„Vždy je co zlepšovat!“ řekl ministr Jiří Dienstbier při setkání na Úřadu vlády

Budova Úřadu vlády

Samotné sídlo Úřadu vlády, majestátní novobarokní budova na levém břehu Vltavy pod Letenskou plání, sloužila původně zcela jinému účelu. Budova dříve fungovala jako ryze studentská kolej pro členy českých šlechtických rodin. Avšak to, že ani děti aristokratů to neměly jednoduché, dokazuje například skutečnost, že veškerou literaturu si mohly pořizovat pouze se souhlasem ředitele a korespondenci směly vést bez předchozího povolení jen se svými rodiči.

Impozantní budova, jejíž stavební náklady by dnes odhadem činily kolem půl miliardy korun, však brzy po roce 1918 změnila své využití. Postupně se začala proměňovat v sídlo různých státních úřadů a ministerstev. Od roku 1993 ji využívá česká vláda. Studentská atmosféra z budovy ale nevymizela. I po roce 1918 zde ještě sídlilo několik studentských spolků a na počátku listopadu 2015 poskytla prostory pro setkání s Jiřím Dienstbierem také nám.

Jiří Dienstbier odpovídal na dotazy studentů v příjemném prostředí jednacího sálu Vlády České republiky. Studenti si proto na vlastním těle vyzkoušeli, jak se účastníkům, zejména ministrům, při vládních jednání sedí.

„Vždy je co zlepšovat!“ říká ministr Dienstbier

Problémem, který otřásá současnou Evropou, rezonuje médii a přirozeně zajímá všechny občany i studenty, je současná migrační vlna a azylová politika. Jedny z prvních z otázek na ministra pro legislativu a lidská práva, Jiřího Dienstbiera, proto směřovaly k existujícím podmínkách v detenčních centrech pro uprchlíky v ČR.

Jiří Dienstbier otevřeně uvedl, že samotná diskuze o „službách“ poskytovaných v detenčních zařízeních výrazně přispěla ke zlepšení jejich stavu a tím k uchování lidské důstojnosti jako takové. Rovněž uvedl, že například úroveň informovanosti uprchlíků, se kterými se setkal v detenčním zařízení v Bělé – Jezové, nebyla během jeho tamější návštěvy taková, jakou předpokládal. Medializace a následné rozpoutání debaty o těchto zařízeních však napomohly ke zlepšení situace a tento proces, jak ministr doufá, bude pokračovat. V každém případě je dle jeho slov stále co měnit k lepšímu i v úrovni a systému právní pomoci, která je uprchlíkům poskytována. Problémem je mimo jiné nízký počet tlumočníků a překladatelů v detenčních zařízeních – obvykle je zde v hlavním pracovním poměru zaměstnán pouze jeden překladatel.

Jak Dienstbier dodal, jazyková vybavenost není ani u nás, ani u uprchlíků jednotná. Mnozí uprchlíci hovoří plynně anglicky, ne vždy však narazí na anglicky hovořícího Čecha. Hlavním problémem bývá dorozumět se při případné návštěvě lékaře.

Nový občanský zákoník

Účastníci exkurze rovněž využili možnost se Jiřího Dienstbiera dotazovat v souvislosti s jeho působením jako předsedy legislativní rady vlády. Mnoho otázek směřovalo na nový občanský zákoník (dále jen NOZ). Ministr uvedl, že sám za sebe již před vstupem NOZ v účinnost podporoval snahy o odložení účinnosti o dva roky. Aktuálně existuje prostor, aby praxe ustálila uplatňování tohoto zákona. Zároveň je však nutné některé části NOZ upravit. Nezbytnost těchto úprav dokládá nedávné schválení první novely NOZ vládou a její plánované předložení poslanecké sněmovně. Již nyní lze očekávat, že bude podrobena široké debatě.

Elektronická evidence tržeb

Debata studentů s Jiřím Dienstbierem se dotkla i chystaného zavedení takzvaných E-tržeb (EET), tedy systému elektronické evidence hotovostních tržeb podnikatelů. Ministr vyjádřil naději, že by tento systém mohl konečně srovnat konkurenční podmínky mezi podnikateli a dosáhnout toho, že všichni budou platit daně v mezích zákona. Dle jeho slov tak již podnikatel, který poctivě odvádí daně, nebude vytlačován z trhu konkurentem, který daně neplatí a v důsledku toho může například dosahovat nižších cen než jeho poctivý konkurent. Za nezanedbatelný přínos zavedení E-tržeb označil ministr dle svého názoru také možné zvýšení příjmů státního rozpočtu z vyššího výběru daní.

V souvislosti s E-tržbami se hovoří i o možném zneužití citlivých dat podnikatelů. Jiří Dienstbier však tuto obavu důrazně vyvrátil. Zdůraznil, že finanční správa získá o obchodech podnikatelů poměrně omezené údaje a nebude mít žádné informace o druhu prodaného zboží. Potenciál zneužití proto označil za minimální.

Osobní vzpomínky na studium

Vzhledem k tomu, že Jiří Dienstbier rovněž studoval na Právnické fakultě UK, došlo i na dotazy stran studia a vzpomínek na něj. Dle jeho vlastních slov nebyla na fakultě v době, kdy na ni nastupoval, situace zcela jednoduchá.

Psal se rok 1990 a stejně jako v mnoha jiných oblastech, tak i zde probíhaly překotné změny, personální i jiné. Režim školy nebyl standardní, vyučující často přijímali jiné, nové výzvy a tak se běžně stávalo, že někteří kantoři nedocházeli na semináře a zastihnout je v konzultačních hodinách byl téměř nadlidský úkol. Nějakou dobu se také vůbec nepsaly klauzury. A zajímavost na závěr – jediné povinné byly zápočty z tělocviku.

Panu ministrovi i Spolku českých právníků Všehrd patří poděkování za inspirující setkání a prohlídku Úřadu vlády.