Návrh zákona o hromadném řízení na půdě Poslanecké sněmovny
S ohledem na počáteční fázi legislativního procesu představujeme základní obrysy nové podoby zákona, který v ČR zavede hromadné žaloby. Pomalu ale jistě se připravuje právní úprava hromadného řízení. Ta občanské soudní řízení doplní o zcela nové instituty, s kterými české soudy ani účastníci řízení nemají zkušenosti.
Jelikož návrh zákona, který obsahuje celkem 167 paragrafů, již doputoval do Poslanecké sněmovny, a ta ho bude brzy v rámci prvního čtení projednávat, představujeme Vám základní obrysy nové regulace.
Hromadným řízením se rozumí občanské soudní řízení (nikoli správní či trestní), v rámci kterého mají být projednávány a rozhodovány spory o právech více osob, které se vyznačují stejným či podobným skutkovým nebo právním základem. Podkladem pro takový postup bude hromadná žaloba, pro kterou zahraniční jurisdikce užívají pojem kolektivní žaloba.
V hromadném řízení mají být projednávány a rozhodovány spory mezi podnikateli a spotřebiteli. Návrh zákona se tak omezuje na vymáhání nároků, které se týkají práv spotřebitelů jako koncových zákazníků a vyplývají ze vztahů business-to-consumer (b2c). Aplikace zákona bude – alespoň z počátku – vymezena velice úzce a zůstane otázkou, zda se po vzoru vybraných zahraničních jurisdikcí v budoucnu rozšíří i na spory mezi podnikateli samotnými.
Navrhuje se, že hromadné řízení bude mít dvojí podobu, a to tzv. přihlašovací (založené na principu opt-in) a odhlašovací (založené na principu opt-out). Přihlašovací hromadné řízení je přitom základní formou, kterou návrh zákona upřednostňuje.
Návrh zákona o hromadném řízení má své příznivce i odpůrce. Proto očekáváme na půdě Poslanecké sněmovny bouřlivou diskuzi. Lze tak předpokládat, že návrh zákona se ještě změní. Detailněji Vás o tom budeme informovat v jednom z nadcházejících článků.
zdroj: bnt journal
Zdroj:
Sněmovní tisk č. 775, dostupný na: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=775
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
