Návrh zákona o hromadném řízení na půdě Poslanecké sněmovny
S ohledem na počáteční fázi legislativního procesu představujeme základní obrysy nové podoby zákona, který v ČR zavede hromadné žaloby. Pomalu ale jistě se připravuje právní úprava hromadného řízení. Ta občanské soudní řízení doplní o zcela nové instituty, s kterými české soudy ani účastníci řízení nemají zkušenosti.
Jelikož návrh zákona, který obsahuje celkem 167 paragrafů, již doputoval do Poslanecké sněmovny, a ta ho bude brzy v rámci prvního čtení projednávat, představujeme Vám základní obrysy nové regulace.
Hromadným řízením se rozumí občanské soudní řízení (nikoli správní či trestní), v rámci kterého mají být projednávány a rozhodovány spory o právech více osob, které se vyznačují stejným či podobným skutkovým nebo právním základem. Podkladem pro takový postup bude hromadná žaloba, pro kterou zahraniční jurisdikce užívají pojem kolektivní žaloba.
V hromadném řízení mají být projednávány a rozhodovány spory mezi podnikateli a spotřebiteli. Návrh zákona se tak omezuje na vymáhání nároků, které se týkají práv spotřebitelů jako koncových zákazníků a vyplývají ze vztahů business-to-consumer (b2c). Aplikace zákona bude – alespoň z počátku – vymezena velice úzce a zůstane otázkou, zda se po vzoru vybraných zahraničních jurisdikcí v budoucnu rozšíří i na spory mezi podnikateli samotnými.
Navrhuje se, že hromadné řízení bude mít dvojí podobu, a to tzv. přihlašovací (založené na principu opt-in) a odhlašovací (založené na principu opt-out). Přihlašovací hromadné řízení je přitom základní formou, kterou návrh zákona upřednostňuje.
Návrh zákona o hromadném řízení má své příznivce i odpůrce. Proto očekáváme na půdě Poslanecké sněmovny bouřlivou diskuzi. Lze tak předpokládat, že návrh zákona se ještě změní. Detailněji Vás o tom budeme informovat v jednom z nadcházejících článků.
zdroj: bnt journal
Zdroj:
Sněmovní tisk č. 775, dostupný na: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=775
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
