Ochrana oznamovatelů v Srbsku: klíčem je implementace

4. června roku 2015 šel Miloš Krstić jako každý jiný den do práce. Tento původním vzděláním právník již 9 let pracoval jako tajemník v základní škole na předměstí Bělehradu. Netušil, že jej ten den chce ředitel školy vyhodit z práce.

šéfredaktor pistaljka.rs

Před několika měsíci totiž Krstić upozornil na případ korupce a zneužívání pozice právě tímto ředitelem. Jako tajemník zjistil, že ředitel přijímá úplatky od majitele jednoho obchodu, který pronajímal škole své pozemky. Po odhalení případu si uvědomil, že je sledován – někde prosákla informace, že mluvil s policií a s mini­sterstvem školství.

Ředitel se ze všech sil snažil nepohodlného tajemníka zbavit, ale měl málo času. Věděl totiž, že 5. června vstoupí v platnost nový zákon o ochraně oznamovatelů, v důsledku jeho účinnosti by bylo vyhození Krstiće skoro nemožné.

A proto dne 4. června odpoledne, když už ze školy skoro všichni odešli, sepsal ředitel Krstićovi výpověď. Tajemník si na pátek 5. června vzal volno. Když se v pondělí vrátil do práce, nemohl se dostat do kanceláře. Ředitel nechal vyměnit zámek. Kolega pak Krstićovi předal výpověď.

Jako právník pan Krstić pečlivě sledoval zprávy o novém zákoně o ochraně oznamovatelů. Byl také v kontaktu s naší organizací Pištaljka, webovým serverem, kte­rý zveřejňuje aktuální zprávy a právní poradenství pro oznamovatele. 12. června Krstić podal k soudu žádost o zrušení jemu předané výpovědi. Na základě rady právníků Pištaljky také podal stížnost ke správní radě školy. Soud jednal rychle – už 23. června soudce rozhodl, že Krstić nemá na ochranu nárok, protože výpověď byla sepsána o den dříve, než zákon vstoupil v platnost. Soudce ale nevzal v potaz skutečnost, že proces prošetření stížnosti ještě nebyl dokončen, takže výpověď dosud nenabyla právní moci. S pomocí našich právníků se Krstić odvolal. Bělehradský odvolací soud dal za pravdu jeho argumentaci a přikázal původní roz­hodnutí přezkoumat. Po několika měsících, 22. října, stejný soud první instance rozhodl v Krstićův prospěch. Mohl se tedy vrátit do práce.

                                                         xxxxxxxxxx

Přijetí zákona o ochraně oznamovatelů provázel dlouhý boj. Ještě delší boj však zákon čeká, a to především v tom, než bude plně používán v praxi. Jak ukazu­je případ pana Krstiće, srbští soudci se nové legislativě zatím nepřizpůsobili a při ochraně práv poškozených občanů v kontextu nového zákona stále váhají. (To může být relikt komunistického režimu, v němž byla justice v podstatě sou­částí exekutivy a sloužila ochraně zájmů státu namísto ochrany občanů před jeho excesy).

Přesto v dané problematice ale existuje mnoho důvodů k optimismu. Jedním z nich bylo to, že vláda přizvala dva oznamovatele navržené Pištaljkou do pracovní skupiny, která na návrhu zákona pracovala. Organizace Pištaljka trvala na tom, že jejich zkušenosti jsou pro stanovení vhodné úrovně ochrany zcela zásadní, a vláda jí dala za pravdu. Soudkyně Biljana Mraovićová a policista Slobodan Marinković se skutečně ukázali jako mimořádně hodnotní členové této pracovní skupiny – jejich popis toho, jak vypadala odvetná opatření vedená proti nim po oznámení korupce, udělal na ostatní členy pracovní skupiny (soudce, státní zástupce, představitele odborů a zaměstnavatele) velký dojem a pomohl zlepšit mechanismy ochrany.

Nic z toho by však nebylo možné, pokud ve společnosti nepanovala shoda o tom, že Srbsko ochranu oznamovatelů potřebuje, a jsem rád, že k tomu svými články o oznamovatelích a odhaleném nekalém jednání přispěla i Pištaljka. Od roku 2010 zveřejnila Pištaljka více než 500 investigativních článků, novinových zpráv a rozhovorů s oznamovateli, zorganizovala několik diskuzí u kulatého stolu, na nichž měli oznamovatelé možnost promluvit, vydala čtyři knihy o whis­tleblowingu a úspěšně lobbovala za přijetí zákona. Někteří mezinárodní odborníci dokonce považují srbský zákon za jeden z nejlepších na celém světě, což ale ne­znamená, že bychom mohli usnout na vavřínech. Klíčem je totiž jeho uplatňování v praxi, a to nejenom z hlediska oznamovatelů samotných, ale i společnosti jako celku.

