Rozhovor: JUDr. Jiří Pospíšil - I. část

Jiří Bálek, student Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, vyzpovídal JUDr. Jiřího Pospíšila, bývalého ministra spravedlnosti a nově zvoleného europoslance. Dnes přinášíme první část rozhovoru.

JB
Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Foto: Shutterstock

Jak se stavíte k současné právní situaci? Co říkáte kvalitě zákonů České republiky?

Samozřejmě kvalita zákonů by mohla být lepší, je to dáno tím, jak zákony vznikají. Vznikají v určitém chaosu. Kvalitě zákonů totiž nepřispívá nestabilní politická situace a to, že se zde vlády střídají po roce a půl nebo dvou letech vládnutí a málokterá vláda má celé jedno volební období ke svému vládnutí. Exekutiva odpovídá v zásadě za obsah právních předpisů, neboť z 90 % jsou zákony dílem právě exekutivy, nikoliv zákonodárců, to právníci samozřejmě vědí. A nestabilní exekutivě odpovídá samozřejmě i kvalita zákonů. Nový ministr se na svém postu udrží pouze několik měsíců. V tomto krátkém čase se snaží prosadit nějaké změny a úpravy, nemá na to však dostatek času a to samozřejmě ovlivňuje kvalitu zákonů. Na kvalitu má také vliv pravidelné střídání legislativců na jednotlivých resortech, neexistuje zde stabilní úřednický odborný aparát, který by vedl k tomu, že se na určitých zákonech pracuje i napříč volebními obdobími. Snad jedinou výjimkou, kterou jsem jako dlouholetý zákonodárce a ministr zažil, je nový občanský zákoník, což je zákon unikátní nejen svým obsahem a rozsahem, ale i způsobem přípravy a přijímání. Na tomto zákonu se pracovalo téměř 12 let a podíleli na něm jak ministři z levicových vlád, tak ministři z pravicových vlád. Na zákoníku se pracovalo systematicky a permanentně, a proto takový předpis vůbec mohl vzniknout. Kdyby měl být dílem jednoho ministra za období jedné vlády, nikdy by v českém politickém prostředí nevznikl. Jedním z následků politické nestability je i fakt, že u nás nevznikají rozsáhlejší koncepčnější reformy. Krátkodobé vlády je nemají šanci prosadit. Kvalita právního řádu není dobrá, ale je bohužel odrazem politické situace a nestability české politické scény – rozpadem politických stran, vznikem nových a nových politických stran a populistickými sliby. Kvalita právního řádu je věrným obtiskem společenské a politické reality.

Není brzy na novelu nového občanského zákoníku, o které mluví ministryně spravedlnosti?

Umím si představit, že by novela mohla proběhnout do roka, ale opravdu prosím, aby se jednalo o novelu odbornou, ne politickou. Zatím jsem z úst paní ministryně slyšel jen kritiku nového občanského zákoníku, když ale měla uvést konkrétní problémy, nikdy žádné neuvedla. To je nejtypičtější příklad všech odpůrců občanského zákoníku, jejich negativní hodnocení je plné obecných frází a obecných vět, ale žádná konkrétní ustanovení napadána nejsou. Jsem klidně pro, aby se třeba za rok provedla novela, ale jak říkám, ať se jedná o odbornou novelu, ať opravdu vychází z reálných nedostatků, které v praxi způsobí problémy. Doufám, že převáží zdravý rozum a nový občanský zákoník se nestane předmětem politického boje, a že se bude jednat o věcnou novelu, která vyplyne ze skutečných problémů a ne pouze z politického zadání typu: Musíme ukázat, že Pospíšilův politický zákoník je špatný.

Jste osobně spokojen s průběhem seznámení veřejnosti s novým občanským zákoníkem?

