Ukončení péče o pacienta z pohledu zdravotnických pracovníků
Oblasti práva na poskytnutí zdravotní péče je v současné době věnována pozornost zejména z pohledu pacienta, nikoliv však z pohledu zdravotnického pracovníka.
Právo zdravotnického pracovníka neposkytnout zdravotní péči je oblast, které se navzdory její důležitosti věnuje relativně malá pozornost.
Téma tohoto článku je zúženo, a to pouze na oblast ukončení péče o pacienta. Stranou je tak ponechána právní úprava důvodů, pro které je poskytovatel zdravotních služeb oprávněn odmítnout přijetí pacienta do péče. Primárním cílem tohoto článku bylo pomocí vlastního výzkumu, provedeného formou dotazníkového šetření, ověřit funkčnost zkoumané právní úpravy v praxi z pohledu zdravotnických pracovníků. Respondenti (zdravotničtí pracovníci a studenti lékařských fakult) odpovídali jednak na otázky, kterými bylo zjišťováno jejich povědomí o platné právní úpravě a její využitelnosti v praxi, a dále na otázky, týkající se možných změn, které by jejich očima mohly zlepšit fungování vztahu zdravotnického pracovníka a pacienta v oblasti ukončování zdravotní péče. Odpovědi respondentů tak odráží nejen jejich názor na stav současné právní úpravy, ale zahrnují i úvahy de lege ferenda. Před samotnou hlavní částí, která je tvořena výsledky vlastního dotazníkového šetření, byl pro lepší orientaci v celé problematice zařazen i teoretický úvod, který shrnuje platnou právní úpravu v této oblasti. Článek poskytuje nový náhled na právní úpravu ukončování zdravotní péče očima těch subjektů, kteří jsou s ní při výkonu svého povolání každodenně konfrontováni..
p.p1 { margin: 0.0px 0.0px 0.0px 0.0px; font: 11.0px Helvetica } p.p2 { margin: 0.0px 0.0px 0.0px 0.0px; font: 11.0px Helvetica; min-height: 13.0px } span.s1 { font: 7.0px Helvetica }
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
