Veřejné zakázky v novém - proč, jak a pro koho

Konference, která se letos konala v prostorách pražského Hotelu Ambassador, probíhala pod záštitami mimo jiné ministra vnitra, prezidenta Hospodářské komory ČR či místopředsedy poslanecké sněmovny. Účastníci měli jedinečnou možnost se seznámit s novým zákonem o zadávání veřejných zakázek, jenž vstoupil v účinnost 1. 10. letošního roku, díky příspěvkům a názorům odborníků z veřejné a státní správy, komerčního i neziskového sektoru. Zároveň také mohli sami spoluutvářet a ovlivňovat podobu diskuze – jednak skrze vlastní otázky a postřehy, jednak pomocí elektronického hlasování v průběhu jednotlivých diskuzních bloků.

Úvodním slovem konferenci zahájili Kateřina Koláčková, ředitelka společnosti OTIDEA avz, a Jan Blecha, náměstek pro řízení sekce veřejného investování Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Oba vyzdvihli nové možnosti a příležitosti, které zákon přináší zadavatelům a dodavatelům, Blecha pak zákon ocenil také kvůli jeho ve srovnání se stávající úpravou větší flexibilitě; akcentoval též skutečnost, že se jedná o transpoziční normu evropských směrnic, díky čemuž bude možné se při aplikační praxi snadno inspirovat v zahraničí.

Následný přednáškový blok otevřela svým příspěvkem Danka Bekeová, podpredsedníčka Úradu pre veřejné obstarávanie Slovenské republiky, v němž představila slovenské zkušenosti s novým zákonem o zadávání veřejných zakázek. Nejvíce oceňovala nové definice, které zákon přináší a které doposud chyběly, podrobně popsala též řadu nových zákonných institutů. „Zákon byl publikován ve sbírce v prosinci 2015. K dnešnímu dni jsme vydali více než 300 metodických směrnic, což svědčí o zájmu a snaze zadavatelské a dodavatelské obce tento zákon ovládat,“ dodala Bekeová.

Podrobně představil novou českou úpravu a nejzásadnější změny Pavel Herman, který působí jako poradce ministryně ministerstva pro místní rozvoj a jako předseda expertní skupiny ministerstva k zákonu o zadávání veřejných zakázek. S novými evropskými elektronickými nástroji ESPD (jednotné evropské osvědčení pro zakázky) a eCERTIS (evropský formulář pro prokazování kvalifikace), jejichž cílem je zjednodušení účasti přeshraničních subjektů ve veřejných zakázkách, účastníky seznámil Jaroslav Kračún z Generálního ředitelství Evropské komise pro vnitřní trh, průmysl a podnikání.

Na přednášky navázala první z diskuzí, která se zabývala problematikou hodnocení nabídek, především se zaměřením na necenová kritéria. V úvodu bloku se o své zkušenosti, kdy do hodnocení byly zahrnuty i zkušenosti projektanta a jeho týmu, podělil Martin Hadaš, vedoucí odboru veřejných zakázek na rektorátu Masarykovy univerzity. Poté přišel čas na první z hlasování účastníků konference – otázkou bylo, jak vnímají novou povinnost vícekriteriálního hodnocení zakázek. Nadpoloviční většina, stejně jako účastníci diskuze, tuto skutečnost vítá, avšak za předpokladu, že bude zajištěna ze strany státu kvalitní metodika a podpora, ta však nyní podle Kateřiny Koláčkové z OTIDEA chybí. Diskutující se též zabývali předběžnými průzkumy trhu: „Bez průzkumu trhu bychom zakázku nevypsali. My máme tento proces již formalizovaný, máme standardní podklady, které se už upravují podle dané zakázky,“ poznamenala Alena Ševčíková, vedoucí oddělení nákupu a veřejných zakázek z Nemocnice Nové Město na Moravě. „Zadavatelé by se neměli bát vyhledat pomoc, a to jak přímo u dodavatelů, tak i v rámci např. odborných seminářů a workshopů,“ uzavřel Jiří Špalek ze společnosti PROEBIZ.

Odpolední blok zahájila viceprezidentka Hospodářské komory ČR Irena Bartoňová Pálková, která představila pohled podnikatelů na nový zákon. Ačkoli zmínila některá pozitiva v podobě snížení administrativní zátěže a rychlejší vracení jistot, problematickým v nové úpravě shledávala především řešení poddodavatelů, chybějící kvantitativní kritéria pro mimořádně nízkou nabídkovou cenu a novinku v podobě tzv. selfcleaningu, přičemž jeho konkrétní nastavení má podle ní „korupční potenciál“. Následná diskuse se zabývala změnami v procesu otevírání a posouzení nabídek, všichni zúčastnění ocenili novou možnost změnit pořadí fáze hodnocení a posuzování nabídek. „Myslím, že by to mohlo vést k usnadnění procesu zadávání, avšak obávám se toho, že se zadavatel dostane do určitého cyklu ve chvíli, kdy vítězný dodavatel nebude schopen své materiály doložit,“ poznamenala Dagmar Lešenarová, odbornice na veřejné zakázky ze společnosti OTIDEA.

Po přestávce bylo otevřeno téma Národního elektronického nástroje (NEN), nové aplikace ministerstva pro místní rozvoj, určené pro elektronické zadávání veřejných zakázek a koncesních řízení, kterou představil Stanislav Bogdanov, ředitel odboru elektronizace veřejných zakázek a koncesí na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR. Ostatní diskutující jej vnímali spíše rezervovaně. „Uživatelské prostředí je pro mne velmi nepřívětivé a komplikované. Některé věci jsou podle mne nelogické,“ hodnotila Dagmar Růžičková, ředitelka odboru ekonomiky a administrativy Národního divadla. „Běžný uživatel není schopen práci s NEN intuitivně zvládnout. Bez odborného školení si neporadí,“ dodala Zuzana Šenoldová, projektová manažerka veřejných zakázek společnosti OTIDEA. Řeč přišla také na blížící se konec systému Elektronických tržišť a možnost přenosu dat mezi systémy.

Závěrečný diskuzní blok konference se zabýval trestněprávní odpovědností ve veřejných zakázkách, téma otevřel advokát Jakub Blažek, který se mu věnuje ve své praxi i publikační činnosti. Zmíněny byly též nedávné medializované kauzy, týkající se zadávání veřejných zakázek. Velkým tématem v této souvislosti byla otázka, kdo je nositelem odpovědnosti a kdo by měl být případně trestně stíhán – zdali úředník, či volený zastupitel, případně členy rady a starosta. „Každý je odpovědný za své jednání, naučte se říkat ne. Pokud jste přesvědčeni, že je něco špatně, oznamte to svým nadřízeným. Žádná pracovní pozice nestojí za to, aby vás zavřeli,“ uzavřel František Kotalík, specialista na veřejné zakázky a bývalý ředitel legislativního odboru Magistrátu hl. m. Prahy.