Jaký je Váš názor na vládní podporu? Přišla pozdě? Je to správně zvolený přístup?
Energetický trh zažívá v průběhu posledních let největší otřesy ve své moderní historii; kromě růstu globální poptávky po energiích po krizi způsobené pandemií COVID-19, zelené politiky EU, pro český trh i zásadního krachu Bohemia Energy, se jedná zejména o dopady snížení objemu plynu dodávaného z Ruska a tím souvisejícího nárustu jeho ceny, což pravděpodobně souviselo s přípravami na agresivní vpád Ruska na Ukrajinu. Válka na Ukrajině navíc plně odkryla křehkost systému zásobování Evropy zemním plynem spočívající v nízké diverzifikaci zdrojů a rovněž významně přispěla k dalšímu bezprecedentnímu nárustu cen plynu, který se následně promítl i do cen elektřiny a způsobil jejich prudký vzestup.
Ze dne na den se vláda ocitla v nezáviděníhodné pozici s nelehkým úkolem: na jedné straně bylo nutné zajistit samotnou bezpečnost fyzických dodávek plynu a na straně druhé se vypořádat se sociálně-ekonomickými důsledky krize v podobě zajištění přijatelné ceny za dodávky energií. Enormně rychle přijaté novely energetického zákona, prováděcí legislativy a další opatření obstály ve věci zajištění dodávek plynu pro zákazníky v České republice (zejména s ohledem na přicházející zimu) na výbornou. Naplněnost zásobníků na území ČR je skoro stoprocentní a nové pravomoci vlády, případně MPO, umožňují flexibilně reagovat na nevyrovnanou bilanci na trhu s plynem.
Podpora týkající se zajištění sociálního smíru v podobě „férových cen“ za dodávky elektřina a plynu však značně pokulhává. Prvním opatřením směřujícím k pomoci zákazníkům s nárustem cen za energie byl tzv. úsporný energetický tarif, kterého hlavním cílem bylo snížení ceny elektřiny, zemního plynu a tepla konečným zákazníkům prostřednictvím finančního příspěvku, majícího charakter dotace. Obchodníci byli povinni příspěvek ve výši stanovené nařízením vlády (2000,- až 3500,- Kč) zohlednit ve faktuře za dodávku nebo ho promítnout do zálohových plateb. Příspěvek v září takřka okamžitě snížil náklady na energie bez jakékoliv ingerence zákazníka, který o příspěvek nemusel nikterak žádat. Opatření počítalo i s druhou etapou poskytnutí příspěvku v roce 2023, tato však byla počátkem října zrušena.
Nejzásadnějším se z vládních opatření jeví zastropování ceny elektřiny a plynu, které bylo umožněno novelou energetického zákona č. 287/2022 Sb. Prováděcí vládní nařízení specifikovalo jak zastropovanou cenu, tak kategorie zákazníků, pro které se zastropování ceny uplatní. Z původně relativně úzké skupiny se zastropování postupně rozšiřuje na téměř všechny zákazníky včetně velkoodběratelů, přičemž do dnešního dne nejsou dány parametry kompenzačního mechanismu pro dodavatele, kteří jsou povinni dodávat elektřinu a plyn za zastropovanou cenu. Z opatření, kterého primárním směřováním bylo zachování sociálního smíru a chodu národního hospodářství, se tak může stát velice riskantní krok ohrožující funkčnost celého energetického trhu.
Energetická krize se rozvíjí už relativně dlouhou dobu. Jak k tomu za tu dobu přistupovala Pražská plynárenská Distribuce, a.s.? Jak Vás ovlivnila?
Jakožto provozovatel distribuční soustavy jsme se zejména připravovali na nevyrovnanou bilanci plynárenské soustavy, tj. na případný hrozící nedostatek plynu v ČR. Analyzovali jsme možnosti vyhlášení nouzového stavu, aktualizovali plány připravenosti a připravovali se na případné omezování, přerušování nebo změny dodávek jednotlivým kategoriím zákazníků dle regulačních stupňů plynoucích z vyhlášky o stavech nouze v plynárenství. Naštěstí, i díky opatřením typu UIOLI (pozn. princip use-it-or-lose-it, který umožnil naplnění zásobníků plynu v ČR na téměř 100%), vytvoření státních hmotných rezerv plynu, snižování spotřeby, nebyli provozovatelé plynárenských soustav nuceni přistoupit k realizaci nestandartních opatření.
V květnu Pražská plynárenská nenabírala nové zákazníky. Změnilo se to již? Pokud ano, jak teď vypadají smlouvy které uzavíráte? Jaký mají časový horizont?
Obchodník s plynem a elektřinou, kterým je v rámci koncernu Pražská plynárenská, společnost Pražská plynárenská a.s., je aktuálně jak v roli dodavatele poslední instance, tak se na něj nově vztahuje i povinnost dodávat plyn a elektřinu za zastropovanou cenu a rovněž i tzv. kontraktační povinnost spočívající v povinnosti dodávek zákazníkům, kteří se ocitnou bez smluvního zajištění dodávek. Nadále tak hrajeme důležitou roli na trhu s energiemi.
Co se týče akvizice nových zákazníků, v rámci domácností je nyní nabídka na dobu neurčitou (ceník Standard) k dispozici převážně v rámci „rozšíření odběrů", tzn. další odběrné místo stávajícího zákazníka, a pro zákazníky, kteří k dodávce zemního plynu od Pražské plynárenské, a.s. poptávají i elektřinu a opačně. V rámci velkoodběru se aktuálně soustředíme především na subjekty na našem domácím trhu v hl. městě Praze, zejména zajišťujeme dodávky pro městské části, městské organizace a obdobné subjekty s predikovatelným odběrem a minimálním kreditním rizikem. Do budoucna může však docházet, v návaznosti na různé faktory a vývoji situace, k určitým změnám a úpravám.