Kdybych byl ministrem spravedlnosti do okamžiku účinnosti občanského zákoníku, pak bych určitě udělal více pro to, aby veřejnost byla lépe s občanským zákoníkem seznámena. Bohužel v posledních měsících před účinností nového občanského zákoníku zde byla absolutní politická nestabilita, proběhly předčasné volby, rozpadla se tehdejší Nečasova vládní koalice a řešily se úplně jiné problémy, než představovalo seznamování veřejnosti s novým občanským zákoníkem. Politická reprezentace opravdu neodvedla dobrou práci, musím ale konstatovat, že to není moje vina, protože jsem už tehdy v rezortu nebyl. Doufám, že o to více se osvětě ještě bude věnovat pozornost. Nicméně nyní běží reálný provoz zákoníku, již pátým měsícem je zákoník účinný a myslím si, že více než různá školení budou pro aplikaci důležité komentáře a rozsáhlejší díla, než jen povrchní všeobecné seznamování. Obecně tedy mohu odpovědět, že jsem s poslední fází seznamování veřejnosti s novým občanským zákoníkem před jeho účinností příliš spokojen nebyl.

V období od počátku platnosti nového občanského zákoníku, tedy od března roku 2012, varovali jeho odpůrci, zvláště tehdejší opozice, před apokalypsou, která od 1. ledna 2014 nastane. Nový občanský zákoník je účinný pátý měsíc a žádná apokalypsa nenastala. Tím nepopírám, že obsahuje určité pasáže, které jsou sporné, pasáže, kde se teprve bude hledat jednotný výklad, pasáže, které se budou muset novelizovat.

Najdete situace a problémy z doby kdy jste byl ministrem, které byste s nynějšími znalostmi a zkušenostmi řešil jinak?

Samozřejmě, každý člověk se vyvíjí. Vžijte se do mé situace, já se stal ministrem spravedlnosti velice mladý, bylo mi něco přes třicet let. Dnes se sám sobě divím, že jsem měl takovou odvahu do tak významné a současně náročné funkce jít. A samozřejmě bych určité věci dělal jinak, pro mě to byla obrovská životní zkušenost, být téměř pět let přerušovaně ministrem spravedlnosti, nelituji toho. Byť mě to stálo obrovské množství sil a energie, ale na druhou stranu, kdybych byl dnes znovu ministrem, k některým věcem bych přistupoval razantněji. To jsem také veřejně řekl při ukončení svého prvního mandátu v Topolánkově vládě a před nástupem do Nečasovy vlády, že některé věci, jako podpora vrchního státního zástupce Ivo Ištvana, měla být z mé strany razantnější, neboť jeho odvolání nebylo správné. Stejně tak při obhajobě přirozenoprávní spravedlnosti bych postupoval razantněji. To jsou věci, které bych dneska dělal určitým způsobem jinak.

Očima mnoha studentů jste stále považován za právníka. Připadáte si tak i Vy sám?

Těší mě, že mě studenti ještě stále považují za právníka. Já už se právnické praxi bohužel delší dobu nevěnuji. Většinu let svého produktivního života se věnuji politice. Možná mě ale studenti považují za právníka proto, že jsem se v politice věnoval otázkám spojeným s právem a s justicí a snažil jsem se tak využít své vzdělání k politické činnosti. Dnes už se za praktického právníka příliš nepovažuji, ale počítám s tím, že až jednou skončím v aktivní politice, tak se vedle Musea Kampa budu chtít věnovat praktické právničině, nejraději bych však zůstal někde na akademické půdě a přednášel na právnické fakultě, což ostatně byla moje původní profese před tím, než jsem vstoupil do politiky.

Když jste jako politik prosazoval některý zákon, necítil jste, že je ve Vás vkládána ze strany veřejnosti větší důvěra než ve Vaše kolegy neprávníky?

To samozřejmě může hrát svou roli. Když se na půdě Parlamentu vedla debata o zákonech, které pocházely z dílny Ministerstva spravedlnosti, díky svému právnickému vzdělání jsem na rozdíl od některých kolegů věděl, o co se jedná a věděl jsem, co je podstatou dané právní úpravy. To je největší problém zákonodárců neprávníků, že si občas neuvědomují, jak funguje právo, že právo není jedna vytržená norma, jedno vytržené pravidlo chování, ale jedná se o soubor norem, které jsou vzájemně provázané a vzájemně se ovlivňují. Neznají základní zásady, které umožňují, aby právní řád jako takový fungoval. To si někteří kolegové neprávníci neuvědomují a myslí si, že kazuistickou dílčí drobnou novelou vyřeší určitý společenský problém a my právníci víme, že jde často pouze o iluze a naivní představy. Takže ano, přiznám se, že mi samozřejmě moje právnické vzdělání velmi pomohlo při mé politické kariéře právě proto, že jsem se věnoval právu a justici.

