Testování zaměstnanců

Jak na testování zaměstnanců krok za krokem

Od 3. března 2021 jsou zaměstnavatelé nuceni řešit plošné testování zaměstnanců na Covid-19 bez zdravotníků, tzv. samotestování. Okruh povinných zaměstnavatelů se přitom neustále rozšiřuje – z původních velkých zaměstnavatelů, zaměstnávajících alespoň 50 zaměstnanců, jsou nově povinnými subjekty i zaměstnavatelé s jediným zaměstnancem.

senior associate, Accace Legal s.r.o.
Testování zaměstnanců

Jelikož jde o naprostou novinku, se kterou se zaměstnavatelé dosud nesetkali, připravili jsme v otázkách a odpovědích praktický návod, jak postupovat.

Kdo musí testovat?

Povinnost testovat se vztahuje jen na zaměstnavatele zaměstnávající alespoň 10 zaměstnanců, a to následovně:

  • 1. vlna: Zaměstnavatelé v ČR mající 250+ zaměstnanců
  • 2. vlna: Zaměstnavatelé v ČR mající 50–249 zaměstnanců
  • 3. vlna: Zaměstnavatelé v ČR mající 10–49 zaměstnanců
  • 4. vlna: Zaměstnavatelé v ČR mající 1-9 zaměstnanců 

Od kdy musí zaměstnavatelé testovat?

Jsou stanovena následující data, kdy nejpozději musí zaměstnavatelé zajistit možnost testování na pracovišti, přičemž nejprve vzniká tato povinnost zaměstnavatelům s velkým počtem zaměstnanců (tj. 250 a více), a následně pak i zaměstnavatelům menším až úplně drobným.

1. vlna – Zaměstnavatelé v ČR mající 250+ zaměstnanců musí:

  • Nejpozději od 3. 3. 2021 zajistit testy pro zaměstnance;
  • Nejpozději do 5. 3. vyzvat zaměstnance, aby se nechali otestovat; 
  • K 12. 3. musí mít zaměstnance, kteří jsou přítomni na pracovišti zaměstnavatele, poprvé otestované; od tohoto data nesmí umožnit vstup na pracoviště zaměstnancům neotestovaným;
  • Následně musí zajistit testování každých 7 dní.

2. vlna – Zaměstnavatelé v ČR mající 50–249 zaměstnanců

  • Nejpozději od 5. 3. zajistit testy pro zaměstnance;
  • Nejpozději do 8. 3. vyzvat zaměstnance, aby se nechali otestovat;
  • K 15. 3. musí mít zaměstnance, kteří jsou přítomni na pracovišti zaměstnavatele, poprvé otestované; od tohoto data nesmí umožnit vstup na pracoviště zaměstnancům neotestovaným;
  • Následně musí zajistit testování každých 7 dní.

3. vlna – Zaměstnavatelé v ČR mající 10–49 zaměstnanců musí:

  • Nejpozději od 17. 3. zajistit testy pro zaměstnance;
  • Nejpozději do 19. 3. vyzvat zaměstnance, aby se nechali otestovat;
  • K 26. 3. musí mít zaměstnance, kteří jsou přítomni na pracovišti zaměstnavatele, poprvé otestované; od tohoto data nesmí umožnit vstup na pracoviště zaměstnancům neotestovaným;
  • Následně musí zajistit testování každých 7 dní.

4. vlna – Zaměstnavatelé v ČR mající 1–9 zaměstnanců musí:

  • Nejpozději od 28. 3. zajistit testy pro zaměstnance;
  • Nejpozději do 30. 3. vyzvat zaměstnance, aby se nechali otestovat;
  • K 6. 4. musí mít zaměstnance, kteří jsou přítomni na pracovišti zaměstnavatele, poprvé otestované; od tohoto data nesmí umožnit vstup na pracoviště zaměstnancům neotestovaným;

Následně musí zajistit testování každých 7 dní.

