Vstupní prohlídka a důsledky jejího neprovedení

Před nástupem do nové práce by měl zaměstnanec zpravidla absolvovat vstupní prohlídku. Co je jejím účelem, v jakých případech se provádí, kdo jí hradí, a jaké důsledky jsou spojeny s jejím neprovedením?

advokátka v GHS Legal a členka redakční rady webu Právní prostor.cz
Zdravotnictví, lékař, eutanazie.
Foto: Fotolia

Zaměstnavatel je podle ust. § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“) povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho zdravotní způsobilosti, a je tedy již před nástupem zaměstnance k výkonu práce povinen zjišťovat, zdali u něj nejsou dány zdravotní překážky výkonu práce. 

Ke splnění povinnosti zaměstnavatele slouží vstupní prohlídka, která je upravena v ust. § 59 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen „ZSZS“) a v ust. § 10 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče (dále jen „vyhláška PLS“). 

Jejím účelem je zajistit, aby k výkonu práce v podmínkách s předpokládanou zdravotní náročností nebyla zařazena osoba, jejíž zdravotní způsobilost zařazení k předpokládané práci neodpovídá. 

Kdy je nutné absolvovat vstupní prohlídku

Zaměstnavatel je podle ust. § 59 odst. 1 písm. b) ZSZS povinen zajistit vstupní lékařskou prohlídku před vznikem:

  • pracovního poměru; shodně stanoví ust. § 32 ZP, podle něhož je v případech stanovených zvláštním právním předpisem zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před vznikem pracovního poměru podrobila vstupní lékařské prohlídce, přičemž podle ust. § 36 ZP pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance;
  • právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr[1], (i) má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále jen „ZOVZ“), prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny právními předpisy; (ii) zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též v případě pochybností o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr; nebo
  • vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu; těmi jsou služebně-právní vztahy příslušníků bezpečnostních sborů a armády České republiky, pracovní vztahy soudců a členství v družstvu, je-li jeho podmínkou podle stanov rovněž pracovní vztah, resp. služební poměry úředníků orgánů státní správy.[2]

Ust. § 59 odst. 1 ZSZS přitom stanoví, že jde-li o osobu ucházející se o zaměstnání, postupuje poskytovatel pracovnělékařských služeb při posuzování její zdravotní způsobilosti k práci obdobně jako při posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců.

Vstupní prohlídka by měla být podle ust. § 10 odst. 2 vyhlášky PLS provedena též před změnou druhu práce nebo před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek (tj. při navýšení rizikových faktorů nebo jejich změně, případně zařazení k výkonu rizikové práce), než ke kterým byla dříve posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. Jestliže se pouze zvýší míra rizikového faktoru, pro který byl zaměstnanec již pracovnělékařské prohlídce podroben, provádí se mimořádná prohlídka podle ust. § 12 odst. 2 písm. c) vyhlášky PLS.[3]

Kdo vstupní prohlídku zaplatí?

V praxi se často objevuje otázka, kdo nese náklady na vstupní lékařskou prohlídku. Jasnou odpověď nabízí ust. § 59 odst. 2 ZSZS, podle něhož je hradí osoba ucházející se o zaměstnání, avšak pokud s ní zaměstnavatel uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah, je povinen náklady posuzované osobě nahradit. Zaměstnavateli a uchazeči o zaměstnání je však ponecháno na dohodě, zda náhradu zaměstnavatel poskytne také pokud pracovněprávní nebo obdobný vztah není uzavřen. Jde-li o posouzení zdravotní způsobilosti mladistvého a osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci, hradí zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku vždy.[4] Zvláštní pravidla mohou stanovit také jiné právní předpisy.

Důsledky neprovedení vstupní prohlídky

Podle ust. § 59 odst. 1 písm. b) ZSZS se uchazeč o zaměstnání považuje za zdravotně nezpůsobilého k výkonu práce, k němuž má být zařazen, pokud se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce. 

