Mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část II.

Započítávají se mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu do průměrného výdělku, a tedy zvyšují průměrný výdělek na výpočet dovolené, příplatků za práci přesčas, v noci, v sobotu, v neděli a ve svátek, jakož i placených překážek v práci, či nikoliv?

Právnická fakulta UK a Ústav státu a práva Akademie věd ČR
JM
Ústav státu a práva Akademie věd ČR
Mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu

První část článku naleznete zde.

(Hypotetické) zúčtování odměn za delší období 

V souvislosti s vyplacením mimořádných odměn dle výzvy, pokud by byly klasifikovány jako vstupující do základu průměrného výdělku, vzniká celá řada otázek, jak tyto odměny zohlednit při výpočtu průměrného výdělku. Aniž by autoři předjímali případný názor praxe, je nutné vědět, kdy by tyto odměny měly být vyplaceny, pokud by se soudy přiklonily k názoru, že se nejedná o plnění stabilizační či věrnostní povahy. Přitom je nutné zohlednit, že zde je poměrně krátká lhůta pro vyúčtování dotace poskytnuté na základě výzvy. Nutné je to vědět zejména proto, že základním odborně politickým argumentem, který je v této souvislosti používán, je to: „aby si zaměstnanci odměny užili i o dovolené ve vyšších náhradách“.

Jsou-li zaměstnanci v rozhodném období zúčtovány k výplatě odměny za delší období, než je kalendářní čtvrtletí, určí se pro účely zjištění průměrného výdělku její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí, a zbývající část se při zjištění průměrného výdělku za další rozhodná období rozvrhne na ta další čtvrtletí, za která byla tato mzda poskytnuta. Tento postup potvrzuje též judikatura obecných soudů. [1]

V doktríně se v této souvislosti pak doporučuje postup, kdy je částka odměn vydělena počtem hodin, které zaměstnanec v roce skutečně odpracoval. Zjištěná částka připadající na jednu hodinu potom bude vynásobena počtem skutečně odpracovaných hodin připadajících na dané kalendářní čtvrtletí. Takto zjištěná poměrná část mzdy nebo platu „odpovídající odpracované době“ se zahrne do hrubé mzdy nebo platu pro účely zjištění průměrného výdělku a zbývající části této mzdy nebo platu se zahrnou do hrubé mzdy nebo platu v dalším období (dalších obdobích).

Další aplikační otázkou je, do jakého průměrného výdělku mají být mimořádné odměny zahrnuty, když byly vyplaceny zaměstnancům v září či říjnu roku 2020. Protože se jedná o mimořádné odměny za březen, duben a květen, má to být průměrný výdělek za II. a III. kalendářní čtvrtletí, či některé další kalendářní čtvrtletí? Odpověď na tyto otázky je pro nás důležitá primárně proto, že dojde k navýšení průměrného výdělku pro výpočet všech ze zákona poskytovaných příplatků (příplatek za práci přesčas, práci v sobotu či neděli, práci ve svátek a práci v noci), placeného náhradního volna a náhrady za dovolenou.

I když budou mimořádné odměny vyplaceny v září či říjnu 2020 jako odměna za březen, duben a květen roku 2020, bude-li tato odměna zohledněna pro účely výpočtu průměrného výdělku, s čímž autoři nesouhlasí, měla by být mimořádná odměna zohledněna poměrně. To znamená, že by měla navýšit průměrný výdělek, slovy Nejvyššího soudu: „v dalším období (dalších obdobích)“.[2] Názor, že takto do budoucna odložené zohlednění zvýšených výdělků by si někteří zaměstnanci z důvodu skončení pracovního poměru neužili, Nejvyšší soud v již dříve judikovaných případech nikdy nepřesvědčil. Soud naopak vyslovil právní názor, že „není přitom významné, že tato ‚zbývající část‘ už nebyla (nemohla být) v tomto dalším období formálně zúčtována“.[3] Z toho lze dovodit, že zohlednění mimořádných odměn do průměrných výdělků nikdy přímo a bez dalšího neznamená další mate­riální výhodu pro daného zaměstnance.

Klasifikace covid-19 odměny

Na základě výzvy byly zaměstnancům poskytovatelů lůžkové péče poskytnuty mimořádné odměny. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ovšem název plnění není důležitý. Klíčové kritérium je, zda jde o plnění poskytované za práci, či naopak, zda jde o plnění za věrnost určitému povolání nebo stabilizační plnění, jehož cílem je motivovat zaměstnance setrvat u poskytovatelů lůžkové péče.

Argumentem pro klasifikaci tohoto plnění jako klasické odměny je určitý vztah odpracovaných hodin a nároku na mimořádnou odměnu, tedy nutnost doložit odpracování určitého počtu hodin, které následně vstupují do základu při výpočtu průměrného výdělku.