(!) Pozor: Do celkového počtu zaměstnanců se s ohledem na smysl a účel právní úpravy (jímž je ochrana v případě zvýšené koncentrace zaměstnanců na pracovišti) počítají jak zaměstnanci v pracovním poměru, tak i zaměstnanci vykonávají práci mimo pracovní poměr, tj. na základě DPČ či DPP. Jelikož nejsou stanoveny žádné výjimky pro zaměstnance dlouhodobě práci nevykonávající, doporučujeme s ohledem na obvykle formalistický přístup kontrolních orgánů do souhrnného počtu zaměstnanců počítat např. i zaměstnankyně na mateřské či rodičovské dovolené, v dlouhodobé pracovní neschopnosti atp. Celkový počet zaměstnanců je posuzován souhrnně na zaměstnavatele, nelze argumentovat nedosažením limitu u jednotlivých regionálních poboček.

(!) Pozor: Objevují se rovněž informace, že testy provedené v rámci samotestování u zaměstnavatele mají platnost pouze 3 dny. Nicméně opatření Ministerstva zdravotnictví vychází z toho, že testovat není třeba zaměstnance, který byl v uplynulých 7 dnech negativně testován kteroukoli schválenou formou testů (vč. samotestování). Dle našeho názoru lze z tohoto dovodit, že testy platí 7 dní a není nutné zaměstnance testovat častěji či mu od 4. dne do dalšího testu neumožnit přístup na pracoviště. V této souvislosti je však nutno upozornit, že se zvažuje stanovení povinnosti častějšího testování, a to z 1x týdně na 2x týdně. Zatím však tato změna odsouhlasena nebyla.

(!) Pozor: Za zaměstnance je pro účely povinného testování nutno považovat také: (i) agenturní zaměstnance přidělené ke společnosti jako uživateli agenturou práce, (ii) další osoby, které na základě jiného právního vztahu, než je pracovněprávní vztah, vykonávají práci nebo obdobnou činnost na pracovišti zaměstnavatele společně s jeho zaměstnanci (ať již jde o OSVČ či třeba zaměstnance jiného zaměstnavatele, kterému např. povinnost testovat své zaměstnance nevznikla). Z uvedené formulace je zřejmé, že ačkoliv tedy tyto osoby nejsou zaměstnanci zaměstnavatele, nesmí je tento na své pracoviště vpustit a měl by je otestovat, není-li naplněna některá z výjimek uvedených pod bodem 3. níže.

Musím testovat všechny zaměstnance nebo existují výjimky?

Zaměstnavatel musí v zásadě testovat všechny zaměstnance, a to jak v pracovním poměru, tak i zaměstnance zaměstnané mimo pracovní poměr (DPP a DPČ), a případně i další osoby, které docházejí na jeho pracoviště (viz k tomu bod 2. výše).

Existují však následující výjimky z povinnosti testování:

  • zaměstnanec pracuje trvale/dlouhodobě z domova (tzv. home-office);
  • zaměstnanec prodělal laboratorně potvrzené onemocnění COVID-19, za splnění všech následujících podmínek:
    • onemocnění bylo proděláno v době předcházejících 3 měsíců (zde si zaměstnavatel musí vyžádat od zaměstnance příslušné potvrzení a jeho kopii si uložit – zpracování osobních údajů je v tomto případě založeno na zákonné povinnosti zaměstnavatele);
    • uplynula doba izolace;
    • nejeví žádné příznaky onemocnění COVID-19;
    • od prvního pozitivního RT-PCR testu nebo POC antigenního testu neuplynulo více než 90 dní.

Prodělání onemocnění je zaměstnanec povinen doložit příslušným lékařským potvrzením. Otázkou je, jak má být prokazována či ověřována podmínka chybějících příznaků onemocnění COVID-19. Z opatrnosti bychom doporučovali nechat zaměstnance podepsat prohlášení, že nejeví žádné příznaky nemoci, jehož součástí bude závazek zaměstnance v případě výskytu jakýchkoli příznaků zaměstnavatele nejprve telefonicky informovat a dohodnout se s ním na dalším postupu. Jakkoli zjevně není možné po zaměstnavateli požadovat, aby při vstupu na pracoviště podrobil zaměstnance kompletní zdravotní prohlídce, dáváme ke zvážení měření teploty při vstupu na pracoviště, která je typickým příznakem nemoci a její kontrola je v současnosti i běžnou praxí při návštěvě zdravotních a obdobných zařízení.