Ukazuje se už nárůst cen na chování zákazníků? Šetří lidé?
V posledních měsících zaznamenáváme zvýšený zájem o realizaci řešení vedoucích k dosažení energetických úspor nebo k energetické soběstačnosti, jako jsou například instalace nového kondenzačního kotle, tepelného čerpadla či fotovoltaických panelů. V této souvislosti dochází k přirozené změně koncepce podnikatelské činnosti Pražská plynárenské, a.s. Vedle uvedených činností souvisejících s instalací fotovoltaických panelů, tepelných čerpadel apod, realizujeme i různé formy podpory dosažení energetických úspor vč. souvisejícího poradenství pro domácnosti a organizace. Aktuálně například, mimo jiné, zapůjčujeme senzory pro průběžné měření spotřeby plynu a sledování úspor online. Nedávno jsme spustili soutěž „Šetříme Prahu“, která je určena pro městské části hlavního města Prahy, společnosti a příspěvkové organizace hlavního města Prahy a jeho městských částí. Další formy podpory úspor jsou nyní ve fázi příprav a budeme je postupně veřejnosti představovat.
Mohla byste lidem, kteří do toho tolik nevidí, přiblížit mechanismus nákupu plynu a jeho distribuce?
Pokusím se odpovědět co nejjednodušeji: od 1. ledna 2007 došlo k plnému otevření trhu plynem. Účastníkem trhu s plynem jsou vyjma obchodníků (dodavatelů) a zákazníků i provozovatelé soustav, prostřednictvím kterých je plyn fyzicky přepravován, výrobci plynu (tzv. těžaři), provozovatelé zásobníků plynu a operátor trhu. Prvním článkem je výrobce. Vzhledem k malým vlastním přírodním zásobám zemního plynu se do České republiky importuje plyn od zahraničních těžařských společností, přičemž až donedávna se jednalo o téměř 100% import z Ruska. Poté putuje plyn páteřní přepravní soustavou do regionálních distribučních soustav a jejich prostřednictvím zákazníkům nebo do zásobníků plynu za účelem uskladnění pro užití plynu v jiném období.
Po obchodní stránce, má zákazník s obchodníkem uzavřenou dodávkovou smlouvu, kterou se obchodník zavazuje dodávat plyn. Nasmlouvaný plyn pro své zákazníky nakupují obchodníci většinou na energetických burzách, jedná se v převážné míře o standardizované produkty základní dodávky (zejména produkty na kalendářní rok, kvartál a měsíc), standardně se však používají i různé finanční instrumenty a jejich deriváty, typu forwardy, futures apod. Různými kombinacemi těchto a dalších produktů se obchodníci snaží co nejvíce pokrýt predikovanou a následně také reálnou strukturu odběru plynu svých zákazníků v čase. Ceny energií na burzách jsou dány poptávkou a nabídkou. Kromě obchodování na energetických burzách využívají obchodníci v menší míře i bilaterární kontrakty.
Provozovatelé přepravní a distribuční soustavy musí umožnit obchodníkům nediskriminační přístup k přepravním kapacitám tak, aby plyn mohl být dodáván zákazníkům. Právním titulem je smlouva o zajištění služby přepravy plynu a/nebo smlouva o zajištění služby distribuční soustavy.
V případě, že obchodník využívá službu uskladnění plynu, děje se tak na základě smlouvy o uskladnění. Podstatné náležitosti těchto smluv jsou upraveny energetickým zákonem.
Cena plynu se skládá z regulované složky (přeprava a distribuce plynu, služby operátora trhu), které stanovuje Energetický regulační úřad, a z neregulované složky ceny komodity. Neregulovaná složka ceny tvořila donedávna cca 70 % výsledné ceny dodávky zemního plynu, aktuálně se jedná o skoro 90 %.
Je Praha dobře připravena na zimu?
Pražská plynárenská a.s. příslušnou povinnost naplněnosti zásobníků stanovenou právními předpisy plní s dostatečnou rezervou. Před nedávnem jsme pro zástupce samospráv a městských organizací uspořádali konferenci týkající se možností energetických úspor, kde jsme spolu s dalšími odborníky chtěli před nadcházející zimní sezónou nastínit možnosti a poskytnout jakýsi návod, jak jich lze reálně dosáhnout.
Provozovatel distribuční soustavy Pražská plynárenská Distribuce, a.s. má esenciální zákonnou povinnost zajisti bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy na území hl. města a jeho okolí. Bez ohledu na roční období nebo aktuální krizovou situaci provádíme veškeré nezbytné činnosti směřující k bezpečným a spolehlivým dodávkám plynu pro zákazníky připojené k naší plynárenské soustavě.
Mediální prostor je zahlcený zprávami a jinými příspěvky o energetické krizi. Co myslíte, že v této společenské diskuzi chybí nebo jakým směrem by se měla ubírat?
K energetické krizi, jejím příčinám a možným řešením se věnuje neobyčejně velká skupina tzv. energetických expertů. Na roveň, co do mediálního prostoru, jsou staveni skuteční odborníci s těmi samozvanými. Nejen pro spotřebitele je proto těžké vyznat se v relevantnosti nabízených informací. Osobně si ráda vyslechnu členy Rady ERÚ, odborníky z etablovaných poradenských společností zabývajících se energetickým poradenstvím a zkušené manažery tradičních a inovativních společností působících na energetickém trhu.
Diskuze k článku ()