Ve stínu pandemie se připravuje zásadní právní předpis v oblasti zdravotnictví
Elektronizace zdravotnictví je důležitým tématem nejen v České republice, ale i v dalších státech Evropské unie.
Zákon o elektronizaci zdravotnictví má komplexně nastavit právní rámec elektronizace zdravotnictví za použití moderních telekomunikačních a informačních technologií a stanovit práva a povinnosti pacientů, poskytovatelů zdravotních služeb a dalších stakeholderů v této oblasti. Platná právní úprava sice dílčí prvky elektronizace zdravotnictví již upravuje, např. eRecept a eNeschopenka, je však zapotřebí uceleného právního předpisu, který by nastavil mantinely elektronizace zdravotnictví.
Návrh zákona předpokládá vznik základní infrastruktury, kterou nazývá Integrované datové rozhraní jako informační systém veřejné správy. Tato infrastruktura bude tvořena kmenovými základními registry a souvisejícími službami. Bude vytvořen kmenový registr pacientů, zdravotnických pracovníků a poskytovatelů zdravotních služeb. Pacient bude mít přístup ke svým údajům prostřednictvím portálu elektronického zdravotnictví.
S elektronizací zdravotnictví jde ruku v ruce potřeba zpracovávání obrovského množství osobních údajů pacientů, vč. zvláštní kategorie osobních údajů, kterými jsou i údaje o zdravotním stavu. Jelikož jde o citlivou oblast, v rámci připomínkového řízení ÚOOU předložil celou řadu návrhů změn a úprav.
Zákon by měl nabýt účinnosti dne 1. 1. 2022 s tím, že účinnost některých ustanovení bude odsunuta. Právě v poslední fázi, tj. dne 1. 1. 2032 má nabýt účinnosti povinnost poskytovatelů zdravotních služeb dodržovat standardy elektronického zdravotnictví. Legisvakanční lhůta v délce 10 let je neobvyklá, nicméně s ohledem na potřebu implementace řady nástrojů, které teprve mají vzniknout, je obhajitelná. Jelikož zákon nabude účinnosti celkem v šesti fázích, poskytovatelé zdravotních služeb a další osoby by se měly včas s novými povinnostmi seznámit a interně se na ně připravit (např. povinnost využívat kmenové údaje a zajistit kompatibilitu informačních systému s Integrovaným datovým rozhraním nastane již 1. 7. 2023).
Druhé čtení zákona v Poslanecké sněmovně je naplánováno na tento měsíc. Lze očekávat, že navrhovaná účinnost zákona bude dodržena a – doufejme – nadále nebude odsunována.
_
_
Zdroj: Sněmovní tisk č. 1163, vládní návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.