  • zaměstnanec má vystavený certifikát Ministerstva zdravotnictví ČR o provedeném očkování proti onemocnění COVID-19, pokud současně:
    • od aplikace první dávky (v případě jednodávkového schématu), nebo druhé dávky (v případě dvoudávkového schématu) očkovací látky uplynulo nejméně 14 dní, a 
    • zaměstnanec nejeví žádné příznaky onemocnění COVID-19.

Provedené očkování (vč. jeho termínu) je zaměstnanec povinen doložit příslušným lékařským potvrzením.

  • zaměstnanec podstoupil v posledních 7 dnech některý z níže uvedených testů a jeho výsledek je negativní:
    • RT-PCR test na přítomnost viru SARS-CoV-2;
    • POC antigenní test na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 nebo
    • samotestování u zaměstnavatele (či za shodných podmínek v domácím prostředí).

(!) Pozor: Zaměstnavatel by měl informovat zaměstnance, že pokud vykazuje příznaky onemocnění, nemá provádět samotest (ani na pracovišti, ani v domácím prostředí), ale má postupovat dle standardního návodu pro potencionálně nakažené pacienty, který je k nalezení ZDE.

(!) Pozor: Aktuálně je běžnou praxí, že zaměstnavatelé vyžadují od svých smluvních partnerů potvrzení, že zaměstnanci smluvního partnera, kteří v rámci výkonu své práce navštěvují pracoviště (jiného) zaměstnavatele, byli u smluvního partnera v posledních 7 dnech preventivně (samo)testováni. Problematickým aspektem této praxe je, že dochází k předávání osobních údajů zaměstnance (a to údajů o zdravotním stavu, které patří do zvláštní kategorie osobních údajů, tedy speciálně chráněných údajů). Je otázkou, zda je takové předávání osobních údajů bez souhlasu zaměstnance vůbec možné a zda splňuje podmínky stanovené aplikovatelnými předpisy, zejm. Obecným nařízením (GDPR), např. podmínku minimalizace a proporcionality. Z opatrnosti tam, kde je to možné, spíše doporučujeme spokojit se v těchto případech s prohlášením smluvního partnera, že na pracoviště zaměstnavatele vysílá pouze zaměstnance, kteří splňují výše uvedené podmínky (tj. byli v posledních 7 dnech testováni, případně splňují jinou z podmínek).

Je nutné, aby testy prováděl zaměstnavatel?

Zaměstnavatel nemusí testy nutně provádět sám, resp. prostřednictvím svých pověřených zaměstnanců, ale přípustné je rovněž:

  • testování prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb
    • pokud tento nesídlí přímo v areálu podniku zaměstnavatele, musí poskytovatel nejprve požádat příslušný krajský úřad o vydání povolení k poskytování zdravotních služeb mimo zdravotnické zařízení;
    • je-li smluvním poskytovatelem zdravotní pojišťovny (zdravotních pojišťoven), může vykazovat příslušný výkon zdravotní pojišťovně automaticky a bude mu uhrazen (tj. odpadají náklady zaměstnavatele a jejich vykazování vůči zdravotní pojišťovně).
  • testování prostřednictvím zdravotního zařízení:
    • je avizováno, že základní formou testů stále zůstává testování v odborných k tomu určených zdravotních (testovacích) zařízeních;
    • zaměstnavatel může zorganizovat testování zaměstnanců přímo u poskytovatele zdravotních služeb, který působí v blízkosti jeho podniku či v blízkosti bydliště zaměstnance;
    • náklady si opět uplatňuje vůči zdravotní pojišťovně přímo dané zařízení, což snižuje administrativní zátěž zaměstnavatele; 
    • některá zdravotnická zařízení přišla pohotově s nabídkou odborného skupinového testování v provozovně zaměstnavatele.
  • testování samotným zaměstnancem v domácím prostředí:
    • vhodné především u zaměstnanců, kteří vykonávají práci trvale mimo provozovnu zaměstnavatele (např. objíždějí zákazníky);
    • případně zaměstnanec může provést test doma před odchodem na pracoviště;
    • zde je třeba ohlídat, aby byl dodržen předepsaný postup (dle návodu použitého testu), včetně zaznamenání výsledku testu;
    • test má platnost shodnou jako testy prováděné zaměstnavatelem na pracovišti. 

Jaké testy použít k testování zaměstnanců?