Zůstaneme-li na úrovni poskytovatele dotace, tak ten označil plnění jako mimořádnou odměnu, jež náleží poskytovatelům lůžkové péče do určité míry v závislosti na konané práci, stát však nakonec takto výši odměny odstupňovat nedokázal. Česká republika nedokázala v tomto bodě najít ani dostatečnou dohodu s krajskými a městskými nemocnicemi. A proto se ve výzvě uvádí: „Cílem programu bylo/je: ‚vyplacení mimořádných odměn jako zvláštní ocenění státu pro zaměstnance poskytovatelů lůžkové péče. (…), kdy byl zaměstnanec vystaven riziku nákazy z důvodu nezbytného soustavného přímého osobního kontaktu s jinými fyzickými osobami při výkonu sjednaného druhu práce nebo ztíženého provozu v souvislosti s aplikací opatření proti šíření nákazy covid-19‘.“[4] Ministerstvo zdravotnictví ČR odpovídalo, že se jedná o odměnu dle ust. § 224 odst. 2 zák. práce, dle kterého může zaměstnavatel poskytnout odměnu mimo jiné za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo při živelních událostech, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen život, zdraví nebo majetek. V následně zpracovaném stanovisku ministerstvo opřelo svůj výklad dále o neexistenci přímého vztahu ke mzdě, a to jak z hlediska podmínek nároku na mimořádnou odměnu, tak z hlediska časového rámce.

Pro úplnost nutno připomenout, že dle názoru ministerstva „… Odměny podle § 224 odst. 2 nemají charakter plnění poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, nemají přímou souvislosti s výkonem jeho práce. (…) Výše plnění není stanovena za splnění konkrétního mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu, výše také není diferencována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce ani podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti nebo dosahovaných pracovních výsledků. (…) Mzdu, tedy ani její složky, nelze upravovat se zpětnou účinností. Má-li určitá složka mzdy charakter např. výkonnostní, a je tak závislá na kvantitativním či kvalitativním hodnocení vykonané práce, nelze její konkrétní výši zjistit předem. Je však nezbytné, aby byly dopředu sjednány, stanoveny či určeny podmínky relevantní pro poskytnutí mzdy, resp. její složky. Vzhledem k tomu, že o financování mimořádné odměny zaměstnancům, kteří v období března až května 2020 byli zaměstnáni u poskytovatele lůžkové péče, nebo zdravotnickým pracovníkům zaměstnaným u poskytovatele pobytových sociálních služeb, bylo rozhodnuto až v červenci, nelze předpokládat, že by zaměstnavatel mohl takovýto způsob odměny sjednat se zaměstnancem předem, jak předpokládá § 113 zák. práce.“

Protiargumentem proti zařazení plnění jako prosté odměny pak je také to, že jde o plnění vyplácené v době pandemie covid-19 s deklarovaným cílem udržet především příslušníky zdravotnických povolání v profesi, tedy ve výkonu práce společensky vysoce dnes ceněné, kdy hrozí imanentně nákaza virem covid-19 a s tím spojené závažné zdravotní následky. Plnění samotné je přitom vázáno pouze do určité míry na výkon práce. Na základě výzvy se zohledňují pouze odpracované hodiny do maximálního úvazku 1,0. Nad úvazek 1,0 se již žádné hodiny nezapočítávají a ani se nezohledňují hodiny odpracované jako práce přesčas. K tomu se podotýká, že v době podstavu lékařů, ale též zdravotních sester a dalších nelékařských povolání, se stává, že klíčový personál odpracuje v rámci práce přesčas (téměř) stejný počet hodin jako tzv. hodin v úvazku. Tyto přesčasové hodiny však na výši odměny poskytované na základě výzvy žádný vliv nemají. Výzva tak plnění „na zaměstnance“ stropuje, a to tak, že zde od určité hranice odpracovaných hodin není žádná vazba na mzdu daného zaměstnance.

Další argumenty je nutné vyčíst z aplikační praxe v konkrétních případech. Právě konkrétní postup zaměstnavatele se přitom může v daném případě ukázat jako rozhodující pro rozhodnutí soudního sporu. Někteří poskytovatelé lůžkové péče totiž od počátku toto plnění označili jako stabilizační či věrnostní příplatek. Někteří poskytovatelé lůžkové péče podmínili vyplacení odměny úmyslem zaměstnance setrvat u zaměstnavatele i v roce 2021. Nezřídka pak byla tato plnění vyplacena na Mezinárodní den lékařů, tj. ke dni 1. 10. 2020.[5]

Závěr

Výzvou k podávání žádostí o poskytnutí dotace z dotačního programu Ministerstva zdravotnictví ČR pro rok 2020 se bohužel, a doufejme pouze teoreticky, otevřela Pandořina skříňka se zvýšenými náklady spojenými s čerpáním dovolené, překážek v práci či výkonem práce přesčas, v noci, ve svátek nebo v sobotu či v neděli pro ty nemocnice, které požádaly o přiznání dotace dle zmíněné výzvy. Dovolujeme si předpokládat, že většinově se odboroví předáci postaví k problému mimořádných odměn pragmaticky a budou se snažit spory spíše eliminovat než jejich vznik podněcovat.

