Vysokoškoláci ale nejsou zdatnou nátlakovou skupinou a nemají za sebou rodiče umučené domácím vzděláváním, a tak si jich nikdo moc nevšímá. Distanční výuku měli nařízenou od září/října 2020 a teoreticky by měli nastupovat do školy 24. května 2021, kdy už ovšem začíná zkouškové období… Tak snad v dalším akademickém roce, respektive v následujícím zimním semestru. Přesto existují důvody, pro které studenti na půdu vysoké školy docházejí a v souvislosti s tím je testování nemine. Jak je příslušné mimořádné opatření MZd user-friendly?
Vysokoškolák Jiří během posledního roku nestudoval jen svou školu, ale dost ho zajímaly i informace kolem covidu. Než se mělo preventivní testování týkat i jeho, narazil na článek Antigenní testy plošně? Myšlenka hezká, užitek sporný,[1] z něhož si odnesl toto poučení: „Nutným předpokladem úspěšného testování je mít vhodný test a dobře proškolený tým provádějící testování! Povinností odborníků nastavujících proces testování (nikoli ředitelů škol, ale poradců ministerských úředníků) je verifikovat kvalitu testů a doporučit vhodné PCR nebo antigenní testy s dostatečnou senzitivitou. Existuje sice seznam testů, které doporučuje MZ ČR (Výjimky pro antigenní testy vydané MZ ČR podle § 4 odst. 8 nařízení vlády č. 56/2015 Sb.), tento seznam však zahrnuje velmi kvalitní, ale i podprůměrné testy, u nichž nejsou obecně dostupné informace o provedených validacích a verifikacích nezávislými institucemi. Proto je třeba testy vybírat velmi pečlivě a raději jen u ověřených distributorů.“ Jiří je zodpovědný, a tak si řekl, že pokud si nemůže být jistý, jestli jeho škola v rámci výběrového řízení nekoupila testy co nejlevnější s nezaručenou kvalitou, nechá se raději testovat v laboratoři. Podíval se do mimořádného opatření (dále jen MO) Ministerstva zdravotnictví (dále jen MZd) týkajícího se testování vysokoškoláků, a to do MO MZd ze dne 19. 4. 2021 č. j.: MZDR 16640/2021-1/MIN/KAN ve znění MO MZd ze dne 3. 5. 2021 č. j.: MZDR 16640/2021-2/MIN/KAN a MO MZd ze dne 17. 5. 2021 č. j.: MZDR 16640/2021-3/MIN/KAN, a zalitoval, že nešel studovat práva – pak by tomu snad rozuměl lépe. Pokud se totiž rozhodne nechat se otestovat kvalitním testem proškoleným zdravotním pracovníkem v laboratoři, takový test ho bude opravňovat k přítomnosti na vzdělávání jen pokud nebude starší 72 hodin (bod III písm. c) předmětného MO: „Podmínka podle čl. I písm. b) se považuje za splněnou, pokud osoba doloží, že: má negativní výsledek POC antigenního testu na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 nebo RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2, které nejsou starší 72 hodin a které byly provedeny poskytovatelem zdravotních služeb podle aktuálně platného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví k provádění testů“). Jestliže se však rozhodne nesnažit se a podstoupí test v rámci preventivního testování jeho školou, nejčastěji se bude jednat o antigenní test provedený laickou osobou, postačí, když ho bude absolvovat s frekvencí jedenkrát za 7 dní (bod V tohoto MO: „…Preventivní test se provádí s frekvencí jedenkrát za 7 dní...“). To je přece perfektně logické! S méně kvalitním testem může do školy chodit 7 dní, s kvalitnějším testem jen 3 dny. To bude asi nepřímá úměra, ne?
Zatímco má test provedený u poskytovatele zdravotních služeb jako varianta preventivního testování platnost maximálně 72 hodin, test provedený u toho samého poskytovatele zdravotních služeb bude uchazeči o přijetí ke studiu na vysoké škole platit 7 dní. (bod XV tohoto MO: „Osobě, která je uchazečem o přijetí ke studiu na vysoké škole, vysoká škola umožní osobní přítomnost na přijímací zkoušce, nejedná-li se o přijímací zkoušku konanou distanční formou, pouze pokud a) nemá příznaky onemocnění covid-19, a b) předloží doklad vydaný poskytovatelem zdravotních služeb o negativním výsledku POC antigenního testu na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2, nebo RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2, který byl proveden v posledních 7 dnech před konáním přijímací zkoušky“). Jestli to má nějaký hlubší smysl, škoda, že ho MZd neuvedlo v odůvodnění.
Ani Ludvík – uchazeč o přijetí ke studiu na vysoké škole – to nemá jednoduché. Před rokem byl trochu zaskočen průběhem školního roku (do poslední chvíle se nevědělo, zda a jak se bude maturovat), po maturitě se mu nepodařilo dostat se na vysokou školu, a tak šel na rok do práce a na vysokou školu se hlásí letos znovu. Přesto, že je v zaměstnání pravidelně testovaný, před přijímací zkouškou bude muset zajít do laboratoře u poskytovatele zdravotních služeb a nechat se otestovat tam, jak bylo výše uvedeno, maximálně 7 dní před konáním přijímací zkoušky. Nesplňuje podmínky dané v čl. XVI tohoto MO – neprodělal laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, ani není s ohledem na věk ještě očkovaný, a tak se musí testovat. Zatímco vysokoškolákům před přijímací zkouškou stačí předložit doklad o negativním výsledku preventivního testu vydaný vysokou školou a ačkoli by mu podobný doklad jeho zaměstnavatel rád vystavil, na něj se možnost předložit doklad nevztahuje (bod XV písm. c): „…předloží doklad vydaný vysokou školou o negativním výsledku preventivního antigenního testu na stanovení antigenu viru SARS-CoV-2 nebo preventivního RT-PCR testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2, který byl proveden v posledních 7 dnech před konáním přijímací zkoušky“ ).
