Právo IT | Karolina Drachovská | 04.09.2019 Také v kategorii:
Ostatní

Pět otázek pro Jakuba Míška Zdroj: Jakub Míšek

Pět otázek pro Jakuba Míška

Konec září patří opět informačním technologiím! Konkrétně 26. - 27. září, kdy se v Brně pod organizační taktovkou Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity koná již 11. ročník konference České právo a informační technologie.

Karolina Drachovská

Karolina Drachovská

redaktorka

Karolina Drachovská

redaktorka

Na jaký program se mohou účastníci konference těšit, jaká témata hýbou světem práva informačních technologií či co se pro letošní rok chystá nového v rozhovoru prozradil jeden z pořadatelů JUDr. MgA. Jakub Míšek. 

Ve dnech 26. - 27. září se koná již 11. ročník konference ČPIT. Jakým konkrétním tématům se budou letošní řečníci ve svých příspěvcích věnovat? 

Konference České právo a informační technologie letos naváže ve většině programových linií na předchozí úspěšné ročníky. Akci zahájí panelová diskuze, v níž budou diskutovat Jiří Čermák a Matěj Myška o teoretických i praktických problémech práv k datům jako takovým, zejména pak ve spojení s výzvami, které přináší umělá inteligence. To celé proběhne pod taktovkou Radima Polčáka v pozici moderátora diskuze. 

Hned zkraje bych rovněž rád upozornil na to, že letošním rokem končí běh dvou projektů GAČR, jejichž řešiteli jsou pracovníci Ústavu práva a technologií. Na projektu Exaktní hodnocení aplikační relevance judikatury [1] pod vedením Radima Polčáka pracovali Jakub Harašta, Terezie Smejkalová a Tereza Novotná. Na druhém projektu Přizpůsobení výjimek a omezení autorského práva, práv souvisejících a zvláštních práv pořizovatele databáze prostředí digitálních sítí [2] jsme se pak pod vedením Matěje Myšky podíleli Jakub Harašta, Michal Koščík a já. První dvě paralelní sekce, které následují bezprostředně po panelové diskuzi, jsou proto věnovány prezentaci výsledků těchto projektů. 

Sekce Právní informatika, kterou moderuje Jakub Harašta, se zaměří na problematiku citační analýzy soudních rozhodnutí českých vrcholných soudů a sekce Limity autorského práva pod vedením Matěje Myšky své účastníky zpraví o výjimkách a omezeních autorského práva, práv souvisejících a zvláštních práv pořizovatele databáze. 

Máte mezi příspěvky nějakého svého favorita? Na jaký bod programu se těšíte nejvíce? 

Těším se samozřejmě na všechny příspěvky, byť není fyzicky možné být na více místech najednou. Hned první dvě sekce, zmíněné již výše, stojí dle mého názoru za pozornost a navštívení, a to nejen pro aktuálnost projednávaného tématu, ale rovněž díky vysoké úrovni výzkumu, kterou kolegové na zmíněných projektech udržují. V pátek konference přinese další bloky v paralelních sekcích. Ráno proti sobě stojí sekce Platformy, ISP a jejich odpovědnost moderovaná Pavlem Loutockým a Ochrana osobních údajů pod mým vedením. 

V prvně jmenované se můžeme těšit na vysoce aktuální témata odpovědnosti v kontextu nových technologií a podnikatelských postupů, zejména vzhledem k nedávné rozhodovací praxi SDEU,[3] české judikatuře,[4] evropské legislativě[5] a v praktické i akademické sféře stále častěji skloňované problematiky odpovědnosti autonomních systémů. Tato sekce pak bude uzavřena příspěvkem zabývajícím se využitím online systémů pro vymáhání práv zúčastněných stran s využitím moderních technologií. Na závěr konference pak nabízíme sekci nazvanou Kybernetická bezpečnost a obrana, kterou moderuje Ivana Kudláčková. V ní na diváky čekají příspěvky věnované vysoce aktuálním a komplikovaným otázkám aplikace kybernetické bezpečnosti v kontextu práva národního, ovšem i mezinárodního práva veřejného. 

Dle programu se v pátek, tedy ve druhém z konferenčních dnů, ujmete moderátorské role v rámci sekce věnované ochraně osobních údajů. Uslyší účastníci konference z Vašich úst i Váš vlastní příspěvek, nebo přenecháváte řečnický mikrofon toliko svým kolegům?  

Sám žádný příspěvek nepřednesu, ujmu se tedy jen moderátorské role a prostor přenechám dalším řečníkům. Ochrana osobních údajů je stále velice živé a aktuální téma, zejména proto, že teprve před velice krátkou dobou přijal český zákonodárce harmonizační zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Na evropské úrovni pak stále čekáme na nové ePrivacy nařízení (prvně jsme se mu věnovali již na konferenci ČPIT 2017) a vše nasvědčuje tomu, že se hned tak nedočkáme. Tato sekce nemá ambici být jakkoli bilanční ve smyslu „Obecné nařízení, rok (a čtvrt) poté“. Naopak, zaměřuje se na dílčí aktuální teoretické i praktické otázky, které Obecné nařízení přineslo a o kterých je dle mého názoru vhodné a potřebné hovořit.

