Webové prezentace nově upravuje zákon o přístupnosti internetových stránek
Novinkou v právní úpravě webových prezentací je zákon o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací.[1] Jeho cílem je zpřístupnit získávání informací nebo zabezpečování různých oblastí života nevidomým lidem, kterých v České republice žije na osmdesát tisíc. Zákon může usnadnit přístup na internet částečně také seniorům, kteří jsou nyní například ohledně vyplňování formulářů či zjišťování informací odkázáni na pomoc svých blízkých.
Weby přizpůsobené nevidomým totiž usnadňují rychlejší orientaci i uživatelům, kteří žádné zdravotní omezení nemají.
Přesná definice přístupné internetové stránky neexistuje, zákon o přístupnosti ale uvádí čtyři principy, které by měla splňovat. Za pomoci asistivních technologií potom může takovou stránku používat v běžném rozsahu i osoba se zdravotním postižením.
Zákon o přístupnosti transponuje do českého právního řádu Směrnici Evropského parlamentu a Rady o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací. Do 22. září loňského roku platila pro internetové stránky spravované státem a územním samosprávným celkem vyhláška o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (vyhláška o přístupnosti). Již zákon o informačních systémech ukládal orgánům veřejné správy povinnost zveřejňovat informace související s výkonem veřejné správy ve formě, která umožní se s nimi seznámit i osobám se zdravotním postižením.
Na koho zákon o přístupnosti dopadá?
Oproti dřívější právní úpravě zákon o přístupnosti rozšiřuje okruh povinných subjektů. Nyní se právní úprava vztahuje například na:
-
organizační složky státu (ministerstva, správní úřady)
-
soudy
-
státní zastupitelství
-
Akademii věd České republiky
-
Kancelář poslanecké sněmovny a Senátu
-
územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí
-
právnické osoby zřízené zákonem nebo založené či financované státem
-
veřejné výzkumné instituce.
Zákon o přístupnosti dopadá také na školy, pokud jde o obsah webových stránek, který je nutné zveřejňovat v rámci výkonu působnosti v oblasti veřejné správy na úseku školství, vědy, výzkumu, vývoje, inovací nebo jiné tvůrčí činnosti a péče o děti a mládež. Stejně tak jsou škola a školská zařízení v tomto režimu povinná zveřejňovat informace podléhající zákonu o svobodném přístupu k informacím.
Vyňata z působnosti zákona je Česká televize a Český rozhlas.
Na jaký typ obsahu je třeba požadavky zákona aplikovat?
Přestože se hovoří zejména o souvislosti s webovými stránkami, do působnosti zákona spadají i dokumenty kancelářských aplikací, pokud jsou dostupné na webu, intranetové (neveřejné) systémy, předtočené audiovizuální, zvukové nebo obrazové záznamy. Zákon se naopak nevztahuje na mapy, archiválie, audiovizuální, zvukové nebo obrazové záznamy vysílané v reálném čase nebo obsah přejímaný z jiného zdroje.
[1] Zákon č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




