Webové prezentace nově upravuje zákon o přístupnosti internetových stránek
Novinkou v právní úpravě webových prezentací je zákon o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací.[1] Jeho cílem je zpřístupnit získávání informací nebo zabezpečování různých oblastí života nevidomým lidem, kterých v České republice žije na osmdesát tisíc. Zákon může usnadnit přístup na internet částečně také seniorům, kteří jsou nyní například ohledně vyplňování formulářů či zjišťování informací odkázáni na pomoc svých blízkých.
Weby přizpůsobené nevidomým totiž usnadňují rychlejší orientaci i uživatelům, kteří žádné zdravotní omezení nemají.
Přesná definice přístupné internetové stránky neexistuje, zákon o přístupnosti ale uvádí čtyři principy, které by měla splňovat. Za pomoci asistivních technologií potom může takovou stránku používat v běžném rozsahu i osoba se zdravotním postižením.
Zákon o přístupnosti transponuje do českého právního řádu Směrnici Evropského parlamentu a Rady o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací. Do 22. září loňského roku platila pro internetové stránky spravované státem a územním samosprávným celkem vyhláška o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (vyhláška o přístupnosti). Již zákon o informačních systémech ukládal orgánům veřejné správy povinnost zveřejňovat informace související s výkonem veřejné správy ve formě, která umožní se s nimi seznámit i osobám se zdravotním postižením.
Na koho zákon o přístupnosti dopadá?
Oproti dřívější právní úpravě zákon o přístupnosti rozšiřuje okruh povinných subjektů. Nyní se právní úprava vztahuje například na:
-
organizační složky státu (ministerstva, správní úřady)
-
soudy
-
státní zastupitelství
-
Akademii věd České republiky
-
Kancelář poslanecké sněmovny a Senátu
-
územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí
-
právnické osoby zřízené zákonem nebo založené či financované státem
-
veřejné výzkumné instituce.
Zákon o přístupnosti dopadá také na školy, pokud jde o obsah webových stránek, který je nutné zveřejňovat v rámci výkonu působnosti v oblasti veřejné správy na úseku školství, vědy, výzkumu, vývoje, inovací nebo jiné tvůrčí činnosti a péče o děti a mládež. Stejně tak jsou škola a školská zařízení v tomto režimu povinná zveřejňovat informace podléhající zákonu o svobodném přístupu k informacím.
Vyňata z působnosti zákona je Česká televize a Český rozhlas.
Na jaký typ obsahu je třeba požadavky zákona aplikovat?
Přestože se hovoří zejména o souvislosti s webovými stránkami, do působnosti zákona spadají i dokumenty kancelářských aplikací, pokud jsou dostupné na webu, intranetové (neveřejné) systémy, předtočené audiovizuální, zvukové nebo obrazové záznamy. Zákon se naopak nevztahuje na mapy, archiválie, audiovizuální, zvukové nebo obrazové záznamy vysílané v reálném čase nebo obsah přejímaný z jiného zdroje.
[1] Zákon č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Další články
Když státem přiznaný nárok ztrácí svůj účinek
Co může znamenat rozsudek NSS o hornickém důchodu pro výchovné absorbované do minimálního důchodu?
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.



