Rozhovor: Barbora Donathová - Doménové právo jako kreativní součást Fashion law

Problematika doménového práva a Fashion Law se spojila v podání Mgr. Barbory Donathové, LL.M., advokátky a spoluzakladatelky Ústavu práva módního průmyslu. Uvede nás do tajů a krás doménového práva, provede nás možnostmi ochrany doménového jména a přes největší doménové spory nás zanese na Fordham University School of Law v New York City. A důvod? Ten se dočtete v následujícím rozhovoru...

Foto: Fotolia

Snahy parazitovat na značkách a ochranných známkách není prostá ani oblast doménových jmen. Kterými právními předpisy je „doménové právo“, můžeme-li jej tak označit, regulováno?

Doménové právo není jako takové nikde komplexně upraveno, je třeba vycházet z obecných právních předpisů, z institutů soukromého práva, tedy z občanského zákoníku (OZ), a dále např. ze zákona o ochranných známkách. To samé platí o legální definici "doménového jména", která není nikde obsažena, proto se opět musí vycházet z obecných, soukromoprávních předpisů. Dále platí pravidla zájmového sdružení právnických osob CZ.NIC, z.s.p.o., které na území České republiky provozuje registr doménových jmen .cz a zabezpečuje provoz domény nejvyšší úrovně .cz. Dalším pramenem jsou určitě i pravidla, která se týkají řešení doménových sporů. V současné době jsou to především pravidla alternativního řešení sporů, vydávaná různými sudišti pro doménové spory. Na závěr musím dodat, že právě v případě doménových sporů se často sahá k mimosoudním, resp. alternativním řešením daných sporů.

Je tedy spojení „doménové právo“ užíváno?

Ano, určitě. Někteří autoři doménové právo zařazují mezi tzv. právo informačních a komunikačních technologií a s tímto zařazením musím souhlasit. Určitě bych také zařadila doménové právo do Fashion law (práva módního průmyslu), jakožto oboru horizontálně průřezového, který se dotýká i jiných právních oblastí, nejvíce tedy práva občanského, obchodního, duševního vlastnictví a soutěžního práva.

V čem je podle Vašeho názoru oblast doméhového práva zajímavá?

Jeho dynamikou a kreativitou v rámci tvorby samotného doménového jména, které je ze své povahy unikátní. Bereme-li v potaz internet jako vlivné (možná nejvlivnější) médium a jeho dosah, zajímavý je na tomto oboru především význam domény z hlediska jeho hodnoty, vč. majetkové. Je tedy hodnotnou dlouhodobou investicí – stejně jako ochranná známka. To si samozřejmě uvědomují velké módní domy, které si neváhají svá doménová jména hlídat a vynakládají obrovské prostředky k tomu, aby doménová jména nebo modifikace svých jmen, na kterých parazitují třetí subjekty, získávaly zpět. Souhlasím s tvrzením, že domény jsou v podnikatelské sféře klíčem od dveří online obchodu. Z tohoto pohledu je význam domény ve vztahu k e-commerce totiž zcela zásadní. Ve vztahu k módnímu průmyslu slouží domény pro prezentaci výrobků a služeb a jsou tedy jedním z klíčových zdrojů příjmů módních domů.

Jakými metodami lze doménové jméno chránit?

Odpověď trochu otočím. V první řadě si musí právě ten, kdo si registruje doménu, náležitě ověřit, že registrací svého doménového jména nebude zasahovat do práv třetích osob, tedy někoho jiného. Má povinnost si zjistit, jestli dané doménové jméno nenáleží někomu jinému, resp. zda to slovní spojení nemá již třetí subjekt jako ochrannou známku nebo obchodní firmu stejného znění.

Pakliže už svoji doménu mám, je opět na mně (stejně tak je tomu u ochranných známek), abych si ověřila, že nikdo jiný mé doménové jméno nezneužívá. Aktivita subjektu je zde tedy na obou stranách – než si své doménové jméno zaregistruji a následně poté, co mám své doménové jméno registrováno. Právní řád pochopitelně prostředky proti nekalým a spekulativním zápisům doménových jmen zná. Domáhat se svého práva pak lze soudní cestou. V České republice bylo do konce roku 2014 možné se svého doménového jména domáhat i prostřednictvím rozhodčího řízení v případě sporu o doménu .cz, od roku 2015 pak formou alternativního řešení sporů, které je vedeno stále na platformě Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře České republiky.

Jaké doménové spory jsme v poslední době zaznamenali?

V této souvislosti budu mluvit především o doménových sporech v rámci Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO). Právě v rámci této organizace existuje Rozhodčí a Mediační centrum. Analýza WIPO přináší zhodnocení uplynulého roku 2015 z pohledu doménových sporů. Módní průmysl se stal oblastí s jejich nejvyšším počtem. Žebříček vede Hugo Boss s 62 žalobami. Podiváme-li se na statistiky sektorové, pak módní průmysl zaznamal 10 % ze všech sporů před WIPO (necelých 2800 sporů za rok 2015).

Příkladem doménových sporů jsou následující:

Nike – v dubnu 2016 vyhrál doménu "Nike.mx" (registrovanou americkým občanem).

Snapchat – v dubnu 2016 vyhrál "hackedsnapchatphotos.com", kterou si opět registrovala fyzická osoba v říjnu 2014, rok poté, kdy si Snapchat registroval svou ochrannou známku v Americe.

