Kategorizace účetních jednotek po novele zákona o účetnictví
Od 1. ledna 2016 nebude muset 90 % společností zveřejňovat výsledovku. Účetní závěrku pak budou moci sestavit ve zjednodušeném rozsahu.
Zákon o účetnictví prošel již téměř 30 novelizacemi, nejrozsáhlejší novela jej však teprve čeká. Dne 1. ledna 2016 by měla nabýt účinnosti novela, prostřednictvím které bude implementována evropská směrnice č. 2013/34/EU. K datu uzávěrky tohoto článku byl návrh zákona (sněmovní tisk 398) schválen Senátem a čeká na podpis prezidenta. (pozn. red: prezident zákon již podepsal, publikaci ve Sbírce zákonů lze očekávat v brzké době)
Jedna z hlavních změn se týká zavedení kategorizace účetních jednotek. Nově budou účetní jednotky rozděleny do čtyř skupin, přičemž na každou kategorii dopadnou jiné povinnosti. Jako kritéria zařazení účetní jednotky to příslušné kategorie slouží hodnota aktiv, čistý obrat a průměrný počet přepočtených zaměstnanců.
Nově tak budeme rozlišovat níže uvedené kategorie; předpokladem je nepřekročení minimálně dvou ze tří uvedených kritérií:
- mikro jednotky: hodnota aktiv 9 mil., čistý obrat 18 mil., a průměrný počet zaměstnanců 10;
- malé jednotky: hodnota aktiv 100 mil., čistý obrat 200 mil., průměrný počet zaměstnanců 50;
- střední jednotky: hodnota aktiv 500 mil., čistý obrat 1 mld., průměrný počet zaměstnanců 250;
- velké jednotky: pokud subjekt překročí alespoň dvě ze tří kritérií: hodnota aktiv 500 mil, čistý obrat 1 mld., průměrný počet zaměstnanců 250.
Z údajů Ministerstva financí vyplývá, že dle nového rozčlenění bude téměř 90 % registrovaných subjektů v ČR mikro jednotkami.
Mikro a malé jednotky budou mít dle novely maximální možné osvobození: sestaví závěrku ve zjednodušeném rozsahu, budou uvádět méně informací v příloze, nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty (výsledovku) a budou osvobozeny od konsolidace.
Naopak střední a velké jednotky budou mít povinnost sestavit výkaz o peněžních tocích a výkaz o změnách vlastního kapitálu. Bez těchto výkazů bude účetní závěrka neúplná a způsobí problémy při povinném auditu.
Cílem evropské směrnice je přiblížení se mezinárodním účetním standardům snižování administrativní náročnosti pro mikro a malé jednotky. Na druhou stranu budou kladeny značné požadavky na transparentnost.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: bohdana.havrankova@bnt.eu
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




