Povinnost mlčenlivosti advokáta Zdroj: Fotolia

Povinnost mlčenlivosti advokáta

Advokáti jsou při výkonu svého povolání vázáni řadou povinností, a to nejen vůči svým klientům, ale i vůči České advokátní komoře a advokátnímu stavu jako takovému. Jednou z nejdůležitějších z nich je povinnost mlčenlivosti.

JUDr. Jiří Matzner Ph.D.  LL.M.

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LL.M.

zakladatel AK Matzner et al

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LL.M.

zakladatel AK Matzner et al

Mlčenlivostí je advokát vázán především z důvodu zajištění a posílení ochrany jeho klientů a jejich práv a oprávněných zájmů a nikoliv proto, aby ve vztahu k informacím krytým touto povinností získával nějaká privilegia, nebo se mohl dokonce za tuto povinnost ve vztahu k určitým informacím schovávat a pod její záminkou informace neposkytovat. Mlčenlivost není žádnou výsadou advokáta, nýbrž jeho základní a nezastupitelnou zákonnou povinností, která má (ve vztahu ke klientům advokáta) bezpochyby velice důležitý význam.

Mlčenlivost advokáta a její rozsah

Základní rozsah povinnosti mlčenlivosti advokáta je definován v ustanovení § 21 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění, podle něhož je advokát povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb. Podle nálezu Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 889/10, ze dne 25. 11. 2010 je „povinnost mlčenlivosti základním předpokladem pro poskytování právní pomoci a tím i nezbytnou podmínkou fungování demokratické společnosti. Výkon profese advokáta vychází z důvěrného vztahu mezi advokátem a klientem a z důvěry klienta v mlčenlivost advokáta. Nejedná se o výsadu advokáta, která by měla založit vynětí z obecně platného a závazného právního řádu, ale jde o povinnost uloženou advokátovi v zájmu jeho klientů a pro jejich ochranu.“

Povinnost mlčenlivosti se vztahuje nejen na advokáty samotné, ale i na jejich zaměstnance a na další osoby, které se s advokátem podílejí na poskytování právních služeb, přičemž tato povinnost trvá i po vyškrtnutí ze seznamu advokátů. Advokát může být povinnosti mlčenlivosti zproštěn pouze klientem (popř. dědicem nebo jeho právním nástupcem). Mlčenlivost tak primárně chrání vzájemný vztah důvěry mezi advokátem a jeho klientem, a proto i případné zbavení této povinnosti musí být učiněno písemně (popř. ústně do protokolu v řízení před soudem) a musí být advokátovi adresováno. I poté je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost, je-li z okolností daného případu zřejmé, že ho klient nebo jeho právní nástupce této povinnosti zprostil pod nátlakem nebo v tísni.

Povinností mlčenlivosti není advokát vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a klientem (popř. jeho právním nástupcem), jakož i v dalších případech výslovně stanovených zákonem o advokacii – za účelem ochrany práv nebo právem chráněných zájmů advokáta. Advokát však v žádném případě nesmí k újmě klienta, ve svůj vlastní prospěch ani ve prospěch kohokoliv jiného využít jakékoliv informace, které od klienta nebo o něm v souvislosti s poskytováním právních služeb získal. Povinností mlčenlivosti advokáta rovněž není dotčena jeho zákonná povinnost překazit případné spáchání trestného činu. Pokud se tedy advokát dozví o jednání svého klienta, které směřuje k páchání trestné činnosti, musí o tom informovat příslušné orgány (např. věc nahlásit Policii ČR) bez ohledu na svou povinnost mlčenlivosti.

Aktuální novela daňového řádu

V důsledku nedávného pozměňovacího návrhu novely zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění, celkem překvapivě téměř došlo k prolomení mlčenlivost advokáta v souvislosti s bojem proti praní špinavých peněz. Cílem zmíněné novely daňového řádu je totiž transpozice evropské směrnice, která zakládá povinnost mezinárodní součinnosti a spolupráce vrcholných orgánů finanční správy při boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu za přesně stanovených podmínek. Zmíněným pozměňovacím návrhem, který byl nakonec zamítnut a legislativním procesem neprošel, však bývalo mělo dojít k předávání informací souvisejících s bojem proti praní špinavých peněz nejen zahraničním orgánům, ale i české finanční správě pro vnitrostátní správu daní. Vložením nového ustanovení § 57a by tak do daňového řádu byla zakotvena také povinnost advokátů mj. poskytnout správci daně na vyžádání údaje získané při provádění identifikace a kontroly klienta, získané podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tzv. zákona proti praní špinavých peněz) – včetně informací o způsobu získávání předmětných údajů a dokumentů obsahujících tyto údaje.

Pokud by byl pozměňovací návrh v této podobě přijat, došlo by podle mnohých jeho kritiků (vč. České advokátní komory) ke vzniku reálné hrozby útoků na soukromí a k prolomení povinnosti mlčenlivosti advokátů. Přesto, že původním záměrem pozměňovacího návrhu měla údajně být ochrana před daňovými úniky u velkých společností, podobné prolomení mlčenlivosti advokáta by vůči jeho klientům mohlo mít dalekosáhlé důsledky. Proto také zákon o advokacii institut mlčenlivosti advokáta důsledně upravuje do potřebných detailů tak, aby byly citlivě ošetřeny veškeré důsledky spojené s jejím zachováním, a přesně stanovuje případy a podmínky, za kterých k jejímu prolomení může dojít.

Závěr

Vzhledem k tomu, že mlčenlivost advokáta je velmi citlivou záležitostí, na které je v zásadě postaven vztah a důvěra mezi advokáty a jejich klienty, není možné do ní zasahovat bez předchozího důkladného posouzení a vyhodnocení veškerých důsledků, které by její případné prolomení na vztah klienta s advokátem mohlo mít. O to překvapivější je, že si těchto důsledků nebyli dostatečně vědomi někteří zákonodárci, kteří návrh v této podobě předložili a podpořili. Samotný vznik takovéto situace ovšem jen potvrzuje skutečnost, že je třeba si účel a smysl nejen povinnosti mlčenlivosti advokáta, ale i dalších povinností týkajících se nejen advokátů, ale i notářů, auditorů či daňových poradců neustále připomínat, na jejím zachování trvat a neprolamovat se do dalších zcela zásadních práv pod pseudoargumenty. Především proto, aby se dostaly do povědomí širší veřejnosti a nedocházelo ze strany zákonodárců k podobně nepromyšleným krokům, jež by mohly nejen advokáty (popř. jiné profesionály), ale především jejich klienty značně poškodit. Je třeba základní zásady nejen stále připomínat, ale především chránit.

mlčenlivost advokát advokátní tajemství advokacie

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze