Ostatní | Karolina Drachovská | 17.10.2019 Také v kategorii:
Správní právo

Rozhovor - Vendula a David Zahumenští: Obce a smlouvy s investory v praxi Zdroj: Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.

Rozhovor - Vendula a David Zahumenští: Obce a smlouvy s investory v praxi

To, že právníky už dávno nelze vnímat jako suchary v nažehlených oblecích, živě dokazují Vendula a David Zahumenští, kteří v rozhovoru kromě praktických kontraktačních tipů pro obce a investory prozradili, kde se zrodila myšlenka populárních komiksů Investor Zahumny. Mohou v budoucnu najít oblíbené obrázkové seriály využití i při procesu uzavírání smluv?

Karolina Drachovská

Karolina Drachovská

redaktorka

Karolina Drachovská

redaktorka

Vše se dozvíte v následujícím rozhovoru, jakož i na kvapem se blížící konferenci Právo ve veřejné správě, kde z úst Mgr. Venduly Zahumenské, Ph.D. a Mgr. Davida Zahumenského zazní jejich společný přípěvek na téma Obce a smlouvy s investory. 

Váš letošní příspěvek na odborné konferenci PVVS nese název: „Obce a smlouvy s investory v praxi“. Jaké smlouvy v praxi uzavírají obce s investory nejčastěji? 

„Smlouvami s investory“ jsou zde myšleny nejrůznější dohody mezi samosprávou a stavebníkem o tom, že v obci nevyrostou jen další a další budovy, ale že investoři, developeři a ostatní ponesou svůj díl odpovědnosti za problémy, které nová výstavba přináší. To je například zátěž pro kanalizaci, čističku vod, požadavky na nové komunikace, nová místa ve školách a školkách, osvětlení, veřejná prostranství a všechno další, co musí obce zajišťovat. 

Je jasné, že když je o bydlení v některých lokalitách velký zájem a počty nových obyvatel rostou závratnou rychlostí, nejsou obce schopny, a nemají ani takovou povinnost, krýt všechny náklady z veřejného rozpočtu. Stejně tak nejsou schopny kompenzovat dopady provozu průmyslových areálů a logistických hal. V praxi se tak setkáváme třeba se smlouvami na vybudování nových silnic, chodníků nebo také s finančními příspěvky na dobudování potřebné infrastruktury.

Jakých chyb se obce při jejich uzavírání nejčastěji dopouštějí a na co by si měly dát při každém takovém kontraktačním procesu pozor?

Základní chybou podle nás je, když obec nemá nastavená jasná pravidla pro uzavírání takových smluv. Naše zákony jsou skoupé, problematiky se jen letmo dotýká stavební zákon, a tak obce musí být samy iniciativní. My doporučujeme, aby zastupitelé schválili zásady pro rozvoj infrastruktury - můžete si představit, že je to zkrátka soubor pravidel pro stavebníky. Obec díky zásadám dává včas a nediskriminačně najevo, za jakých podmínek považuje novou výstavbu za souladnou se zájmem obce. Tento zájem totiž musí ze zákona chránit a je jasné, že rozhodně není ve prospěch občanů rozšířit počet obyvatel o stovky nebo tisíce, aniž by bylo zajištěno fungování potřebných služeb.  

V samotných smlouvách se pak bohužel také objevují chyby. Mezi nejčastější patří nedostatečné zajištění závazku investora. Slíbené jsou hory doly, ale nakonec je celá věc nedořešená, a po výstavbě tak zůstane hořká pachuť. Obce a města také musí vždy myslet na to, že jsou orgánem veřejné správy a nemohou se zavazovat ke změnám územních plánů, k vydání obecně závazných vyhlášek, nebo dokonce k nějakému rozhodování v územním řízení.

Jaká rizika v praxi hrozí naopak investorům a jakou byste udělili radu jim? 

Myslíme, že i pro investory platí to, co bylo řečeno u obcí. Rizikem je, když celý proces nemá jasná pravidla ani nějaký rámec, mantinely. Investorům bychom doporučili, aby si vždy předem zjistili, jaké jsou podmínky pro výstavbu v obci a aby zohledňovali to, že jejich činnost má negativní dopady na okolí a že je dobré jednat odpovědně a nesnažit se protlačit svoje záměry takříkajíc přes mrtvoly. To pak vede jen k nekonečným tahanicím. 

