Rozhodnutí italského Nejvyššího kasačního soudu (Corte Suprema di Cassazione, dále jen „CSC") č. 37850 ze dne 9. července 2009 představuje přelomový judikát, který zásadně změnil dosavadní rozhodovací praxi. Zatímco nižší soudy tradičně přisuzovaly lyžaři v dolní pozici právo téměř absolutní přednosti jízdy, CSC tuto interpretaci odmítl a potvrdil, že i lyžař v dolní pozici nese odpovědnost za dodržování obecné prevenční povinnosti. Rozhodnutí demonstruje individuální posouzení konkrétních okolností a představuje významný judikaturní příspěvek zasluhující zvláštní pozornost odborné veřejnosti.
2. Právní rámec posuzování lyžařských kolizí
Základem pro posuzování lyžařských kolizí jsou Pravidla FIS, mezinárodně uznávaný soubor deseti normovaných pravidel definujících standardy bezpečného chování na sjezdovkách. Klíčový význam má Pravidlo FIS č. 1 ukládající obecnou povinnost ohledu na ostatní a Pravidlo FIS č. 3 přiznávající přednost lyžaři v dolní pozici. Italská právní úprava byla v době rozhodovaného případu založena předpisem v podobě zákona č. 363/2003, později nahrazeném Decreto Legislativo č. 40/2021 (dále jen „D.Lgs. 40/2021"). V České republice chybí specializovaná legislativa a posuzování se odvíjí od obecné úpravy deliktní odpovědnosti v občanském zákoníku.[2][1]
3. Analýza rozhodnutí CSC Č. 37850 ze dne 9. července 2009
3.1 Skutkový stav a procesní historie
Předmětem řízení byla kolizní nehoda ze dne 16. června 2005 ve Val d'Aosta. Obžalovaný lyžař (označován jako lyžař C.) jedoucí v dolní pozici kolidoval s poškozenou lyžařkou (označovaná jako lyžařka P.) jedoucí za ním ve vyšší pozici. Lyžařka P. utrpěla těžké ublížení na zdraví. Soud prvního stupně (Giudice di Pace) uznal lyžaře C. vinným trestným činem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti . Odvolací soud (Tribunale di Aosta) dne 27. července 2005 osvobozujícím rozsudkem obžalovaného zprostil obžaloby s odůvodněním, že článek 10 [4] zákona č. 363/2003 přisuzuje lyžaři v dolní pozici legitimně podloženou možnost jakéhokoliv pohybu. Corte d'Appello di Torino toto rozhodnutí potvrdil. CSC dne 9. července 2009 oba zprošťující rozsudky zrušil a věc vrátil Tribunale di Aosta k novému projednání.[3]
3.2 Klíčové skutkové okolnosti
Podle svědecké výpovědi lyžařky P. se nacházela v pozici paralelní s lyžařem C., když lyžař C. náhle změnil směr jízdy a nepředvídatelně odřízl její trajektorii. Svědek O. potvrdil, že lyžař C. improvizovaně přeťal sjezdovku příčně a zastavil se uprostřed tratě s lyžemi napříč, čímž se dostal do pozice pod lyžařkou P. (stal se lyžařem jedoucím dole). Manévr byl náhlý a prostý jakéhokoliv varování. Lyžař C. porušil článek 13 zákona č. 363/2003 [4] ukládající lyžařům při zastavování držet se u kraje sjezdovky. Lyžařka P. jedoucí několik metrů za lyžařem C. nemohla předejít kolizi ani při vynaložení náležité péče, kterou by po ní bylo možné rozumně vyžadovat s ohledem na obecné principy pozornosti, ohleduplnosti a obezřetnosti.
3.3 Právní argumentace CSC
CSC vyložil, že odvolací soud chybně interpretoval článek 10 zákona č. 363/2003 , když jej aplikoval doslovně bez zohlednění kontextu dalších ustanovení. Ačkoliv článek 10 přiznává přednost lyžaři v dolní pozici, nelze z toho dovozovat absolutní oprávnění provádět libovolné manévry.[5]
Soud zdůraznil, že odvolací tribunál ignoroval princip neminem laedere , který charakterizuje případy odpovědnosti za jednání ohrožující život nebo tělesnou integritu jedince. Porušení tohoto principu vždy představuje zavinění a zakládá trestní odpovědnost v případě usmrcení a ublížení na zdraví.[6]
CSC konstatoval, že chování lyžaře C. bylo v rozporu s články 9 a 13 [4] zákona č. 363/2003. Článek 9 vyžaduje chování nepředstavující nebezpečí pro ostatní (srovnej Pravidlo FIS č. 1 [1]), článek 13 [4] ukládá lyžařům při zastavování držet se u kraje sjezdovky (srovnej Pravidlo FIS č. 6 ). Lyžař C. improvizovaným příčným přejetím a zastavením uprostřed tratě vytvořil nekontrolovatelné nebezpečí pro lyžařku P. Soud uzavřel, že nebylo možné od lyžařky P. vyžadovat předvídání a reakci na náhlý nepředvídatelný manévr lyžaře C.[8][7][7]
3.4 Principy pro praxi
Rozhodnutí CSC potvrdilo, že přednostní právo lyžaře v dolní pozici musí být vyváženo s obecnou prevenční povinností vyplývající z principu neminem laedere. Lyžař v dolní pozici nesmí provádět náhlé nepředvídatelné manévry a při zastavování se musí držet u kraje sjezdovky. I lyžař ve vyšší pozici musí udržovat dostatečnou vzdálenost umožňující reakci. Zásadním přínosem je potvrzení principu individuálního posouzení každého případu na základě pečlivého vyhodnocení konkrétních okolností.
4. Nedostatky české právní úpravy
Česká právní úprava posuzování lyžařských kolizí vykazuje signifikantní nedostatky. Absence specializované legislativy a spoléhání na kombinaci obecných ustanovení občanského zákoníku s judikatorně uznanými Pravidly FIS je nežádoucím vakuem, které vytváří právní nejistotu. Chybí presumpce ohledně rozdělení odpovědnosti i povinné pojištění odpovědnosti lyžařů. Vhodným řešením by bylo přijetí zvláštního předpisu (lex specialis) o bezpečnosti lyžování po vzoru D.Lgs. 40/2021.
5. Závěr
Rozhodnutí CSC č. 37850/2009 představuje přelomový judikát, který jasně vyložil, že přednostní právo lyžaře v dolní pozici není absolutní a musí být vykládáno v kontextu obecné prevenční povinnosti vyplývající z principu neminem laedere. Judikát zásadně změnil dosavadní rozhodovací praxi přisuzující lyžaři v dolní pozici právo téměř absolutní přednosti jízdy. Každý případ kolize vyžaduje individuální posouzení konkrétních okolností. Rozhodnutí může sloužit jako inspirace pro českou rozhodovací praxi soudů i budoucí legislativní práce směřující k vytvoření jasného právního rámce pro posuzování odpovědnosti při lyžařských kolizích.
Pravidlo FIS č. 1 – Ohled na ostatní lyžaře: „Každý lyžař nebo snowboardista se musí neustále chovat tak, aby neohrožoval nebo nepoškozoval jiného."[1]
Pravidlo FIS č. 3 – Volba jízdní stopy: „Lyžař nebo snowboardista přijíždějící zezadu musí svou jízdní stopu zvolit tak, aby neohrožoval lyžaře jedoucího před ním."[2]
Trestný čin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle italského Codice Penale (trestní zákoník), článek 590 (Lesioni personali colpose – Ublížení na zdraví z nedbalosti) ve spojení s článkem 583 (Circostanze aggravanti – Přitěžující okolnosti definující těžké ublížení na zdraví).[3]
Zákon č. 363/2003, článek 13 – Stání (nyní D.Lgs. 40/2021, článek 22): „1. Lyžaři, kteří stojí, nesmí představovat nebezpečí pro další účastníky a musí se přemístit se ke kraji lyžařské tratě. 2. Lyžaři jsou povinni nezastavovat v místech terénních zlomů a nerovností nebo v místech se sníženou viditelností. 3. V případě pádů nebo nehod jsou lyžaři povinni neprodleně uvolnit lyžařskou trať a přemístit se k jejím okrajům."[4]
Zákon č. 363/2003, článek 10 – Přednost (nyní D.Lgs. 40/2021, článek 19): „Lyžař přijíždějící shora musí udržovat takový směr jízdy, který mu dovoluje se vyhnout srážce či zasažením do směru jízdy s lyžařem pod ním."[5]
Princip neminem laedere (nikomu neškodit): V italské judikatuře a doktríně je tento princip primárně vázán na čl. 2043 Codice Civile (Risarcimento per fatto illecito – Náhrada újmy): "Jakýkoli úmyslný nebo nedbalostní čin, který způsobí nespravedlivou újmu jinému, zavazuje toho, kdo čin spáchal, k náhradě vzniklé újmy poškozenému." Tento článek představuje ex post sankci za již vzniklou škodu. Přesnější český ekvivalent je § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: "Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva." Český § 2900 OZ má širší preventivní charakter (ex ante) a ukládá obecnou povinnost obezřetnosti: "Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného."[6]
Zákon č. 363/2003, článek 9 – Rychlost (nyní D.Lgs. 40/2021, článek 18): "1. Lyžaři se musí chovat tak, aby v návaznosti na vlastnosti lyžařské tratě a povětrnostní podmínky neohrožovali ostatní účastníky. 2. Rychlost musí být přiměřená především na úsecích s omezeným rozhledem, v blízkosti objektů nebo překážek na trati, v blízkosti křižovatek, odbočování, při mlze, oparu, snížené viditelnosti nebo hustém provozu, v místech zúžení a v přítomnosti začátečníků.“[7]
Pravidlo FIS č. 6 – Zastavení na sjezdové trati: "Každý lyžař a snowboardista musí zabránit tomu, aby se zdržoval bez nutnosti na úzkých a nepřehledných místech sjezdové tratě. Lyžař nebo snowboardista, který upadl, musí takové místo opustit co nejrychleji."[8]
POUŽITÉ ZDROJE
Judikatura:
Corte Suprema di Cassazione. Sentenza n. 37850 del 9 luglio 2009. Rv. 244989.
Právní předpisy:
ITALIA. Legge 24 dicembre 2003, n. 363. Norme in materia di sicurezza nella pratica degli sport invernali da discesa e da fondo. In: Gazzetta Ufficiale della Repubblica Italiana. 2003, n. 303.
ITALIA. Decreto Legislativo 28 febbraio 2021, n. 40. Attuazione dell'articolo 9 della legge 8 agosto 2019, n. 86, recante disposizioni in materia di sicurezza nella pratica degli sport invernali. In: Gazzetta Ufficiale della Repubblica Italiana. 2021, n. 66.
ITALIA. Regio Decreto 16 marzo 1942, n. 262. Approvazione del testo del Codice civile. In: Gazzetta Ufficiale del Regno d'Italia. 1942, n. 79. Čl. 2043.
ITALIA. Regio Decreto 19 ottobre 1930, n. 1398. Approvazione del testo definitivo del Codice penale. In: Gazzetta Ufficiale del Regno d'Italia. 1930, n. 253. Čl. 590, čl. 583.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 2900, § 2910.
Odborná literatura:
JANKŮ, Ladislav J., a kol. Lyžařské právo v Itálii: právní úprava a judikatura. 1. vyd. Praha: Leges; Brno: IUSKI – Institut lyžařského práva, 2022. 325 s. ISBN 978-80-7502-604-0 (Leges); ISBN 978-80-907929-1-3 (IUSKI).
Sportovní pravidla:
FIS – INTERNATIONAL SKI AND SNOWBOARD FEDERATION. FIS Rules for Conduct and Rules to Govern FIS Races [online]. Oberhofen: FIS, 2023 [cit. 2025-10-28]. Dostupné z: https://www.fis-ski.com
Seznam zkratek:
- CSC – Corte Suprema di Cassazione (Nejvyšší kasační soud Itálie)
- D.Lgs. – Decreto Legislativo (legislativní dekret; typ právního předpisu v Itálii odlišný od Decreto Legge)
- FIS – Fédération Internationale de Ski (Mezinárodní lyžařská federace)
DEDIKACE A AFILIACE
Tento článek vznikl v rámci interního výzkumného projektu Výzkumného a znaleckého ústavu IUSKI – Institut lyžařského práva, z.ú. s názvem „Právní úprava bezpečnosti lyžování v mezinárodním kontextu a její možné perspektivy v právním řádu České republiky", který navazuje na původní projekt GAUK č. 700119 řešený na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
Kontakt:
Mgr. Ladislav Jack Janků, Ph.D., LL.M.
IUSKI – Institut lyžařského práva, z.ú.
www.iuski.cz | info@iuski.cz | +420 603 429 690
Diskuze k článku ()