Testovat se u poskytovatele zdravotních služeb se před přijímací zkouškou nejspíš bude muset i jeho sestra Klára, která letos maturuje. Od pondělí 24. května 2021 bude i ona v souladu s bodem I/2 MO MZd ze dne 19. 5. 2021 č. j.: MZDR 14592/2021-12/MIN/KAN podstupovat povinné každotýdenní testování ve škole. Na ovšem výše uvedené MO ve svém bodu XV nepomýšlí, a jiné preventivní testování – než to na vysoké škole – jako alternativu neuznává.
Zahraniční studentka – vysokoškolačka Káťa – nepochází z EU a zdravotní pojištění si v ČR sjednává individuálně. Její vysoká škola po ní chce, aby si hradila preventivní testy, bez nichž jí nebude osobní přítomnost ve škole dovolena (bod I písm. b). Káťa se podobně jako jiní cizinci nechce dohadovat a nechce na sebe upozorňovat. Přesto jí nejde na rozum, z jakého důvodu má škole testy hradit, když se v bodě II tohoto MO uvádí: „Vysoké školy jsou povinny zajistit pro své studenty: a) antigenní testy na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2, které jsou určené pro sebetestování nebo povolené Ministerstvem zdravotnictví k použití laickou osobou…“ Její kamarádku, studentku práv, napadlo, že by to mohlo souviset s tím, že Káťa nemá právo na bezplatnou zdravotní péči ve smyslu druhé věty čl. 31 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina): „Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“ Jenže toto MO nerozlišuje, zda se jedná o studeny – občany ČR, či o studenty – nikoli občany ČR. A pak se dozvěděla, že podle názoru Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS) „lze testování za zdravotní službu ve smyslu zákona o zdravotních službách, resp. zákrok ve smyslu Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, považovat pouze v případě, že je zajištěno formou zdravotnických antigenních testů, nikoli však provádění laických testů.“[2] Když tedy podle NSS laické testování, jejichž úhradu škola po Kátě požaduje, není zdravotní službou, pak tedy ani nemůže spadat pod pojem bezplatné zdravotní péče ve smyslu čl. 31 Listiny, která je poskytována jen občanům ČR. Vysoké školy by tedy měly mít povinnost testovat své studenty bez ohledu na státní příslušnost ze svého rozpočtu. Rozpočet MŠMT pro vysoké školy byl kvůli testování usnesením vlády č. 420 ze dne 29. 4. 2021[3] navýšen o 50 miliónů korun a vysokým školám mají být skutečné náklady vynaložené na testování a školou uplatněné propláceny z rozpočtu MŠMT. Káťa (a asi tak dalších 50 tisíc zahraničních studentů[4]) by potřebovala, aby se k tomuto problému vláda jasně postavila.
S Káťou je na koleji ubytovaná Martha, studentka z Řecka. Martha je na koleji oficiálně ubytovaná, ale posledních 14 dní trávila v bytě svého přítele. Vztahuje se na ní ustanovení bodu XIII výše uvedeného MO? („Pokud je v ubytovacím zařízení vysoké školy ubytován student, kterému není jiným mimořádným opatřením umožněna osobní přítomnost na vzdělávání, nebo student, který se v rámci časového úseku 7 dní neúčastní osobně na vzdělávání, nařizuje se takovému studentovi podrobit se preventivnímu testování v tomto zařízení nebo na vysoké škole; v ostatním platí pravidla uvedená v čl. I až XII.“) Do školy nedochází, a proto spadá do kategorie studentů, kterým se nařizuje podrobit se preventivnímu testování v ubytovacím zařízení vysoké školy nebo na vysoké škole. Jenže být ubytovaná a skutečně pobývat není to samé. Měla by, přestože skutečně nepřichází s ostatními studenty do styku, dorazit do školy nebo na kolej a nechat se testovat? Její přítel, též vysokoškolák, který bydlí doma, se ve škole testovat nemusí, když do ní nechodí, a nemusí se testovat ani doma.
Pokračování článku naleznete zde.
Článek byl publikován v Advokátním deníku.
Autorka děkuje RNDr. Zuzaně Krátké, Ph.D., za její vzácný čas a za cenné informace.
[1] Komárek A., Krátká Z., Zelená H.: Antigenní testy plošně? Myšlenka hezká, užitek sporný. Alergie 2/2021. preprint: http://www.tigis.cz/images/stories/Alergie/2021/Alergie_2_2021/Alergie_2_2021_preprint_komarek_zabezpeceno.pdf (dostupné 19. 5. 2021).
[2] Rozsudek NSS ze dne 8. 4. 2021, č. j. 6 Ao 1/2021-323.
[3] https://apps.odok.cz/attachment/-/down/RCIAC2KERK0O
[4] Počet cizinců na VŠ loni vzrostl, přibylo i studentů celkově. ČTK – České noviny, 6. 3. 2021, https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/pocet-cizincu-na-vs-loni-vzrostl-pribylo-i-studentu-celkove/2005195 (dostupné 19. 5. 2021).
Diskuze k článku ()