Uvedené ustanovení představuje vyvratitelnou domněnku[5]; na zaměstnance, který se vstupní prohlídce nepodrobil, by tak bylo třeba hledět jako na zdravotně nezpůsobilého jen do okamžiku, kdy se vstupní prohlídce podrobí se závěrem o zdravotní způsobilosti.[6] Vyvratitelná domněnka tak umožňuje zhojit chybu, ke které mezi stranami pracovněprávního vztahu došlo pozdějším absolvováním vstupní prohlídky, pokud zdraví zaměstnance výkonu práce objektivně nebrání.[7] 

Do pracovní smlouvy je proto v případě, že dosud nebyla provedena vstupní prohlídka, vhodné zakotvit odkládací podmínku její účinnosti, tj. absolvování vstupní prohlídky se závěrem o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci.[8] Pokud by však pracovní smlouva odkládací podmínku neobsahovala a lékařský posudek by obsahoval závěr, že posuzovaná osoba je zdravotně nezpůsobilá k výkonu práce, nebude taková smlouva považována za absolutně neplatnou pro počáteční nemožnost plnění. 

Je tomu tak proto, že podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. dubna 2018, sp. zn. 21 Cdo 1083/2017 v případě pracovního poměru „mohou nastat a také často nastávají (jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele) skutečnosti, které způsobují, že zaměstnanec nemůže plnit pracovní závazek spočívající ve výkonu práce, a činí toto plnění nemožným. Zákoník práce proto s těmito překážkami počítá a s ohledem na ochranné funkce pracovního práva, jež našly svůj výraz v základních zásadách pracovněprávních vztahů (…), jejich výskyt neřeší způsobem, ze kterého by bylo možné dovozovat neplatnost pracovní smlouvy (…). Bez ohledu na to, zda tu byly již v době uzavření pracovní smlouvy, nebo nastaly až v průběhu pracovního poměru, s nimi spojuje změnu (srov. úpravu převedení zaměstnance na jinou práci v ustanovení 41 zák. práce) nebo v případě krátkodobé či dočasné nemožnosti plnění dočasnou suspenzi pracovního závazku (srov. úpravu překážek v práci v ustanoveních § 191 až 210 zák. práce). Nauka pracovního práva proto dospěla k závěru, že počáteční (stejně jako následná) nemožnost předmětu (obsahu) právního úkonu v pracovněprávních vztazích se může zejména s ohledem na povahu těchto vztahů vyskytnout jen v závazkových vztazích vzniklých (odvozených) ze základních pracovněprávních vztahů a zcela ojediněle (…).“

Pracovní smlouva tedy bude platná, pracovní poměr na jejím základě vznikne, ale zaměstnavatel by na to měl reagovat zákonem předpokládaným způsobem, jako je převedení zaměstnance na jinou práci nebo ukončení pracovního poměru.[9] V každém případě však zaměstnavatel nesmí umožnit fyzické osobě, která dosud neabsolvovala vstupní prohlídku anebo ji absolvovala s negativním posudkovým závěrem, výkon práce, a to s odkazem na ust. § 103 odst. 1 písm. a) ZP.

Vzhledem k ust. § 44 odst. 4 ZSZS je nutné absolvovat vstupní lékařskou prohlídku nejpozději jeden pracovní den před vznikem pracovního poměru (resp. příslušného právního vztahu), a to za předpokladu, že je ihned vydán lékařský posudek, a ještě týž den se zaměstnanec i zaměstnavatel vzdají podle ust. § 46 odst. 1 ZSZS práva na přezkum lékařského posudku. V takovém případě totiž nastávají právní účinky tohoto posudku prvním pracovním dnem následujícím po dni, kdy tak učinil poslední z nich.[10] Pokud se alespoň jedna ze stran příslušného právního vztahu práva na přezkum nevzdá, nastávají právní účinky lékařského posudku se závěrem o zdravotní způsobilosti posuzované osoby nejdříve uplynutím desetidenní lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání.[11]

Na tomto místě je vhodné učinit poznámku také směrem k předchozí právní úpravě účinné do 31. října 2017, neboť na základě do té doby uzavřených pracovních smluv dnes vykonává práci celá řada zaměstnanců. Podle dřívějšího znění ust. § 32 ZP byl zaměstnavatel povinen vstupní lékařskou prohlídku zajistit již před uzavřením pracovní smlouvy, pokud tak stanovil zvláštní právní předpis. Podle ust. § 59 odst. 1 písm. b) bod 1 ZSZS byl zaměstnavatel povinen vyslat uchazeče o zaměstnání na vstupní prohlídku vždy před uzavřením pracovního poměru, tj. před uzavřením pracovní smlouvy. To v praxi činilo značné obtíže, a proto právní úprava doznala změn. Pravidlo obsažené v ust. § 59 odst. 1 ZSZS, tj. že se uchazeč o zaměstnání považuje za zdravotně nezpůsobilého k výkonu práce, k níž má být zařazen, pokud se nepodrobil vstupní lékařské prohlídce, nicméně zůstalo nezměněno, a dříve uvedený výklad ohledně povahy tohoto ustanovení, tj. že jde o vyvratitelnou domněnku, tak platí i zde.[12] Stejně tak pracovní smlouva, která byla uzavřena, aniž by zaměstnanec předem absolvoval vstupní prohlídku, je vzhledem k rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. dubna 2018, sp. zn.
21 Cdo 1083/2017, platná.[13]