Zaměstnavatel si musí ohlídat, aby jím zajištěné testy byly získány od subjektu, který je držitelem výjimky pro antigenní testy prováděné laickou osobou – seznam těchto držitelů a jejich testů je k nalezení ZDE a je průběžně aktualizován. Jedná se o různé druhy testů, a to jak ze slin, tak z výtěru z nosu či z ústní dutiny, žádný z nich není preferován.

Neschválené testy by mohly znamenat jak nesplnění povinnosti zaměstnavatele otestovat zaměstnance, tak i neproplacení ceny testů ze strany zdravotní pojišťovny (příp. vznik povinnosti proplacené náklady vrátit).

Testy od schválených držitelů je pak možno pořídit v rámci standardní distribuční sítě, tedy především přímo od distributora (což je nejvýhodnější způsob při velkoobjemových objednávkách), případně v lékárnách.

Všechny testy by měly být opatřeny návodem v českém jazyce.

(!) Pozor: Zaměstnavatelům se doporučuje uchovat fakturu za zakoupené testy – tato může být v budoucnosti předmětem kontroly ze strany zdravotní pojišťovny.

Kde zaměstnance testovat a jak mám postupovat?

Před zahájením samotného testování by měl zaměstnavatel podniknout následující kroky:

  • Zaměstnavatel vyčlení vhodný prostor k testování na pracovišti – málo využívaná či jiná vhodná místnost, kde nedochází ke koncentraci zaměstnanců; prostor by měl být pochopitelně pravidelně řádně dezinfikován;
  • Zaměstnavatel seznámí s příbalovou informací a návodem k použití testů všechny zaměstnance, kteří budou testy používat (tj. jak zaměstnance, kteří budou „asistovat“ při provádění testů na pracovišti („pověřený zaměstnanec“), tak zaměstnance, kteří si budou provádět testy doma);
  • Zaměstnavatel vybaví pověřené zaměstnance ochrannými pomůckami (respirátor FFP2, ochranné brýle, ochranné rukavice);
  • Pověřený zaměstnanec zaznamená výsledek do Přehledu o provedených testech (ke stažení ZDE) – mezi evidované údaje patří mj. specifikace zdravotní pojišťovny zaměstnance a rovněž jeho číslo pojištěnce u této pojišťovny (obvykle r.č. bez lomítka).

(!) Pozor: Zdravotní pojišťovny připravují elektronické vykazování provedených testů, které zveřejní na svých stránkách. Vůči pojišťovnám se bude první vyúčtování provádět v dubnu (zpětně za březnové testování). K datu aktualizace tohoto e-booku zatím žádné elektronické výkazy na stránkách zdravotních pojišťoven zveřejněny nebyly.

Jak zacházet s výsledky testu?

Pro další postup zaměstnavatele je samozřejmě zásadní výsledek testu:

Negativní 

  • Zaměstnanec může pokračovat v práci při dodržování stanovených opatření na pracovišti.

Pozitivní 

  • V případě pozitivního výsledku musí zaměstnavatel či zaměstnanec bezodkladně kontaktovat:
    • poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo registrujícího praktického lékaře;
    • pokud takového lékaře zaměstnanec nemá, pak krajskou hygienickou stanici/hygienickou stanici hlavního města Prahy;
  • Lékař či příslušný orgán rozhodne o konfirmačním testu prostřednictvím RT-PCR testu a vystaví žádanku v ISIN – zaměstnanec je povinen se konfirmačnímu testu podrobit, přičemž náklady tohoto testu si uplatňuje vůči zdravotní pojišťovně již přímo zdravotnické zařízení;
  • Zaměstnanec by měl omezit nákazu dalších osob, tedy ihned opustit pracoviště (v případě, že test prováděl doma, nesmí na pracoviště přijít) a izolovat se;
  • Pokud je pozitivní výsledek zjištěn zaměstnancem při sebetestování v domácím prostředí, musí o tom informovat zaměstnavatele a dále postupovat dle pokynů výše.

