokud subjekt překročí alespoň dvě ze tří kritérií: hodnota aktiv 500 mil, čistý obrat 1 mld., průměrný počet zaměstnanců 250.
Z údajů Ministerstva financí vyplývá, že dle nového rozčlenění bude téměř 90 % registrovaných subjektů v ČR mikro jednotkami.
Mikro a malé jednotky budou mít dle novely maximální možné osvobození: sestaví závěrku ve zjednodušeném rozsahu, budou uvádět méně informací v příloze, nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty (výsledovku) a budou osvobozeny od konsolidace.
Naopak střední a velké jednotky budou mít povinnost sestavit výkaz o peněžních tocích a výkaz o změnách vlastního kapitálu. Bez těchto výkazů bude účetní závěrka neúplná a způsobí problémy při povinném auditu.
Cílem evropské směrnice je přiblížení se mezinárodním účetním standardům snižování administrativní náročnosti pro mikro a malé jednotky. Na druhou stranu budou kladeny značné požadavky na transparentnost.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: bohdana.havrankova@bnt.eu
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
