Ohlédnutí moderátora za kongresem Právní prostor 2014
Letos jsem odjížděl na kongres Právní prostor nazvaný (Ne)známé právo s poněkud jinými pocity než dva předcházející ročníky, kdy jsem byl jedním z mnoha řadových účastníků.
Už před odjezdem bylo něco trochu jinak. Dříve jsem se balil jako na každou služební cestu těsně před odjezdem a při balení neopomněl přibalit zejména plavky a saunový ručník, neboť bazénová a wellness část Hotelu Jezerka k návštěvě přímo vybízí. Letos jsem ještě dávno před sbalením kufru odeslal pořadateli svůj medailonek, poskytl rozhovor pro nový web s názvem Právní prostor a prostudoval si příspěvky pilných referentů, kteří zaslali své myšlenky zformulované předem. Nebudu je jmenovat, ale pouze konstatuji, že v tomto směru existuje ještě určitý potenciál pro zlepšení. Na druhé straně, kdybych měl všechny příspěvky dopředu, nebyla by to taková výzva a překvapení.
Jak asi víte, měl jsem tu čest a současně odpovědnou úlohu být moderátorem letošního ročníku této konference. Tj. tím, co sedí celou dobu vepředu, má na hlavě slušivý head-set, pokouší se tvářit inteligentně, snaží se nepoplést si jména a funkce referentů, vtipně okomentovat a propojit jednotlivé příspěvky, přísnýma očima hlídat neúprosně ubíhající čas (musí se přece stihnout raut, módní přehlídka a tombola!!) a vyburcovat publikum k záplavě otázek na přednášející.
Musím říct, že pořadatelé mně a jistě i dalším účastníkům orientaci velmi ulehčili tím, že program seřadili do tematických bloků vždy o 3-4 příspěvcích.
První den odstartoval veřejnoprávním blokem, kde jsme se mj. dozvěděli, jak dopadá NOZ do gesce MV ČR (Mgr. Kaucký), jestli je rejstřík ochranných známek veřejným seznamem (JUDr. Tégl) a v příspěvku plném obrázků, citátů a filozofických úvah, jak najít Ráj v NOZu a naopak (JUDr. Košťál). JUDr. Hůrka pak uzavřel dopolední blok svižným příspěvkem o novinkách v pracovním právu. Po tradiční svíčkové se šesti nenechala účastníky ulehnout k poobědovému spánku Mgr. Kotrlá a představila ambice Ministerstva pro místní rozvoj ČR de lege ferenda. Následoval justiční blok s dvěma praktiky JUDr. Fialou z NS ČR a JUDr. Jirsou z MS v Praze, kteří hovořili o dopadu rekodifikace do oblasti justice, doplněný komparatistickým příspěvkem akademičky JUDr. Šínové na téma civilního procesu v ČR a SR. V tzv. „ochytřovacím bloku“ (toto označení jsem si vypůjčil od JUDr. Gříbkové, která se stihla za kongresem ohlédnout dříve než já – viz její článek na webu) jsme nakoukli díky staccatovému příspěvku Mgr. Kubíčka o sportovním právu a příspěvku Mgr. Čejky prošpikovanému zdravotně závadnými potravinami do potravinového práva. Odbornou část prvního dne uzavřel druhý veřejnoprávní blok, ve kterém jsme si vyslechli, jestli stávající kontrola podnikatelů s veřejnou majetkovou účastí je dostatečná či nikoli (JUDr. Nedelka) a jak se mají chovat zadavatel a uchazeč při zadávání veřejných zakázek (JUDr. Mayer, Mgr. Grafnetter).
Hezky uondán nabitým prvním dnem jsem se chystal kolem osmé ulehnout. Přilákala mne však hudba a vůně dobrého jídla a pití ze sálu, kde probíhal raut a účastníci vášnivě (i při tanci) probírali své zážitky z prvního dne. Byly pokřtěny nové produkty pořadatelů, proběhla tombola a zlatým hřebem večera byla módní přehlídka business módy. Na promenádu v plavkách s ohledem na charakter konference nedošlo. Odborné diskuse probíhaly až do pozdních nočních hodin a byla navázána celá řada nových (obchodních) vztahů.
První příspěvek druhého dne jakoby navazoval na večerní vytváření dvojic, skupinek a spolků. O spolkovém právu hovořila JUDr. Deverová. V následném bloku upozornil JUDr. Uhlíř na špeky v NOZ a JUDr. Tégl a Mgr. Korbel nás přesvědčili, že je někdy důležité číst zákon odzadu. Velmi důstojný a zajímavý závěrečný blok obstarali čtyři muži české justice JUDr. Vyklický, JUDr. Zeman, JUDr. Baxa a JUDr. Lichovník s aktuálními otázkami české justice.
Závěrem lze říci, že kongres přispěl k tomu, aby se pro nás právo stalo více známým než neznámým a ukázal, že v těch správných rukou může zůstat lidské a srozumitelné.
Nějak si nemůžu zvyknout na to, že nemám na hlavě tu mikrofonovou ozdobu. Tak třeba za rok uvidíme ….
Další články
Mohou podnájemci tvořit zákaznickou základnu? Nejvyšší soud upřesnil výklad zákona
Co je to zákaznická základna, jaké má definiční znaky a zda podnájemci mohou tvořit zákaznickou základnu. To vše zodpověděl Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí.
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?