Co s materiálem získaným/použitým v průběhu testu

Je třeba mít na paměti, že se jedná o potencionálně nebezpečný odpad, zaměstnavatel by tedy měl dle doporučení Ministerstva životního prostředí:

  • Vložit všechny použité testovací sady do černého plastového pytle s tloušťkou alespoň 0,2 mm (v případě tenčího materiálu použít pytle dva – jeden vložit do druhého);
  • Po naplnění nebo nejpozději do 24 hodin od prvního použití pytel zavázat a vnější povrch ošetřit dezinfekčním prostředkem;
  • Pytel vyhodit do běžné nádoby na směsný komunální odpad – pytle s použitými testy neodkládat vedle popelnic!
  • Osoba manipulující s tímto odpadem si poté vždy důkladně umyje ruce mýdlem a teplou vodou nebo použije dezinfekci na ruce.

Příspěvek zdravotní pojišťovny 

Jelikož je zřejmé, že testování bude pro zaměstnavatele spojeno s nemalými finančními náklady, je počítáno s příspěvkem od zdravotních pojišťoven:

  • Ve výši 60 Kč na maximálně 4 testy měsíčně na jednoho zaměstnance, tedy celkem 240 Kč za měsíc na jednoho zaměstnance; je zřejmé, že tyto náhrady ve většině případů nemohou pokrýt skutečné náklady zaměstnavatele spojené s případným nákupem antigenních testů; 
  • Náhrada nákladů by se měla vztahovat rovněž na tzv. dohodáře, avšak pouze na ty, kteří podléhají odvodům na nemocenské pojištění;
  • Výkaz vůči zdravotní pojišťovně s počty provedených testů se bude zasílat elektronicky 1x měsíčně prostřednictvím příslušného formuláře (každá pojišťovna by měla zveřejnit na svých stránkách elektronický formulář pro tyto účely);
  • Příspěvek bude vyplácen zpětně;
  • První vyúčtování proběhne po skončení měsíce března.

Chce-li zaměstnavatel testovat zaměstnance častěji, jde zbylá část na jeho náklady.

Co když se zaměstnanec odmítne testu zúčastnit?

Zaměstnavatel nesmí od stanoveného data dle příslušného opatření umožnit vstup na pracoviště zaměstnancům bez provedeného testu, přičemž je současně stanovena povinnost zaměstnanců se potřebnému testu podrobit (s výjimkami popsanými výše).

Z pohledu pracovněprávních předpisů se v případě, že zaměstnanec odmítne absolvovat předepsané testování, bude jednat o překážku v práci na straně zaměstnance. Jelikož nejde o žádnou překážku, s níž právní předpisy spojují nárok na náhradu mzdy, bude se jednat o překážku v práci bez náhrady mzdy, tj. neplacenou.

S ohledem na veškeré okolnosti se domníváme, že je možné připustit, že se v případě neexistence závažných důvodů pro odmítnutí na straně zaměstnance může jednat o porušení pracovněprávní povinnosti zaměstnance, které může být po výtce obsahující výzvu k nápravě a po marném uplynutí přiměřené lhůty spojeno s ukončením pracovního poměru zaměstnance.

Co když zaměstnavatel poruší povinnost zaměstnance testovat?

Příslušné orgány již avizovaly, že budou plnění povinnosti zaměstnavatele kontrolovat. Primárně příslušnými orgány pro kontrolu jsou krajské hygienické stanice, nicméně s ohledem na kapacity je zvažováno rovněž zapojení Inspektorátů práce. Případné postihy by tak mohly být opřeny jak o zákon o ochraně veřejného zdraví, tak i příslušná ustanovení o BOZP dle zákona o inspekci práce. Avizována byla hrozba pokutou až 500 000 Kč.

Zaměstnavatelům tedy doporučujeme vést řádnou evidenci o probíhajícím testování (zejména prostřednictvím Přehledu o provedených testech (viz bod 6 výše) a rovněž vyžadovat a pečlivě uchovat dokumenty o případném testování zaměstnanců jinými subjekty či o prodělaném onemocnění (viz body 3 a 4 výše).

Další soukromé subjekty povinné testovat

OSVČ 

Stejná povinnost jako na zaměstnance se od 6. dubna 2021 vztahuje na všechny osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky. Od tohoto data nesmí vstupovat na své pracoviště či místo výkonu práce bez negativního testu, není-li u nich dána některá z výjimek (popsaných v bodě 3 výše).

