1. Mediátor zapsaný v seznamu mediátorů

Nejtypičtější formou mediační profese je činnost zapsaného mediátora. Označení zapsaný vyplývá z toho, že tento mediátor je po složení státních zkoušek z mediace zapsán do seznamu zapsaných mediátorů, který vede Ministerstvo spravedlnosti. Mediátorům zapsaným v tomto seznamu pak mohou soudy posílat sporné strany na tzv. první setkání se zapsaným mediátorem, v rámci kterého je jim mediace a její možnosti představeny. Strany tak mají možnost rozhodnout se, zda do mediačního jednání vstoupí a pokusí se o dohodu, nebo budou dále pokračovat v soudním řízení.

Státní zkoušku z mediace lze složit pouze na již zmíněném Ministerstvu spravedlnosti, výjimkou jsou advokáti, kteří zkoušku skládají na České advokátní komoře. Činnost zapsaných mediátorů se řídí zákonem č. 202/2012 Sb., zákon o mediaci, ve znění pozdějších předpisů, kde je upraven rovněž obsah státní zkoušky a dohled nad činností zapsaných mediátorů.

2. Nezapsaný mediátor

V praxi se můžeme setkat i s mediátory tzv. nezapsanými, resp. bez jiného přidaného označení. Jsou to mediátoři, kteří státní zkoušku z mediace nemají. Důvody mohou být různé: tyto zkoušky jsou velmi náročné, část mediátorů tedy u těchto zkoušek neuspěje, dalším důvodem může být to, že předpokladem pro připuštění ke zkoušce je ukončené magisterské nebo navazující magisterské studium, pro bakaláře tak není možné zkoušku absolvovat, jiní se třeba rozhodnou, že pro výkon mediace státní zkoušku nepotřebují - velmi často mediátoři působící v sociálních službách. Mediátoři nezapsaní v seznamu mediátorů vykonávají svoji činnost na základě živnostenského zákona.

K nezapsaným mediátorům patří také mediátoři, kteří se mohou označovat jako akreditovaní nebo certifikovaní. Tato označení napovídají, že mediátor absolvoval nějaký kurz mediace, který byl buď akreditovaný příslušnou institucí, nebo po jeho absolvování získal od školící organizace certifikát. Žádné z těchto označení však nelze zaměňovat s mediátorem zapsaným, zákon toto označení vyhrazuje pouze těm mediátorům, kteří složili státní zkoušku z mediace. Rovněž je potřeba dodat, že jakékoliv označení před nebo za názvem mediátora není určující pro kvalitu poskytovaných mediačních služeb. Tak jako i v jiných oborech vždy záleží na zkušenostech, délce praxe a případných referencích od klientů.

3. Mediační centrum

Třetím způsobem výkonu praxe mediátora je v rámci mediačního centra. Fungování mediačních center není specificky legislativně upraveno, každé mediační centrum tak může mít odlišnou právní formu. Občas se jedná o volné sdružení zapsaných mediátorů, jindy se jedná o příspěvkovou organizaci města.

Pro výkon praxe mediátora v mediačním centru není nutné stát se mediátorem zapsaným. Obvykle však mediační centra mají vlastní podmínky pro výkon této činnosti, např. absolvování konkrétního mediačního výcviku (podle stylu mediace, který je v daném mediačním centru používán), dodržování etického kodexu mediačního centra, komediace ve dvojici se zkušenějším mediátorem, profesní rozvoj, intervize, supervize apod.

Mnoho mediačních center se specializuje na konkrétní oblasti, velmi často se jedná o rodinné spory, ale v Praze najdeme například i mediační centrum se zaměřením na řešení sporů z intelektuálního vlastnictví (IP Mediační centrum Praha). Příkladem v mezinárodním kontextu je WIPO (Světová organizace duševního vlastnictví), při kterém je zřízeno Rozhodčí a mediační centrum WIPO. Příkladem evropského kontextu může být zase EUIPO (Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví). Jak WIPO, tak EUIPO podporují mediaci pro řešení sporů vyplývajících z duševního vlastnictví.

Nespornou výhodou výkonu mediace v mediačním centru je přísun nových mediačních případů, administrativní podpora při organizaci mediací, profesionální prostředí a možnost učit se od zkušenějších kolegů.

4. Probační a mediační služba

Mediace je poskytována rovněž v rámci činnosti Probační a mediační služby ČR (“PaMS”). Zde mediaci provádějí probační úředníci v případech, kdy je zájem nalézt dohodu mezi pachatelem skutku a poškozeným. Výsledná dohoda je pak často podmínkou pro využití tzv. odklonů v trestním řízení, které představují alternativní způsob řešení v trestním procesu oproti klasickému dokazování v hlavnímu líčení před soudem. Předmětem takové mediace je nejčastěji náhrada škody, navrácení bezdůvodného obohacení, jiné odčinění újmy, omluva či vysvětlení.

Mediace v rámci PaMS je pro klienty PaMS hrazena státem, pro pachatele a oběti, resp. poškozené je tedy zdarma. Vhodnost využití mediace posuzuje v konkrétním případu příslušný probační úředník, nicméně i zde platí pravidlo dobrovolnosti mediace, tedy obě strany musí s mediací souhlasit. Stejně tak další principy zde platí jako u běžné mediace, tedy mediátor je neutrální osobou a má povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se v souvislosti s mediací i na ní dozví. Na PaMS se může obrátit nejen oběť či poškozený a pachatel, ale také jejich příbuzní a osoby, které byly trestným činem zasaženy. Podnět k mediaci může dát také státní zástupce, soudce, obhájce, policie nebo kurátor pro mládež.

5. Firemní mediátor

Činnost firemního mediátora lze vykonávat interně nebo externě. Interní mediátor je zaměstnanec organizace, který řeší vnitřní spory v organizaci, tzn. v týmu mezi kolegy nebo napříč organizační strukturou mezi zaměstnancem a nadřízeným. Často také interní mediátoři pomáhají zvládnout transformaci jednotlivých útvarů či celé organizace.

Mezi výhody práce interních mediátorů patří hlubší znalost firemní kultury a struktury, možnost rychlejšího zásahu, nižší náklady pro organizaci (pokud si interní mediátoři hradí vzdělání bez přispění organizace). Pro interní mediátory může být požadavkem absolvování mediačního výcviku a výkon mediace ve dvojici, nicméně každé interní mediační centrum, nebo oddělení si může nastavit své podmínky činnosti podle libosti.

Externí mediátor je osoba mimo organizaci, která pomáhá řešit konkrétní spor uvnitř organizace. Na konkrétní organizaci pak záleží, jakého externího mediátora využije. Zapsaní mediátoři mají v roli externího mediátora nespornou výhodu v zákonem dané povinnosti mlčenlivosti a větších zkušenostech s řešením sporů.

Specifickým příkladem interních mediátorů jsou mediátoři v rámci mezinárodních nebo evropských orgánů. Uveďme např. Evropskou centrální banku, která na začátku roku 2023 zřídila pozici interního mediátora s cílem vytvořit interní mediační centrum, nebo Rada Evropy, která v srpnu 2023 otevřela dvě pracovní pozice pro interní mediátory.

6. Ombudsman

S mediační činností se můžeme setkat také ve funkci ombudsmana. Vytvoření této pozice si nachází v organizacích čím dál větší oblibu, jiným institucím ustanovení ombudsmana určuje zákon. Ombudsman je většinou zaměstnanec příslušné organizace, z povahy věci je však vždy nezávislým orgánem a svoji funkci vykonává nestranně. Velmi často je jeho funkce vymezena tak, že řeší stížnosti klientů na instituci, stížnosti zaměstnanců, může také řešit spory mezi zaměstnanci. Do gesce ombudsmana patří většinou i řešení případů diskriminace z různých důvodů, sexuálního či jiného obtěžování, případně nevhodného chování na pracovišti.

Ombudsman je jakýmsi bezpečným přístavem, na který se můžete obrátit, pokud chcete, aby vaše záležitost byla vyřešena diskrétně, nebo třeba nevíte, kam jinam se v rámci organizace obrátit. Ombudsman ve své funkci zpravidla nerozhoduje. Ve sporech funguje právě jako mediátor, v ostatních věcech hledá cesty, jak v konkrétním případě pomoci, či dokonce iniciuje nějaké změny napříč organizací. S ombudsmany se typicky setkáme v bankách, nemocnicích či na vysokých školách.

Funkci ombudsmana je nově možné určitě kombinovat s funkcí tzv. příslušné osoby dle zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, ve znění pozdějších předpisů, který vešel nedávno v účinnost. Povinností takové příslušné osoby je právě nestranně a nezávisle řešit oznámení o porušení právních předpisů v organizaci a navrhovat dle jejich prošetření tzv. nápravná opatření. Příslušné osoby jsou rovněž ze zákona vázány mlčenlivostí, tedy podobně jako u ombudsmana zde prvek důvěry hraje důležitou roli.

7. Mediátor v mezinárodním prostředí

Také v mezinárodním prostředí můžeme najít mediátory. Jedná se o specialisty, kteří se zabývají konflikty mezi státy, organizacemi nebo jinými mezinárodními subjekty. Vzhledem k různým právním systémům, kulturám a jazykům jsou tito mediátoři často vysoce specializovaní (např. mediátoři, kteří pomáhají při formulaci ústavy státu, či mediátoři se zaměřením na spory o vodu). Mnoho mezinárodních organizací má své vlastní postupy a pravidla pro mediaci. Mezinárodní mediátoři hrají klíčovou roli v řešení napětí a konfliktů, které mohou mít široké mezinárodní důsledky. Jako příklad, kde takoví mediátoři fungují, lze uvést Světovou obchodní organizaci (WTO), Evropskou unii či Organizaci spojených národů.

8. A další…

Určitý druh mediační činnosti můžeme najít i při mimosoudním řešení spotřebitelských sporů. Tato kategorie přinesená evropskou legislativou dává spotřebitelům právo obrátit se na určený vnitrostátní orgán v případě, že se jim nepodaří spor vyřešit přímo s poskytovatelem příslušné služby či dodavatelem zboží.

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů určuje, které subjekty jsou k řešení spotřebitelských sporů příslušné. U finančních služeb je to finanční arbitr, u elektronických komunikací a poštovních služeb je to Český telekomunikační úřad, u elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství je to Energetický regulační úřad.

V ostatních případech je tímto subjektem příslušným řešit spotřebitelské spory Česká obchodní inspekce, nebo jiný subjekt pověřený Ministerstvem průmyslu a obchodu. Například v případě advokátů se spotřebitelé mohou obracet na Českou advokátní komoru, která je pověřena jako profesní komora tyto spory řešit.

Na evropské úrovni lze určitou mediační činnost spatřit při orgánech ESMA (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy), EIOPA (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) nebo EBA (Evropský orgán pro bankovnictví), které zřizují tzv. mediační panely pro řešení sporů s národními regulátory. Jedná se však dle našeho názoru spíše o konciliaci než o mediaci, jak ji známe v kontextu České republiky.

Výše uvedené příklady svědčí o tom, že mediaci lze vykonávat v rámci širokého spektra činností a její využití se těší čím dál větší oblibě. Pokud se tedy chcete vydat na dráhu mediátora, stačí si jen vybrat.