Randova nadace opět ocenila nejlepší diplomové práce
Již po osmé udělila Randova nadace při Spolku českých právníků Všehrd ocenění třem nejlepším diplomovým pracím z vybraných oborů práva, a to při slavnostním předání hodnotných cen dne 30. října 2014 ve Vlasteneckém sále Karolina.
Za podpory generálního partnera PRK Partners s. r. o., advokátní kanceláře, oceňuje Randova nadace již pravidelně autory diplomových prací obhájených na právnické fakultě v České republice z vyjmenovaných oborů práva. Tyto diplomové práce jsou ohodnoceny pro svůj mimořádný přínos pro rozvoj oboru, důraz je kladen zejména na praktickou stránku a využitelnost jejich výstupů.[1]
Randova nadace má za sebou velice dlouhou historii, která sahá až k roku 1876[2], kdy byla založena prof. Antonínem rytířem Randou. Jejím cílem bylo, a doposud také je, podporovat nadané studenty práv i formou ocenění za výborné vědecké práce. Letošní předávání cen bylo však nadto o něco výjimečnějším, neboť tento rok uběhlo přesně sto let od úmrtí prof. Antonína rytíře Randy. Tato skutečnost zavdala vhodnou příležitost pro připomenutí této mimořádné osobnosti, jejíž odkaz je do dnešních dní více než patrný.
Nebylo lepší příležitosti k připomenutí osobnosti prof. Antonína rytíře Randy, než právě při udělování ocenění Randovy nadace. Po úvodním slově se tohoto úkolu zhostil prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc., děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Svá slova zaměřil na Randu coby právníka, vysokoškolského učitele, právního vědce i politika. Zdůraznil význam Radovy osobnosti coby učitele na Právnické fakultě nově vzniklé české části Karlo-Ferdinandovy Univerzity. Jakožto představitel soukromého práva přednášel Randa na fakultě též v oboru římského práva, nutno podotknout že přednášel nikoli pouze v jazyce německém, ale taktéž českém. „Randa patří mezi zakladatele moderního pojetí soukromého práva v druhé polovině 19. století,“ připomněl prof. Kuklík. Za jádro jeho práce označil oblast věcných práv, zejména institut držby a vlastnického práva. I na poli politickém, v oblasti hájení českých zájmů dosáhl Randa velkých úspěchů, neboť jej lze považovat za symbol pokusu najít určitý kompromis mezi národními aspiracemi a zachováním společného rakouského státu.
Po prof. Kuklíkovi se ujal slova doc. JUDr. Bohumil Havel, Ph.D., který přispěl přednáškou na téma „Popírá úprava obchodních korporací teorii fikce právnické osoby?“. Na úvod uvedl, že prof. Randa se zabýval také obchodním právem, byl dokonce autorem jedné z prvních učebnic obchodního práva. Zmínil, že Randa se přiklonil k Savignyho teorii fikce právnických osob, popíral právnickou osobnost u řady entit, včetně akciových společností. Pojem teorie fikce je však nutno vykládat jazykem 19. století. Randa se zároveň věnoval detailům toho, co se děje uvnitř společností a co je dnes nazýváno „corporate governance“, pozornost ale zaměřil též na obchodní závod.
Před samotným udělením cen promluvil JUDr. Jakub Lichnovský z advokátní kanceláře PRK Partners s. r. o. a zároveň člen Randovy nadace. Zdůraznil, že hlavním významem nadace je podpora studentstva. Nadace v současné době oceňuje diplomové práce z oboru práva soukromého a jeho příbuzných oborů, které mají velký význam pro právní teorii nebo praxi. Zmínil také, že kvalita prací se v porovnání s minulými ročníky neustále zvyšuje a vyzdvihl i vypracování některých diplomových prací v anglickém jazyce.
Ocenění autoři
Třemi oceněnými autory diplomových prací se stali Mgr. Lucie Krtoušová, jejímž tématem diplomové práce byla „Péče řádného hospodáře jako kritérium pro posouzení právní odpovědnosti (právně komparativní analýza)“, práce obhájená na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze; Mgr. Viktor Szabo s diplomovou prací na téma „Vlastnictví energetických zařízení“, obhájenou na Masarykově univerzitě; a Mgr. Jaromír Zajíc, jehož tématem diplomové práce byla „Objektivní dobrá víra v českém soukromém právu“, práce byla obhájena na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Všechny oceněné diplomové práce byly zhodnoceny jako vysoce kvalitní, s mimořádným přínosem pro právní teorii či praxi. Zdůrazněny byly zejména vlastní úvahy a závěry jednotlivých autorů.
9. ročník ceny Randovy nadace vyhlášen
Před závěrečným hudebním vystoupením Leoše Čepického, jenž velice působivě uzavřel slavnostní předávání cen Randovy nadace, byl vyhlášen další, v pořadí již 9. ročník této ceny, která může být udělena autorovi/autorce diplomové práce obhájené na právnické fakultě v České republice v období od 1. 9. 2013 do 31. 3. 2015, a to opět z vybraných oborů práva. Nezbývá, než se těšit na další vysoce kvalitní diplomové práce, které budou ohodnoceny pro svůj zvláštní přínos pro rozvoj oboru práva.
[1] http://www.vsehrd.cz/cs/randova-nadace/
[2] některé zdroje uvádějí rok 1873
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.