U OSVČ platí další výjimka, a to že testovat se nemusí OSVČ, které se na svých pracovištích či v místě výkonu své práce nesetkávají se třetími osobami, s výjimkou osob žijících ve stejné domácnosti.

OSVČ, kterým vyšel v rámci samotestování pozitivní výsledek na přítomnost viru, jsou od 28. března 2021 povinny opustit pracoviště do místa svého aktuálního bydliště a uvědomit bezodkladně o výsledku testu svého registrujícího praktického lékaře (případně jiného poskytovatele zdravotních služeb nebo příslušnou hygienickou stanici).

Nestátní neziskové organizace

Všichni zaměstnavatelé na území České republiky, kteří jsou nestátní neziskovou organizací a zaměstnávají alespoň 1 osobu, mají stejné povinnosti jako nejmenší zaměstnavatelé, tj.:

  • Nejpozději od 28. 3. zajistit testy pro zaměstnance;
  • Nejpozději do 30. 3. vyzvat zaměstnance, aby se nechali otestovat;
  • K 6. 4. musí mít zaměstnance, kteří jsou přítomni na pracoviště zaměstnavatele, poprvé otestované; od tohoto data nesmí umožnit vstup na pracoviště zaměstnancům neotestovaným;
  • Následně musí zajistit testování každých 7 dní.

Nestátní neziskovou organizací se rozumí:

  • spolky a pobočné spolky;
  • nadace a nadační fondy;
  • církevní právnické osoby, resp. účelová zařízení církví;
  • obecně prospěšné společnosti;
  • ústavy.

Podmínky i výjimky z testování jsou shodné jako podmínky popsané výše u podnikatelských subjektů.

  • V případě pozitivního výsledku musí zaměstnavatel či zaměstnanec bezodkladně kontaktovat:
    • poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo registrujícího praktického lékaře;
    • pokud takového lékaře zaměstnanec nemá, pak krajskou hygienickou stanici/hygienickou stanici hlavního města Prahy;
  • Lékař či příslušný orgán rozhodne o konfirmačním testu prostřednictvím RT-PCR testu a vystaví žádanku v ISIN – zaměstnanec je povinen se konfirmačnímu testu podrobit, přičemž náklady tohoto testu si uplatňuje vůči zdravotní pojišťovně již přímo zdravotnické zařízení;
  • Zaměstnanec by měl omezit nákazu dalších osob, tedy ihned opustit pracoviště (v případě, že test prováděl doma, nesmí na pracoviště přijít) a izolovat se;
  • Pokud je pozitivní výsledek zjištěn zaměstnancem při sebetestování v domácím prostředí, musí o tom informovat zaměstnavatele a dále postupovat dle pokynů výše.

Zdroje:

Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j.: MZDR 47828/2020-16/MIN/KAN

Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j.: MZDR 47828/2020-15/MIN/KAN

Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j.: MZDR 47828/2020-21/MIN/KAN

Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j.: MZDR 47828/2020-22/MIN/KAN

Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j.: MZDR 47828/2020-26/MIN/KAN

Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j.: MZDR 47828/2020-27/MIN/KAN

Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j.: MZDR 47828/2020-25/MIN/KAN

https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/informace-o-koronavirus/pruvodce-testovanim-ve-firmach--259808/ 

https://koronavirus.mzcr.cz/informace-k-moznostem-testovani-zamestnancu-spolecnosti-sidlicich-v-cr-na-pritomnost-onemocneni-covid-19-prostrednictvim-poc-antigennich-testu-hrazenych-z-verejneho-zdravotniho-pojisteni/

https://www.businessinfo.cz/clanky/testovani-ve-firmach-bude-povinne-od-stredy-3-brezna/


Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Právní aspekty škody na zdraví v důsledku epidemiologických opatření omezujících přístup pacientů ke zdravotní péči - část III.
Právní aspekty škody na zdraví v důsledku epidemiologických opatření omezujících přístup pacientů ke zdravotní péči

Právní aspekty škody na zdraví v důsledku epidemiologických opatření omezujících přístup pacientů ke zdravotní péči - část III.

O možných škodách na zdraví vzniklých pacientům v souvislosti s opatřením Ministerstva zdravotnictví, které pozastavilo poskytovatelům zdravotních služeb poskytování preventivní péče.

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu