Rozhovor: Martin Svatoš - Dynamická doba žádá dynamická řešení

Rozhovor: Martin Svatoš - Dynamická doba žádá dynamická řešení

JUDr. Martin Svatoš, Ph.D. je přední český mediátor a rozhodce. O mediacích, arbitrážích a vyjednávání přednáší na univerzitách v Itálii, Francii a Guadeloupe. V minulosti pracoval na Mezinárodní obchodní komoře v Paříži a na Camera Arbitrale v Miláně. Absolvoval právnickou fakultu pařížské Sorbonny a pražské Univerzity Karlovy, studoval také na Cornell Law School. Dnes působí jako mediátor a rozhodce, od října bude učit na Právnické fakultě UK v Praze.

Mgr. Bc. Klára Švandelíková

Mgr. Bc. Klára Švandelíková

advokátka, členka redakční rady webu Právní prostor.cz

Mgr. Bc. Klára Švandelíková

advokátka, členka redakční rady webu Právní prostor.cz

Byl jste jedním z prvních, kdo byl v České republice zapsán do seznamu mediátorů. Jak jste se k mediacím dostal?

Mediace je v České republice právně regulována od září 2012, ale já jsem se s ní intenzivněji setkal již při svém dlouhodobém pracovním pobytu ve Francii někdy v roce 2010. V zemích, jako je Velká Británie nebo USA, jde o tradiční způsob řešení sporů, v Itálii dokonce mandatorní. Zakotvení mediace do českého právního řádu bylo vlastně i důvodem, proč jsem se rozhodl vrátit do České republiky.

Na svých webových stránkách tvrdíte, že úspěšnost mediace dosahuje až 80%. Odkud jste čerpal?

Žádné oficiální statistiky neexistují, jde o čistě osobní praktické poznatky. Mediace je postavena na zásadě důvěrnosti, její výsledky se nikde veřejně neprezentují, takže ani do budoucna nelze podobné statistiky očekávat. V dnešní době totiž není příliš moderní soudit se se svým klientem nebo jiným smluvním partnerem, strany sporu i z tohoto důvodu často mediaci upřednostňují. Výsledky takové statistiky by navíc byly značně zavádějící. Za úspěšně vyřešený spor nelze považovat jen ten, jehož výsledkem je mediační dohoda. Někdy se strany dohodnou jen na části sporných bodů a ve zbytku se obrátí na soud, nebo k sepsání mediační dohody ani nedojde, ale strany od rozhodnutí soudit se nakonec ustoupí.

Na kolik průměrně mediace finančně vychází? Všude se uvádí, že nižší finanční náklady jsou jednou z výhod mediace, ale na konkrétní částky jsem nenarazila.

Je třeba odlišovat mediaci, která je nařízená soudem a mediaci dobrovolnou. U prvé jmenované vyhláška stanoví hodinovou sazbu, která činí 400,- Kč. V případě dobrovolné mediace se jedná o smluvní sazbu, která je závislá zejména na sporné oblasti a rozsahu a složitosti problému, který se mediátor snaží urovnat. Tam se pohybují částky od 1000,- korun za hodinu výše. Jedná-li se o soudem nařízenou mediaci, je to v porovnání odměny advokátům poměrně nízká částka. Možná je to proto, že stát preferuje smírné vyřešení sporu a snaží se tím i touto cestou strany motivovat. V porovnání se zeměmi, jako je třeba Velká Británie, jsou i smluvní odměny nízké. Tam se odměna mediátora pohybuje i v řádu několika tisíc liber za den.

A nevýhoda mediace?

Profesor Charles Jarosson s trochou nadsázky říká, že mediace nemá nevýhody a její největší slabinou jsou vždy strany. Pokud bychom ale měli hovořit o české právní úpravě, je jistou nevýhodou, že mediační dohoda není sama o sobě exekučním titulem. Aby se jím stala, musí být formou smíru potvrzená soudem.

Srovnáme-li tuto situaci s rozhodčím nálezem, který může v podstatě vydat jakákoliv fyzická osoba, je tato skutečnost zarážející.

Nařizují soudy mediaci často?

Je to soud od soudu, hodně záleží na konkrétním soudci. Někteří jí využívají často, zejména v situaci, kdy se v soudní síni dozví, že se strany ani nepokusily spor urovnat mimosoudně. Naopak jsou i soudy, kde se mediace obecně příliš nenařizuje.

Zdá se, že mnoho lidí, kteří by potenciálně mohli služeb mediátora využít, o existenci tohoto institutu ani neví. Máte obdobný pocit? Co s tím?

Dle mého názoru by bylo vhodné začít od edukace studentů na právnických fakultách. Aby oni byli ti, kdo znají výhody mediace, poznali, kdy je vhodné služby mediátora využít. Mohla by tak vzejít nová generace, která dokáže ve vhodné chvíli klientovi poradit, aby se obrátil na mediátora. Od nového akademického roku chystáme na Právnické fakultě UK v Praze povinně volitelný předmět s názvem Negotiation and Mediation, kde se mediací budeme zabývat. Bude pro 24 zájemců z řad studentů a budeme se jej snažit pojmout hodně interaktivní a praktickou formou.

Když už si strany sporu jsou ochotny sednout k jednomu stolu, jak by se měly připravit?

Příprava není podmínkou úspěchu mediace, což je ostatně jedna z jejích hlavních výhod. Na druhou stranu to může být k prospěchu věci, pokud se strany seznámí s tím, jak mediace probíhá a jaké výsledky mohou očekávat. Často se také stává, že k mediaci přivede sporné strany advokát, který ví, že v konkrétním případě by mohlo být využití tohoto alternativního řešení sporu vhodné. Takové osoby pak již přicházejí s konkrétní představou, jak asi jednání probíhá.

Jednání u mediátora je důvěrné, kromě Vás a sporných stran mohou doprovázet své klienty i jejich advokáti. Setkala jsem se s názorem, že to bývá kontraproduktivní. Je tomu skutečně tak?

Jako ve všech činnostech, vždy záleží na konkrétních lidech. Jsou advokáti, kteří možnost řešení sporu jejich klienta prostřednictvím mediátora naprosto ignorují a naopak existují tací, kteří jí klientům doporučí, protože ví, že je jejich spor vhodnější, i s ohledem na finanční a časovou náročnost, řešit jinak, než u soudu.

Pokud se mediace účastní poučený advokát, který má na mysli především klientovo dobro, je jeho přítomnost vhodná. Může kupříkladu stranu uvést do reálného kontextu v situaci, kdy má přehnané představy.

O mediacích přednášíte na univerzitách v Itálii, Francii, Guadeloupe, ale i na vnitrostátních a mezinárodních konferencích, vedete i kurzy pro mediátory – jak se člověk stane dobrým mediátorem? Musí to mít v sobě, nebo se dá „vycvičit“?

Předpokladem je hlavně schopnost komunikovat, být empatický a také znát základy vyjednávání a řešení konfliktů. Na procvičení těchto vlastností kladu ve svých kurzech největší důraz…i proto jsem byl možná jako vůbec první Čech pozván, abych se stal členem mezinárodní organizace AMATI, mezinárodní asociace, která sdružuje školitele mediace a vyjednávání.

Mediátor nemusí mít právnické vzdělání a znám mnoho takových, kteří jej nemají – jsou třeba inženýry – a patří ke špičkám. Příkladem může být hongkongský mediátor Colin Wall. Znalost práva je nicméně v České republice nedílnou součástí zkoušky zapsaného mediátora, a tak se bez ní stejně neobejdou. Myslím si, že vystudovat práva může být jistou výhodou. Nedokážu si třeba představit, jak bych řešil obchodní spory bez znalosti obchodního práva.

O mezinárodní obchodní mediaci v evropském kontextu jste přednášel na Šanghajské univerzitě politických věd a práva. Co čínské studenty nejvíce zajímalo?

Čínští studenti jsou naprosto jiní, než u nás. Přednáška začínala v sedm hodin večer a aula byla úplně plná. Nejsem si jistý, nakolik je toto standardem u nás. Celou dobu pečlivě poslouchali a vedli si poznámky, v samotném průběhu se příliš neprojevovali. Jakmile však přednáška skončila, obklopil mne velký hlouček a bylo vidět, že se na přednášku připravovali, ptali se mne třeba i na články, které jsem kdysi někam napsal, na mnohé jsem již dokonce zapomněl.

A jací jsou studenti ve Francii a Itálii? Přednášíte jim, nebo jim i udělujete známky?

Přednáším i známkuji. Francouzští studenti jsou výborní, věnují studiu hodně času a připravují se. Také s Itálii mám samé dobré zkušenosti, nicméně je pravda, že čím se člověk přibližuje více Středozemnímu moři, tím zde více převládá určitý jižanský klid. 

Na druhou stranu, během mých přednášek na karibském ostrově Guadeloupe byli studenti vždy aktivní a připravení i přes to, že fakulta ležela hned vedle písečné pláže…

Vzpomínáte si na nějakou kuriózní mediaci?

Velmi zajímavý byl spor, který se týkal dodání stroje do jedné české továrny zahraničním dodavatelem. Ten podle tvrzení objednatele nesplňoval požadované  parametry. Mediace probíhala přímo u předmětného stroje, v prostorách továrny. Seděli jsme kolem něj a snažili se najít cestu, jak spor urovnat.

Kde vidíte mediaci za deset let? Zmizí z českých právních vod, nebo se naopak uchytí natolik, že půjde o naprosto běžně využívaný institut?

Dnes je jiná doba, žijeme ze vteřiny na vteřinu. Bude stále více případů, kdy i řešit spory bude nutné dynamicky, rychle. Pryč jsou časy, kdy šel člověk k advokátovi, sedl si u něj do velkého koženého křesla, a pak čekal tři roky na rozhodnutí. Podívejte se na svůj mobilní telefon, jak vypadal před třemi lety? Jak vypadal jeho software? Možná, že si to už ani nepamatujete. Takto rychle se dnes vyvíjejí i obchodní a jiné vztahy, které nutně vyžadují rychlá řešení. Mediace jistě nevymizí, protože její zakotvení patří i k evropským procesním standardům. Naopak bude v budoucnosti mnohem využívanější, než je dnes. 

mediace rozhovor

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.
Hodnotil 1 čtenář

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články