Pro úplnost je třeba uvést, že pokud zaměstnavatel nezajistí vstupní prohlídku, dopouští se přestupku, za nějž lze uložit pokutu až do výše 2 milionů korun.[14]


[1] V ZP u dohod konaných mimo pracovní poměr chybí ustanovení obdobné ust. § 36 ZP, které řeší vznik pracovního poměru. Pokud v dohodě není specifikován den, kdy má zaměstnanec nastoupit do práce, bude nutné za den, kdy právní vztah vznikl, považovat den uzavření dohody, naopak je-li v dohodě uvedeno konkrétní počáteční datum, pak je za den vzniku právního vztahu považovat toto počáteční datum. Viz Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů. Výkladové stanovisko AKV (XIX.): přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. a 5. 11. 2016 [online]. 05.11.2016 [cit. 2019-04-13], s. 9. Dostupné z: http://www.akvpracpravo.cz/cz/download/1404042545/.

[2] Šubrt, B., Tuček, M. Pracovnělékařské služby: povinnosti zaměstnavatelů a lékařů. 3. zásadně doplněné vydání. Olomouc: ANAG, 2017, s. 166.

[3] Tamtéž, s. 173.

[4] Viz ust. § 59 odst. 2 ZSZS, a dále § 247 odst. 1 ZP a ust. § 94 odst. 2 ZP.

[5] Podle části odborné veřejnosti jde o fikci, se kterou však není sama o sobě spojena neplatnost pracovní smlouvy. Viz Bělina, M. in: Bělina, M., Drápal, L. a kol. Zákoník práce. Velký komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2015,
s. 194. Pojmovým znakem fikce je však její nezměnitelnost, a proto je přiléhavější považovat předmětné ustanovení za vyvratitelnou domněnku. Viz Tomšej, J. Pracovnělékařské služby. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2018,
 s. 63 a 64.


[6] Tomšej, J. Pracovnělékařské služby. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2018, s. 63 a 64.


[7] Tamtéž, s. 64.

[8] Tamtéž.

[9] Tomšej, J. Pracovnělékařské služby po novelách zákona o specifických zdravotních službách. In: Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference PRACOVNÍ PRÁVO 2018. Náhrada nemajetkové újmy v pracovním právu, ochrana zdraví při práci a aktuální otázky nemocenského pojištění [online]. Praha: Masarykova univerzita, 2019 [cit. 2020-01-03], s. 54 a 55. Dostupné z: https://www.law.muni.cz/sborniky/pracpravo2018/files/PracovniPravo2018.pdf, s. 54 a 55. Shodně Šubrt, B., Tuček, M. Pracovnělékařské služby: povinnosti zaměstnavatelů a lékařů. 3. zásadně doplněné vydání. Olomouc: ANAG, 2017, s. 169.

[10] Ust. § 44 odst. 4 ZSZS.

[12] Tomšej, J. Pracovnělékařské služby. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 69 až 71.

[13] Část odborné veřejnosti dovozovala neplatnost pracovní smlouvy uzavřené před absolvováním vstupní prohlídky pro počáteční nemožnost plnění, kterou by nebylo možné konvalidovat. Tato část odborné veřejnosti zastávala názor, že pokud by byl později vydán pozitivní posudkový závěr, bylo by třeba opětovně uzavřít pracovní smlouvu. Viz Šubrt, B., Tuček, M. Pracovnělékařské služby: povinnosti zaměstnavatelů a lékařů. 3. zásadně doplněné vydání. Olomouc: ANAG, 2017, s. 168.

[14] Ust. § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (dále jen ZIP), resp. ust. § 30 odst. 1 písm. f) ZIP, ve spojení s ust. § 17 odst. 2 písm. d) ZIP, resp. ust. § 30 odst. 2 písm. d) ZIP, případně ust. § 92h odst. 7 písm. b) ZOVZ ve spojení s ust. § 92h odst. 9 písm. c) ZOVZ, s horní hranicí pokuty 1 milion korun.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu