Počátky eutanazie v ČR?
V polovině minulého roku předložila skupina poslanců návrh zákona, který by v případě jeho přijetí přiblížil Českou republiku například k Nizozemí či Belgii, neboť by za určitých podmínek povolil asistované ukončení života.
Návrh zákona o důstojné smrti dává trpícím pacientům s nevyléčitelnými chorobami alternativu oproti sebevraždě, která ale, dle názoru předkladatelů uvedeného v důvodové zprávě[1], není dostatečně důstojnou alternativou kontrolovaného ukončení života na základě svobodného a dobrovolného rozhodnutí člověka.
Český koncept klade důraz na možnost, aby byla takovému pacientovi poskytnuta náležitá součinnost a on si mohl důstojnou smrt vyvolat za odborné asistence sám. Smrt způsobená lékařem je až na druhém místě a uplatní se zejména v případech, kdy se o tuto eventualitu požádalo náležitým způsobem v předstihu a nyní je pacient například ve stavu nezměnitelného bezvědomí. Preferovaná varianta, zahrnující pouze součinnost lékařů, a nikoliv jejich aktivní konání, na ně navíc klade menší nároky a psychickou zátěž.
Samotný předpis je poměrně stručný, konkrétně pouhých 20 paragrafů, ve kterých je poprvé v celém českém právním řádu důstojná smrt definována a oddělena asistovaná sebevražda, tedy pomoc k důstojné smrti, od jejího aktivního vyvolání ve formě eutanazie. Dále zákon vyjímá lékaře z působnosti trestního zákona, neboť pokud jsou splněny podmínky podle tohoto předpisu, tak není možné klasifikovat jednání daného lékaře jako trestněprávně postižitelné. Předpis dále obsahuje již výše zmíněnou možnost požádat o důstojnou smrt předem a podrobněji upravuje náležitosti takové žádosti. Tato žádost samozřejmě může být kdykoliv odvolána, což je zde explicitně uvedeno.
Další podstatnou náležitostí je pak přesná definice stavu pacienta, u kterého je možné důstojnou smrt vyvolat nebo k ní dopomoci, neboť je důležité, aby institut nebyl zneužíván například starými osobami, které ale jinak nesplňují náležitosti tohoto zákona. Veškeré úkony jsou pak opět pro zvýšení nestrannosti konzultovány také druhým lékařem (nepracujícím na témže pracovišti jako ošetřující lékař pacienta). Konkrétní procedura vyvolání a pomoci k důstojné smrti je pak odkázána na prováděcí předpis. Vznikne nová komise, která v případě pochybností posuzuje, zda byly splněny podmínky tohoto zákona v daném případě pomoci k důstojné smrti nebo jejím vyvolání. V této komisi by pak zasedali lékaři, právníci, psychologové a další související profese a spadala by pod úřad ombudsmana.
Výše uvedený návrh je zatím v jednání ve výborech pod sněmovním tiskem č. 820[2] a již k němu existuje jeden kuriózní pozměňovací návrh, který v sobě zahrnuje případ Carter v. Canada (Attorney General) a může sloužit jako zdroj podpůrných argumentů pro zastánce i odpůrce asistovaného ukončení života. K návrhu se již nesouhlasně vyjadřovala i vláda, která například zmínila argument rizika tzv. “kluzkého svahu”, kdy by nebylo vhodné následovat státy, jako jsou Nizozemsko či Belgie, kde hrozí postupné rozšiřování příkladů, které je možné podřadit pod oprávněnost žádosti o eutanazii.
Je zjevné, že v podobném případě okolo tohoto předpisu nebudou pouze právní komplikace, ale především etické a morální, neboť podobné diskuse se vedou prakticky po celém světě a je otázkou, zda je na podobnou změnu česká veřejnost připravena.
Další články
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