Jak vnímáte současnou politickou situaci a legislativu – čemu se daří lépe?

Máme tady dneska úplně jinou politickou reprezentaci. A kvalitu legislativy ovlivňuje politická reprezentace. Nová politická reprezentace je ovládána dominantní stranou ve vládě, a to hnutím Ano, které, i když nebylo vítězem voleb, je jednoznačně dominantní. Vzhledem k tomu, že Ano spravuje Ministerstvo spravedlnosti, bude to mít velký vliv na podobu legislativy. Uvidíme, já to dnes nedokáži odhadnout, zda ministryně spravedlnosti bude k věcem přistupovat věcně a odborně, zda novela nového občanského zákoníku bude opravdu řešit jeho problémy, nebo bude cílem novely politicky a populisticky ukázat, že Pospíšil prosadil špatný zákoník. To vše se teprve ukáže, já dnes přistupuji k nové vládě bez předsudků a nechám se překvapit, zda tato vláda bude přijímat kvalitní zákony. Zatím žádné konkrétní návrhy na stole nemáme. Nezapomeňme ale na fakt, že dnes velkou část legislativy tvoří evropské zákony, které, pokud jsou nekvalitně překládány a narychlo přijímány, přispívají k chaosu v právním řádu. Předchozí vlády bohužel často přijímaly zákony příliš narychlo.

Neměli bychom se bát, že novela občanského soudního řádu proběhne rychle, bude nekvalitní, a tudíž může zapříčinit další průtahy v řízení a právní nejistotu?

Je naivní si myslet, že novelou nebo dokonce přijetím nového procesního předpisu se výrazně zrychlí soudní řízení v České republice. Zabývám se touto problematikou dlouhou dobu a jsem přesvědčen, že v rámci zrychlení civilního procesu se už přijalo několik klíčových novel, a že další prostor pro změny civilního procesu již nejsou. To bychom si potom museli přiznat, že osekáme procesní práva účastníků civilního soudního řízení. Ano, v tomto případě můžeme dále zrychlovat samotný proces. Ale při zachování základního penza procesních práv účastníků, při jejich garantování, nelze změnou právního procesu donekonečna zrychlovat právní řízení. Jsem zvědav, zda a v jaké podobě bude nová právní úprava přijata, protože najít konsenzus nad změnou procesní úpravy je nesmírně obtížné. Domnívám se, že je to ještě obtížnější, než najít společenský konsenzus nad novou úpravou práva hmotného. Uvidíme tedy, co bude výsledkem odborných a politických debat, ale jsem k tomu skeptický. Pokud paní ministryně razí tezi, že přijetím nového občanského soudního řádu se výrazně zrychlí civilní řízení – nikoliv. Civilní řízení v této zemi se může zrychlit jedině tím, že se poskytne více peněz na administrativní aparát soudů, že se dále bude elektronizovat justice, že se případně odebere část agendy soudům a budou je řešit jiné orgány.

Ztotožňujete se s legislativním plánem Ministerstva spravedlnosti?

Legislativní plán bych klidně podepsal. Kdybych byl ministr, navrhoval bych stejné novely zákonů nebo stejné nové zákony, nicméně kámen úrazu je zakopán v detailu, takže počkejme, jakou konkrétní podobu nové zákony budou mít. Stejně jako Ministerstvo spravedlnosti, i já jsem přesvědčen o důležitosti nového zákona o státním zastupitelství. Za mého působení na ministerstvu byl zákon napsán, ale zástupci mé strany byl odmítnut a tím se celý proces zpomalil. Podstatné ale je, jak bude tento nový zákon vypadat. Základní legislativní plán schvaluji, jsem rád, že bylo doplněno téma soudních znalců. Již za mého působení práce na novém zákonu o soudních znalcích započaly, ale bohužel po ukončení mého působení ve vládě se práce zastavily. Je dobře, že ministryně téma znalectví nechce opominout. Budu čekat na konkrétní návrhy, protože to bude jakési kritérium mého hodnocení práce Ministerstva spravedlnosti.


Pokračování rozhovoru již brzy!


Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články