Webové prezentace nově upravuje zákon o přístupnosti internetových stránek
Novinkou v právní úpravě webových prezentací je zákon o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací.[1] Jeho cílem je zpřístupnit získávání informací nebo zabezpečování různých oblastí života nevidomým lidem, kterých v České republice žije na osmdesát tisíc. Zákon může usnadnit přístup na internet částečně také seniorům, kteří jsou nyní například ohledně vyplňování formulářů či zjišťování informací odkázáni na pomoc svých blízkých.
Weby přizpůsobené nevidomým totiž usnadňují rychlejší orientaci i uživatelům, kteří žádné zdravotní omezení nemají.
Přesná definice přístupné internetové stránky neexistuje, zákon o přístupnosti ale uvádí čtyři principy, které by měla splňovat. Za pomoci asistivních technologií potom může takovou stránku používat v běžném rozsahu i osoba se zdravotním postižením.
Zákon o přístupnosti transponuje do českého právního řádu Směrnici Evropského parlamentu a Rady o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací. Do 22. září loňského roku platila pro internetové stránky spravované státem a územním samosprávným celkem vyhláška o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (vyhláška o přístupnosti). Již zákon o informačních systémech ukládal orgánům veřejné správy povinnost zveřejňovat informace související s výkonem veřejné správy ve formě, která umožní se s nimi seznámit i osobám se zdravotním postižením.
Na koho zákon o přístupnosti dopadá?
Oproti dřívější právní úpravě zákon o přístupnosti rozšiřuje okruh povinných subjektů. Nyní se právní úprava vztahuje například na:
-
organizační složky státu (ministerstva, správní úřady)
-
soudy
-
státní zastupitelství
-
Akademii věd České republiky
-
Kancelář poslanecké sněmovny a Senátu
-
územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí
-
právnické osoby zřízené zákonem nebo založené či financované státem
-
veřejné výzkumné instituce.
Zákon o přístupnosti dopadá také na školy, pokud jde o obsah webových stránek, který je nutné zveřejňovat v rámci výkonu působnosti v oblasti veřejné správy na úseku školství, vědy, výzkumu, vývoje, inovací nebo jiné tvůrčí činnosti a péče o děti a mládež. Stejně tak jsou škola a školská zařízení v tomto režimu povinná zveřejňovat informace podléhající zákonu o svobodném přístupu k informacím.
Vyňata z působnosti zákona je Česká televize a Český rozhlas.
Na jaký typ obsahu je třeba požadavky zákona aplikovat?
Přestože se hovoří zejména o souvislosti s webovými stránkami, do působnosti zákona spadají i dokumenty kancelářských aplikací, pokud jsou dostupné na webu, intranetové (neveřejné) systémy, předtočené audiovizuální, zvukové nebo obrazové záznamy. Zákon se naopak nevztahuje na mapy, archiválie, audiovizuální, zvukové nebo obrazové záznamy vysílané v reálném čase nebo obsah přejímaný z jiného zdroje.
[1] Zákon č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.




