Návrh zákona o hromadném řízení na půdě Poslanecké sněmovny
S ohledem na počáteční fázi legislativního procesu představujeme základní obrysy nové podoby zákona, který v ČR zavede hromadné žaloby. Pomalu ale jistě se připravuje právní úprava hromadného řízení. Ta občanské soudní řízení doplní o zcela nové instituty, s kterými české soudy ani účastníci řízení nemají zkušenosti.
Jelikož návrh zákona, který obsahuje celkem 167 paragrafů, již doputoval do Poslanecké sněmovny, a ta ho bude brzy v rámci prvního čtení projednávat, představujeme Vám základní obrysy nové regulace.
Hromadným řízením se rozumí občanské soudní řízení (nikoli správní či trestní), v rámci kterého mají být projednávány a rozhodovány spory o právech více osob, které se vyznačují stejným či podobným skutkovým nebo právním základem. Podkladem pro takový postup bude hromadná žaloba, pro kterou zahraniční jurisdikce užívají pojem kolektivní žaloba.
V hromadném řízení mají být projednávány a rozhodovány spory mezi podnikateli a spotřebiteli. Návrh zákona se tak omezuje na vymáhání nároků, které se týkají práv spotřebitelů jako koncových zákazníků a vyplývají ze vztahů business-to-consumer (b2c). Aplikace zákona bude – alespoň z počátku – vymezena velice úzce a zůstane otázkou, zda se po vzoru vybraných zahraničních jurisdikcí v budoucnu rozšíří i na spory mezi podnikateli samotnými.
Navrhuje se, že hromadné řízení bude mít dvojí podobu, a to tzv. přihlašovací (založené na principu opt-in) a odhlašovací (založené na principu opt-out). Přihlašovací hromadné řízení je přitom základní formou, kterou návrh zákona upřednostňuje.
Návrh zákona o hromadném řízení má své příznivce i odpůrce. Proto očekáváme na půdě Poslanecké sněmovny bouřlivou diskuzi. Lze tak předpokládat, že návrh zákona se ještě změní. Detailněji Vás o tom budeme informovat v jednom z nadcházejících článků.
zdroj: bnt journal
Zdroj:
Sněmovní tisk č. 775, dostupný na: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=775
Další články
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