Faktem zůstává, že pokud bude zaměstnanci poskytovatele lůžkové péče v rozhodném období zúčtována mimořádná odměna, je zaměstnavatel povinen dodržovat pracovněprávní předpisy. Dle názoru vysloveného v tomto článku mimořádné odměny obvykle nebudou mít charakter odměny za odvedenou práci v konkrétním dni, a proto nebude zaměstnavatel povinen tato plnění zahrnout do průměrného výdělku.[6] Netřeba dodávat, že u soukromých, obecních a krajských nemocnic tím právě v dnešní době nepřímo narůstá deficit rozpočtů. Ty totiž na rozdíl od nemocnic zřízených Českou republikou, tj. příslušnou organizační složkou státu, nemají automaticky nárok na dotaci ke krytí provozní ztráty vzniklé vyplacením vyšších plnění. Aniž by stát zavedl stejné podmínky pro své nemocnice, vytvořil dotační program, který by mohl již tak zadlužené nemocnice bez doplňkových navýšení rozpočtu ze strany obce, kraje a soukromých provozovatelů poslat do insolvence. Jak říká klasik, nad branou nejmenovaného ministerstva by mohl být velký nápis: „Svoje problémy si vytváříme sami.“

V rámci odborné debaty je proto nutné poukázat na to, že ne vše jednoznačně ukazuje na to, že mimořádné odměny vyplacené na základě výzvy jsou skutečně odměnami, a ne stabilizačním plněním. Mimořádné odměny vyplacené na základě výzvy jsou finančním vyjádřením poděkování české společnosti pro zaměstnance poskytovatelů lůžkové péče. Je to odměna vyplacená příslušníkům určité profese za jejich pracovní nasazení během pandemie covid-19. Jde o peněžní vyjádření vděku české společnosti, jakož i motivační stimul zůstat v době pandemie covid-19 součástí kritické infrastruktury pro léčení nemocných i do budoucna. Název plnění tomu samozřejmě neodpovídá, to ale u mimořádných odměn příslušníků Policie ČR také ne. Ani praxe poskytovatelů lůžkové péče a poskytovatelů záchranné služby přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví ČR neodpovídá tomu, že by se jednalo o mzdu. Mimořádné odměny byly většinově zaúčtovány jako stabilizační plnění dle ust. § 224 odst. 2 písm. b) zák. práce.

Konečně je nutné zmínit, že i když zde existují argumenty pro i proti zařazení mimořádné odměny do kategorie mzdy, některé argumenty, které by se nakonec mohly ukázat jako rozhodující při klasifikaci plnění jako mzdy, nelze v současnosti odpovědně zhodnotit v celkovém společenském kontextu, tj. zejména na komplexní celostátní úrovni. Jde zejména o to, jak bylo plnění podmíněno. Ve svém souhrnu lze veškeré okolnosti případu zjistit pouze v rámci konkrétních nemocnic a z jejich vnitřních předpisů. A teprve po zohlednění všech těchto okolností konkrétního případu by bylo možné s jistotou a pro konkrétního zaměstnavatele učinit rozhodnutí, že jde či nejde o plnění stabilizační či věrnostní povahy.[7]

Článek byl publikován v Advokátním deníku a v časopisu Bulletin advokacie č. 1-2/2021.


[1] Srov. např. rozsudek NS ze dne 7. 11. 2016, sp. zn. 21 Cdo 2343/2015.

[2] Srov. např. tamtéž.

[3] Tamtéž.

[4] Výzva k podávání žádostí o poskytnutí dotace z dotačního programu Ministerstva zdravotnictví ČR pro rok 2020, bod 2.

[5] Až na naprosté výjimky se na druhou stranu nepodařilo vyjednat či sjednat s odborovými organizacemi podmínky výplaty tohoto plnění jako věrnostní či stabilizační odměny např. tím, že by bylo ve vnitřním předpise upravujícím vyplacení tohoto plnění zmíněno, že cílem odměny je stabilizovat příslušníky zdravotnických povolání v době pandemie covid-19.

[6] Stejně tak je nutné platit náhradu mzdy po dobu čerpání dovolené či náhradního volna (je-li placené) a nelze ji nahrazovat mzdou.

[7] Příspěvek vznikl za podpory projektu VÚBP č. 08-2020 s názvem „Problematika nelegální práce s důrazem na pracovněprávní aspekty a související zajištění BOZP“.

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Investiční životní pojištění aneb když zneplatnění smlouvy nenaplní kýžená očekávání
Investiční životní pojištění

Investiční životní pojištění aneb když zneplatnění smlouvy nenaplní kýžená očekávání

Investiční životní pojištění (dále také „IŽP“) je produktem, který se stal v průběhu let stabilní součástí pojistného trhu v České republice. V poslední době se nicméně začaly objevovat soudní spory, byť v řádu nižších desítek, ve kterých se klienti pojišťoven domáhají absolutní neplatnosti svých smluv.

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu