Myslivost – kvalifikační předpoklady pro výkon práva myslivosti
Poslední díl seriálu o myslivosti se zabývá kvalifikačními předpoklady pro vydání loveckého lístku a zároveň obsahuje shrnující závěr.
Zkouška z myslivosti (na první lovecký lístek)
Základní obsah zkoušek z myslivosti obsahuje vyhláška č. 244/2002 Sb., k provedení zákona o myslivosti. Zkouška z myslivosti se skládá ze sedmi skupin předmětů, jde o následující skupiny předmětů:
I. skupina (Myslivecká výchova)
- dějiny lovectví a myslivosti a myslivecké spolkové činnosti,
- význam myslivosti, myslivecká kultura, myslivecká etika,
- osobnost myslivce, myslivecká mluva, myslivecké zvyky a tradice;
II. skupina (Právo)
- právní předpisy o myslivosti, o zbraních a střelivu, o ochraně přírody a krajiny, veterinární předpisy, předpisy o ochraně zvířat proti týrání, právní předpisy Evropské unie a mezinárodní úmluvy týkající se myslivosti,
- řízení myslivosti,
- plány mysliveckého hospodaření a myslivecká statistika;
III. skupina (Zoologie a biologie zvěře)
- Myslivecká zoologie a biologie zvěře (znalost hlavních rozpoznávacích znaků zvěře a způsobu jejího života);
IV. skupina (Chov zvěře)
- chov zvěře (včetně umělého chovu zvěře a základní technologie),
- péče o zvěř (včetně přikrmování zvěře, výstavby a údržby mysliveckých zařízení),
- ekologie a ochrana přírody, ochrana zvěře a zlepšování životního a přírodního prostředí zvěře, předcházení škodám působených zvěří, vztah k ostatním volně žijícím živočichům, etologie a její využití v myslivecké praxi, pohoda zvěře;
V. skupina (Kynologie)
- myslivecká kynologie (znalost plemen a skupin loveckých psů, řádného chovu, výchovy a výcviku, vedení a použití loveckých psů),
- nemoci loveckých psů (příznaky nemocí a jejich léčení),
- nemoci zvěře (znalost nejdůležitějších nemocí zvěře, předcházení nemocím a jejich léčení);
VI. skupina (Nauka o zbraních)
- lovecké zbraně, střelivo, pomůcky a zařízení (pravidla jejich používání a bezpečnostní opatření),
- základy první pomoci při úrazech při provádění práva myslivosti;
VII. skupina (Lovectví)
- způsoby lovu zvěře včetně odchytu a lovecká pravidla,
- lovecké stopařství,
- ošetřování zvěřiny, úprava a hodnocení loveckých trofejí.
Uvedenou zkoušku musí složit každý adept, který chce být přijat mezi myslivce (stát se myslivcem) a splnit tak kvalifikační předpoklad pro vydání loveckého lístku jako zákonné podmínky pro výkon práva myslivosti.
Podle interních předpisů Českomoravské myslivecké jednoty z. s., která je největší mysliveckou organizací v ČR, lze připustit adepta ke zkoušce z myslivosti až po roční praxi a absolvování povinných střeleb.
Následně, protože většina myslivců loví pomocí střelné zbraně, musí složit zkoušku na zbrojní průkaz podle zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu.
Výhled do budoucna
Jako podceňované celospolečenské riziko se jeví úbytek počtu myslivců v ČR a zvyšování jejich věkového průměru, který se pohybuje kolem šedesáti let. S ohledem na celospolečenský význam myslivosti v oblasti snahy o udržení rovnovážného stavu v kulturní krajině, alespoň částečné ochrany před škodami zvěří a škodami vzniklými v rámci dopravních nehod se zvěří a dále práci s mládeží je otázkou, kdo a za vynaložení jakých finančních prostředků nahradí myslivce v případě jejich úbytku, kdy nebudou schopni plnit celospolečenskou objednávku – plnění ekosystémových služeb. Význam myslivosti stoupá též s ohledem na možnost využití myslivců při udržování či snižování počtu zavlečených invazních živočichů (viz Nařízení EU č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů).
Závěrem
Ve čtyřdílném seriálu jsem se pokusil popsat myslivost tak, abych ji přiblížil čtenářům ne jako lidovou zábavu, ale jako celospolečensky prospěšnou činnost, která by měla být zachována. Zachování myslivosti je závislé na podmínkách, které pro ni budou vytvořeny, což závisí na tom, zda se do budoucna podaří vymezit celospolečenské požadavky na myslivost a na jejich základě vymezit její postavení. Postavení myslivosti a požadavky, které má plnit v současné době nejsou jasně vymezeny, což je důvodem toho, že ani právní instituty s ní spojené je mnohdy problém jednoznačně pojmenovat a vymezit (to se týká zejména otázky odpovědnosti za škody zvěří).
Snažil jsem se též zdůraznit vysoké nároky na kvalifikační požadavky, které myslivci musí splňovat a popřít tak nepravdivé informace o myslivcích jako o bezcitných ozbrojených a nebezpečných „vrazích zvířátek“, jak nás myslivce občas líčí lidé, kteří o myslivosti neví prakticky nic.
Kongres Právní prostor 2017
Ve dnech 25. a 26. dubna 2017 se v Seči u Chrudimi konal již 7. ročník odborného kongresu Právní prostor. Záštitu nad letošním ročníkem převzali ministr spravedlnosti, předseda Ústavního soudu, náměstek ministra vnitra, Soudcovská unie a Svaz průmyslu a dopravy.
Více informací o kongresu naleznete na http://www.kongrespravniprostor.cz/.
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.