Minulý rok Váš kolega JUDr. Matěj Myška, Ph.D. v rozhovoru pro Právní prostor zmínil jako jedny z aktuálně nejdiskutovanější témat v oblasti práva informačních technologií problematiku umělé inteligence a blockchainu. Jaká témata „hýbou“ Ústavem práva a technologií v roce letošním? Jinými slovy se ptám, jakými otázkami se aktuálně Vy či Vaši kolegové ve své vědecké činnosti zabýváte nejintenzivněji?

Domnívám se, že se oblast zájmu věcně od minulého roku příliš neposunula. Stále jsou nesmírně aktuální otázky ochrany autorského práva na internetu a odpovědnosti platforem za obsah, který poskytují, ať už jde o obsah autorskoprávně chráněný, nebo o tzv. nenávistné projevy. Diskuzemi nadále hýbou rovněž již zmíněná témata jako právní aspekty různých využití technologie blockchain, umělá inteligence, automatizace rozhodovacích procesů, ale i tradičnější odvětví v podobě kyberbezpečnostních technologií a jejich certifikací nebo ochrany soukromí a osobních údajů. Vysoce aktuální jsou stále rovněž otázky právně informatické, jako možnosti automatizovaného zpracování právních textů. Určité momentum pak nově chytila vzhledem k vývoji evropské legislativy problematika informací veřejného sektoru a otevřených dat.

Společnost ve vývoji po technické stránce neustále uhání mílovými kroky kupředu. V této souvislosti je diskutována otázka, zda zákonodárce dostatečně reaguje na rozšiřující se virtualizaci a elektronizaci společensko-právních vztahů. Stíhá dle Vašeho názoru právnická obec svými výstupy tempu technologického vývoje? 

Domnívám se, že je třeba rozlišit právnickou obec dle jejích oblastí. Z hlediska zákonodárce mám za to, že dělá, co může, a naopak pokud by dělal více, bylo by to spíše na škodu. Je přirozené, že zákonodárce zaostává za technologickým vývojem, protože se tak může soustředit jen na regulaci těch jevů, u kterých je nezbytnost regulace prokázána. Jako anekdotický příklad situace, kdy zákonodárce předběhl svoji dobu, pokusil se předvídat technologický vývoj a selhal, tradičně slouží institut ochrany topografií polovodičových výrobků podle zákona č. 529/1991 Sb. Od 1. 1. 1992, kdy zákon nabyl účinnosti, získalo takovou ochranu celých sedm topografií (jejichž ochrana dnes už dávno vypršela), a následně tento institut upadl v zapomnění. 

V případě regulace nových technologií si navíc zákonodárce může pomoci moderními regulatorními přístupy, jako jsou performativní a chytrá pravidla,[6] která zajistí, že právní úprava bude odpovídat podmínkám konkrétní technické aplikace, a nebude tak rychle zastarávat. Dobrým příkladem již existující regulace, která využívá principů performativních pravidel, je právě právní úprava kybernetické bezpečnosti, nebo po účinnosti Obecného nařízení rovněž úprava ochrany osobních údajů.

Oblastí, kde naopak vnímám prostor pro určité zlepšení v nakládání s novými technologiemi, je soudnictví. Soudce může, a měl by být schopen, ve svém rozhodování zohlednit technickou realitu konkrétního případu.[7] K tomu se pak snažíme napomáhat naší prací i my v rámci našeho akademického výzkumu.


[1] Informace o projektu online viz: https://www.muni.cz/vyzkum/projekty/36467.

[2] Informace o projektu online viz: https://www.muni.cz/vyzkum/projekty/36465.

[3] Zejména rozsudek SDEU ze dne 20. 12. 2017 ve věci C-434/15 - Asociación Profesional Elite Taxi a rozsudek SDEU ze dne 10. 4. 2018 ve věci C‑320/16 - Uber France.

[4] Zejména v čele s aktuálním nálezem Ústavního soudu ze dne 5. listopadu 2018, sp. zn. III. ÚS 4072/17

[5] Zejména směrnice č. 2019/790 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES, případně chystaná komplexní legislativní úprava odpovědnosti platforem. 

[6] Více ke konceptu viz například POLČÁK, Radim et al. Virtualizace právních vztahů a nové regulatorní metody v pozitivním právu. Právník. 2019, roč. 158, č. 1, s. 86–98. ISSN 0231-6625. 

[7] Více k tomuto viz MÍŠEK, Jakub. Konflikt technologického vývoje a práva na příkladu autorského práva. Právník. 2015, roč. 154, č. 10, s. 851–852. ISSN 0231-6625.

konference právo informačních technologií

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho
Hodnotili 4 čtenáři

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články