Novela zákona o léčivech („Lex Pawlas“) zavádí tzv. chráněný distribuční systém
Dne 24. září 2019 schválil Parlament České republiky novelu zákona o léčivech, která mimo jiné v návaznosti na pozměňovací návrh poslance Pawlase přináší změnu stávajících pravidel v oblasti zajištění dodávek léčivých přípravků v rámci distribučního řetězce a nově zavádí tzv. chráněný distribuční systém.
Účinnost novely se předpokládá k 1. prosinci 2019 v závislosti na tom, kdy bude novela úředně publikována.
Nové vymezení povinností držitele rozhodnutí o registraci a distributora
Novela do značné míry navazuje na dosavadní úpravu povinností držitele rozhodnutí o registraci a distributora v oblasti zajištění dodávek léčivých přípravků v rámci distribučního řetězce, která byla zavedena v dubnu 2017.
Povinnost držitele rozhodnutí o registraci dodávat distributorovi
Dosavadní úprava však byla označena jako právně nevymahatelná, a to i Ministerstvem zdravotnictví.[1] Novela si tudíž klade za cíl vymezit práva a povinnosti držitele rozhodnutí o registraci a distributora tak, aby byly právně vymahatelné, přičemž zejména již nijak neoperuje s tržním podílem distributorů. Novela tak zavádí tzv. chráněný distribuční systém, jehož spouštěcím mechanismem je to, že distributor se dobrovolně rozhodne na sebe převzít povinnost veřejné služby.[2] Takovému distributorovi potom bude držitel rozhodnutí o registraci povinen dodávat léčivé přípravky a distributor bude mít povinnost tyto léčivé přípravky dodat výhradně lékárnám v České republice.
Detailní popis nově zaváděných pravidel ve srovnání s dosavadními pravidly uvádíme v následujících tabulkách.
Povinnost držitele rozhodnutí o registraci dodávat distributorovi
Povinnost distributora dodávat lékárnám
**
**
Ministr zdravotnictví: nová úprava by neměla být aplikována
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který s přijetím novely nesouhlasil, během jejího projednávání v Poslanecké sněmovně doslova uvedl, že „my ani ten návrh nebudeme muset úplně, tak jak ho schválíme, aplikovat, protože tady máme vládní novelu zákona o léčivech, která zavádí ten tzv. emergentní systém. Už nás čeká první čtení tohoto návrhu a ten myslím, že zavede jasná pravidla pro distribuci léků v ČR, která budou transparentní, budou skutečně přínosem, takže myslím si, že není ani takový problém, pokud bude schválen návrh v té podobě, tak, jak vlastně ho schválila Sněmovna.“[3]
Ministr zdravotnictví zde odkazuje na návrh další novely zákona o léčivech zavádějící tzv. emergentní systém dodávek léčivých přípravků dle slovenského modelu.[4] Tento návrh, který Ministerstvo zdravotnictví připravuje již více než rok a který nyní projednává Parlament, předpokládá zavedení zcela nových pravidel v oblasti distribučního řetězce, které se zásadním způsobem liší od pravidel zavedených výše uvedenou novelou. Je však otázka, v jaké podobě a zda vůbec bude emergentní systém v České republice zaveden.
[1] Srov. vyjádření náměstka ministra zdravotnictví Filipa Vrubela dostupné zde: https://www.mzcr.cz/dokumenty/namestek-filip-vrubelproti-emergentnimu- -systemu-broji-tikdo-se-boji-o-zisky_15884_1.html.
[2] Odůvodnění k pozměňovacímu návrhu poslance Pawlase upřesňuje, že návrh „zavádí chráněný distribučním systém, který zajistí dostupnost léčivých přípravků pro pacienty v jakékoli lékárně v ČR. V rámci chráněného distribučního systému držitel rozhodnutí o registraci (výrobce) dodává léčivé přípravky distributorovi, který se zavázal v rámci dobrovolně převzaté povinnosti veřejné služby dodat takto získané léčivé přípravky provozovatelům oprávněným vydávat léčivé přípravky v České republice. Takový distributor udržuje skladové zásoby takto získaných léčivých přípravků v dostatečné výši, aby byl následně schopen zásobovat lékárny do 2 pracovních dnů od obdržení objednávky. Takto získané léčivé přípravky budou sloužit pouze pacientům v České republice, neboť distributoři mají zákonem výslovně zakázáno tyto přípravky vyvézt do zahraničí.“ Srov. sněmovní tisk 302, Poslanecká sněmovna, 8.období, dostupný zde: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=302.
[3] Srov. stenoprotokol ze 34. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 24. 9. 2019. Dostupné online zde: http://www.psp.cz/ eknih/2017ps/stenprot/034schuz/s034173.htm.
[4] Srov. sněmovní tisk 581, Poslanecká sněmovna, 8. období, dostupný zde: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=581.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