                                                        xxxxxxxxxx

Srbský zákon o ochraně oznamovatelů se sice vztahuje na široké spektrum osob (zaměstnanci na plný i částečný úvazek, dobrovolníci, žadatelé o pracovní místa, uživatelé veřejných služeb) a řadu různých jednání (korupce, zneužívání úřadu, zneužívání prostředků, porušování lidských práv, ohrožování životního prostředí atd.), ovšem při jeho výkladu vždy záleží primárně na samotných soudcích. Právě oni totiž mohou – ve lhůtě pouhých 8 dní – přikázat dočasnou úlevu pro oznamo­vatele, zrušit odvetná opatření, a tak plně chránit každého, kdo upozorňuje na téměř jakýkoliv typ problému.

První případy, které se již dostaly před soud nebo na asistenční linku Pištaljky, ukazují, že soudci nejsou příliš ochotní opatření zákona uvádět do praxe a jejich snaha pomoci oznamovatelům je spíše laxní. Soudy první instance opakovaně promeškávají dané lhůty, i když odvolací soudy se podle práva staví na stranu ochrany oznamovatelů. Jedinou cestou vpřed pro zákon o oznamovatelích i pro Srbsko jako takové je trvat na nezávislosti justičního systému a podporovat soud­ce, kteří tento zákon systematicky hájí. Zákon o ochraně oznamovatelů se vzta­huje i na soudce a může být důležitým nástrojem pro dosažení úplné nezávislosti na exekutivní moci. Díky zavedení tohoto zákona do praxe Srbsko zjistí, že existuje způsob, jak se soudci mohou postavit excesům vlády a přitom za to nemusí být vyhozeni ze zaměstnání.

Srbský justiční systém se dosud vyrovnává s nešťastným pokusem o "reformu“ z roku 2009. Více než 800 soudců bylo bez uvedení jakýchkoliv důvodů odvoláno ze svých postů a vláda ve vztahu se soudy i s médii ukazovala svou sílu a moc. (Samotná organizace Pištaljka byla založena skupinou novinářů vyhozených v roce 2009 z novin ovládaných vládou poté, co jsme upozornili na cenzuru a střet zájmů premiéra.) Soudcům nikdo neposkytl žádné vysvětlení toho, proč se nemohli vrátit na svá místa, a šířily se další zvěsti o politických manipulacích. Pod tlakem veřejnosti a EU zahájila vláda revizi celého procesu, která ovšem skončila ještě horším fiaskem. V roce 2011 byl zatčen Blagoje Jakšić, respektovaný soudce a člen Nejvyšší soudní rady, na základě falešného obvinění ze zneužívání pozice v roce 1998. Ve vězení strávil 5 měsíců, během nichž se objevovaly nové a nové důkazy o tom, že jde o odvetné opatření. Odmítl totiž hlasovat tak, jak si přála výkonná moc, a rozhodl se postavit za práva ostatních soudců.

                                                        xxxxxxxxxx

V říjnu jsem se zúčastnil výroční schůzky srbských soudců, na niž byla Pištaljka pozvána v rámci semináře o whistleblowingu. Jsme jedinou nevládní organizací, která kdy byla k tomuto exkluzivnímu setkání přizvána. Využili jsme této příležitosti k přehrání videoposelství, které srbským oznamovatelům zaslal slavný detektiv NYPD Frank Serpico. Moje žena Dragana Matovićová, která je redaktorkou Piš­taljky, a já jsme se Serpicem mluvili loni v létě poblíž jeho domova ve státě New York a nabídli mu možnost dané sdělení nahrát. „Když zpívá jeden pták sám, je to jenom pár not. Když se ale přidají i ostatní ptáci, je z toho symfonie,“ řekl Serpico.

Poté, co jsme toto poselství přehráli publiku asi 300 soudců, se jeden z nich přihlá­sil, že by chtěl něco říct. Přišel k pódiu a začal mluvit. „Neměl jsem v úmyslu tady dnes vystoupit, ale po Serpicově poselství jsem se rozhodl, že k vám promluvím,“ uvedl soudce. Moderátor, dlouholetý člen Nejvyššího soudu, jej požádal, aby se pro účely zápisu představil. „Jmenuji se Blagoje Jakšić a v roce 2011 mne jako člena Nejvyšší soudní rady zatkli za to, že jsem odmítl hlasovat tak, jak chtěli politici.“

Sálem se rozlehl bouřlivý spontánní potlesk. Serpico měl pravdu. Jeden pták doká­že vyloudit jenom pár not. Společně ale dokážeme zazpívat nádhernou symfonii.

Příspěvek byl přednesen na konferenci Výzva pro Českou republiku: Whistleblowing jako ochrana finančních zájmů občanů EU.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a
Sdílejte článek

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu