Počátky eutanazie v ČR?
V polovině minulého roku předložila skupina poslanců návrh zákona, který by v případě jeho přijetí přiblížil Českou republiku například k Nizozemí či Belgii, neboť by za určitých podmínek povolil asistované ukončení života.
Návrh zákona o důstojné smrti dává trpícím pacientům s nevyléčitelnými chorobami alternativu oproti sebevraždě, která ale, dle názoru předkladatelů uvedeného v důvodové zprávě[1], není dostatečně důstojnou alternativou kontrolovaného ukončení života na základě svobodného a dobrovolného rozhodnutí člověka.
Český koncept klade důraz na možnost, aby byla takovému pacientovi poskytnuta náležitá součinnost a on si mohl důstojnou smrt vyvolat za odborné asistence sám. Smrt způsobená lékařem je až na druhém místě a uplatní se zejména v případech, kdy se o tuto eventualitu požádalo náležitým způsobem v předstihu a nyní je pacient například ve stavu nezměnitelného bezvědomí. Preferovaná varianta, zahrnující pouze součinnost lékařů, a nikoliv jejich aktivní konání, na ně navíc klade menší nároky a psychickou zátěž.
Samotný předpis je poměrně stručný, konkrétně pouhých 20 paragrafů, ve kterých je poprvé v celém českém právním řádu důstojná smrt definována a oddělena asistovaná sebevražda, tedy pomoc k důstojné smrti, od jejího aktivního vyvolání ve formě eutanazie. Dále zákon vyjímá lékaře z působnosti trestního zákona, neboť pokud jsou splněny podmínky podle tohoto předpisu, tak není možné klasifikovat jednání daného lékaře jako trestněprávně postižitelné. Předpis dále obsahuje již výše zmíněnou možnost požádat o důstojnou smrt předem a podrobněji upravuje náležitosti takové žádosti. Tato žádost samozřejmě může být kdykoliv odvolána, což je zde explicitně uvedeno.
Další podstatnou náležitostí je pak přesná definice stavu pacienta, u kterého je možné důstojnou smrt vyvolat nebo k ní dopomoci, neboť je důležité, aby institut nebyl zneužíván například starými osobami, které ale jinak nesplňují náležitosti tohoto zákona. Veškeré úkony jsou pak opět pro zvýšení nestrannosti konzultovány také druhým lékařem (nepracujícím na témže pracovišti jako ošetřující lékař pacienta). Konkrétní procedura vyvolání a pomoci k důstojné smrti je pak odkázána na prováděcí předpis. Vznikne nová komise, která v případě pochybností posuzuje, zda byly splněny podmínky tohoto zákona v daném případě pomoci k důstojné smrti nebo jejím vyvolání. V této komisi by pak zasedali lékaři, právníci, psychologové a další související profese a spadala by pod úřad ombudsmana.
Výše uvedený návrh je zatím v jednání ve výborech pod sněmovním tiskem č. 820[2] a již k němu existuje jeden kuriózní pozměňovací návrh, který v sobě zahrnuje případ Carter v. Canada (Attorney General) a může sloužit jako zdroj podpůrných argumentů pro zastánce i odpůrce asistovaného ukončení života. K návrhu se již nesouhlasně vyjadřovala i vláda, která například zmínila argument rizika tzv. “kluzkého svahu”, kdy by nebylo vhodné následovat státy, jako jsou Nizozemsko či Belgie, kde hrozí postupné rozšiřování příkladů, které je možné podřadit pod oprávněnost žádosti o eutanazii.
Je zjevné, že v podobném případě okolo tohoto předpisu nebudou pouze právní komplikace, ale především etické a morální, neboť podobné diskuse se vedou prakticky po celém světě a je otázkou, zda je na podobnou změnu česká veřejnost připravena.
Další články
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.
Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD
Během posledních let se rámec nefinančního reportingu v Evropě vyvíjel dynamicky. Od směrnice 2014/95/EU („NFRD“) ke směrnici (EU) 2022/2464 („CSRD“) a dále v oblasti náležité péče ke směrnici (EU) 2024/1760 („CSDDD“). Nyní přichází další zásadní obrat, a to legislativní balíček EU Omnibus I, jakožto soubor opatření, které mají zjednodušit a zacílit povinnosti tak, aby se snížila administrativní zátěž a nepřiměřené dopady zejména na menší a střední subjekty v dodavatelských řetězcích.
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.
Umění promptování: Jak donutit právní AI "přemýšlet" a odůvodňovat
Využití umělé inteligence v právní praxi se posouvá od obecných experimentů k sofistikovaným nástrojům. Moderní právní databáze stále častěji integrují technologii RAG (Retrieval-Augmented Generation) spojenou s výkonnými jazykovými modely (jako jsou ty od OpenAI), aby advokátům poskytly nejen fulltextové vyhledávání, ale i syntézu právních informací.