WhatsApp – v květnu 2016 vyhrál "ogwhatsapp.org" a "whatsapp-plus.org"

Furla.club – v lednu 2016 vyhrál tuto doménu italský výrobce Furla

Nejvíce sporů je tvořeno tzv. Typosquattingem, kdy se překlepují slova, aby ve spotřebiteli navodila pocit, že se jedná o hlavního konkurenta. Příklady jsou:

  • gougle.com, go0gle.com
  • isabelmarant2015.com, isabelmarant-official.com, isabellemarantstore.com, isabel-marantsale.com, isabelmarant-outlet.eu
  • guccioutelet-italy.org, cheapguccionsale.com, guccishoponline.org
  • jimmychoous.com, jimmychoos-uk.com, jimmychooshoes-it.com

Co se v rámci doménových sporů nejvíce reší?

Jsou to případy, kdy je doména stejná jako ochranná známka (případně obchodní firma/jméno), doména zaměnitelná s ochrannou známkou či doména zaměnitelná s obchodní firmou v podobě překlepu, dodatku, znaku (pomlček…). V obou případech platí, že tím parazituje na pověsti jiného soutěžitele, či se dokonce na doméně obchoduje se zbožím konkurenčního soutěžitele.

Čeho se žalobou obvykle žalobce domáhá?

V případě domény .cz se do roku 2014, kdy doménové spory řešila online platforma Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, žalobou domáhal převod nebo zrušení registrace, zákaz užívání, náhrada škody, poskytnutí přiměřeného zadostiučinění či přiznání náhrady nákladů řízení. Od roku 2015, kdy mluvíme již jen o alternativním řešení sporů, se lze domáhat pouze převodu nebo zrušení registrace.

V případě domény .eu se může žádat převod nebo zrušení registrace, v případě domén nejvyšší úrovně gTLD opět převod nebo zrušení registrace. Jak jsem říkala, u obecných soudů se lze domáhat dalších nároků (újma, nekalosoutěžní nároky...).

Různé metody ADR mají u sporů tedy své místo.

Zcela určitě, a je to i hlavní způsob a trend rozhodování těchto sporů. Rychlost je jedním z kladů těchto řízení, dále jsou to jasná pravidla, lhůty a jasný konec řízení – čeho se lze domáhat, co získám, co za to dám.

Co doporučujete studentům, kteří se chtějí vydat ve šlépějích Fashion law?

Jak jsme se shodly s kolegyní Zuzanou Šimonovskou z Ústavu práva módního průmyslu, je nutné nezapomínat, že je to pořád hlavně o znalosti práva. Jak jsem již zdůraznila, fashion law je průřezové, komplexní právo, které zahrnuje další odvětví, která s módním průmyslem souvisí. Převážně by ovšem studenti měli klást důraz na právo duševního vlastnictví, závazkové právo, obchodní a mezinárodní právo s důrazem na obchod a prodej a soutěžní právo. Je třeba zmínit i právo životního prostředí a aktuálně probíraný fenomén etické módy a otázky lidských práv (mířím nyní na pracovní podmínky v některých asijských továrnách apod.). Studenti by se měli také zajímat o módní průmysl jako takový, číst etablovaná média, blogy. Nesmírně důležité je také budování si vlastních kontaktů v rámci módního promyslu.

Jak je to s etablovaností Fashion law jako samotného odvětví práva u nás v porovnání s ostatními zeměmi? Říkala jste, že žijete v Londýně – například tedy s Velkou Británií?

Fashion law je jako samostatná právní disciplína velice mladý obor, který se etabloval tam (a podle mně má potenciál etablovat se na obdobných místech), kde je velká koncentrace módního průmyslu. Za zakladatelku módního práva je považována Susan Scafidi, profesorka a zakladatelka Fashion Law Institute na Fordham University School of Law v New York City. Fashion Law Institute se tak stal vůbec prvním odborným centrem, které se specializuje na problematiku práva módního průmyslu. V červnu 2015 Fordham University School of Law oznámila, že od nového školního roku nabídne studentům možnost získat titul LL.M. z oboru módního práva. Na Fordhamu právě skončil vůbec první akademický rok tohoto postgraduálního studia se specializací na právo módního průmyslu. Na to nyní navazují další školy a reflektují tento vývoj např. tím, že zařazují vybrané aspekty tohoto právního odvětví do svých programů (např. zde v Londýně).

Jak vidíte budoucnost Fashion Law u nás?

Máme za to, a je to zjevné i z naší praxe, že i módní průmysl (stejně jako jiný průmysl), potřebuje právní úpravu, která bude řešit pro něj specifické otázky a problémy. Podstatné ovšem je, že na jedné straně stojí tvůrčí činnost návrháře, resp. jeho kreativní stránka, na druhé pak veškeré praktické aspekty, včetně právních nezbytností týkajících se návrhářovy tvůrčí činnosti, resp. všech stádií návrhářova profesního a podnikatelského vývoje. Mám tím na mysli otázky týkající se vybudování značky, ochrany duševního vlastnictví, financování podnikání, prodeje, PR & marketingu, sociálních sítí či vlivu na životní prostředí. Z tohoto pohledu je proto třeba prolomit jistou bariéru mezi návrháři a právníky. Proto má i náš Ústav práva módního průmyslu za cíl svou osvětou upozorňovat na provázanost a vliv práva, financí a daní s obchodními aktivitami návrhářů, vytvářet tak všeobecné povědomí o tomto právním odvětví a přispívat k rozvoji lokálního módního průmyslu.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články