Mohli byste uvést nějakou tuzemskou obec, jež by mohla být z hlediska uzavírání smluv s investory pro ostatní inspirací? 

Průkopníkem jsou určitě Říčany u Prahy a jiné obce ve Středočeském kraji, na které dopadly důsledky suburbanizace už před řadou let. Inspirací jsou také některé městské části Prahy, např. Praha 5 nebo Praha 7, které mají svoje pravidla pro jednání s investory.

Jaké mají obce možnosti pro zlepšení svých vyjednávacích pozic? A kdy naopak již lze hovořit o tzv. překročení hranic a považovat jejich postup za korupční jednání?

Zníme trochu jako kafemlýnek, ale zase jsme se dostali k zásadám spolupráce s investory. To je skutečně základní kámen pro vyjednávání. Nejen, že investoři i obec přesně ví, na čem jsou, ale současně taková pravidla chrání představitele obce před nařčením z korupce. Kromě zásad samozřejmě obce mohou využít svého postavení jako účastníka územního řízení nebo vlastníků potřebné infrastruktury. Velmi důležitý je také dobrý územní plán, ideálně doplněný o regulační plány nebo konkrétní a fungující regulativy jako jsou požadavky na zeleň, na určitou zastavěnost pozemků, etapizaci výstavby a podobně. 

Pokud jde o nařčení z korupce, své by k tomu mohli říct zastupitelé z Černolic, kteří se před lety zavázali na oplátku za desetimilionový dar změnit územní plán na základě požadavků investora. Zastupitelé měli podle nás štěstí, že trestní stíhání bylo zastaveno. Podobné závazky, kdy se obec zavazuje v rámci výkonu svého vrchnostenského působení, rozhodně do smluv zahrnovat nedoporučujeme. 

Oba se v rámci projektu Investor Zahumny aktivně věnujete publikační činnosti, avšak velké popularitě se těší i vaše komiksy. Kde se zrodila tato myšlenka a jak náročný proces realizace obrázkových seriálů je? 

Trávíme spolu hodně času a rádi diskutujeme také o pracovních záležitostech. Naše děti si tak musely u večeří vyslechnout řadu právních polemik. Uvědomujeme si, že naše texty čtou především neprávníci a také jsme se vždycky věnovali seminářům, kde se musíme snažit o právu mluvit jasně a srozumitelně. A právě komiksy byly jasnou volbou, když jsme přemýšleli o tom, jak právo přiblížit běžným lidem. David už dlouho se svými kolegy vytváří komiksy o rozhodnutích Ústavního soudu a když jsme se začali více věnovat práci pro starostky a starosty, říkali jsme si, že by to chtělo něco zábavnějšího než jen suchý právní text. A jak je tvorba náročná? Nejtěžší je vymyslet, jak ve třech okýnkách převyprávět něco, co čítá třeba desítky stran. Samotná výroba je pak pro nás spíše hrou.

Mohly by dle vašeho názoru komiksy najít např. nějaké využití i při procesu uzavírání smluv? Jak se jako zkušení odborníci díváte kupříkladu na tento „právně-umělecký“ pokus o darovací smlouvu?

Zdroj a inspirace: facebookový profil JUDr. Petra Bezoušky, Ph.D.

Jednoznačně jsme pro! Už dlouho sledujeme, že se podobné věci ujaly v zahraničí. Jedná se svým způsobem o rodící se hnutí, které poukazuje na to, že smlouvy nebo obchodní podmínky, které původně vznikaly s cílem zachytit ujednanou dohodu nebo usnadnit kontraktaci, se na hony vzdálily původnímu cíli. Jejich cílem bohužel někdy bývá spíše vytvořit pro daného podnikatele pevnost, aby na něj „právně nikdo nemohl“. Takže za nás hurá do kreslení smluv! Třeba to i nám právníkům pomůže v tom, že přestaneme být vnímáni jako naprostí suchaři. 

smlouva územní samospráva obce stavba investice komiks

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.
Hodnotilo 6 čtenářů

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články