Součinnost třetích osob v exekučním řízení s přihlédnutím k novele exekučního řádu, zákonu č. 139/2015 Sb. Zdroj: Fotolia

Součinnost třetích osob v exekučním řízení s přihlédnutím k novele exekučního řádu, zákonu č. 139/2015 Sb.

Exekutorům je v § 46 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, stanovena povinnost postupovat v exekuci rychle a účelně, přičemž při tom mají dbát ochrany práv účastníků řízení i třetích osob dotčených jejich postupem. V tomto článku se budeme zabývat povinností součinnosti třetích osob při vedení exekučního řízení a uvedeme ji do vztahu k novele exekučního řádu, jež byla přijata jako zákon č. 139/2015, a je účinná od 1. července 2015.

Mgr. et Mgr. Jiří Flam

právník Exekutorské komory ČR

Mgr. et Mgr. Jiří Flam

právník Exekutorské komory ČR

Předmětná novela totiž nově upravuje postup exekutora dle § 42 exekučního řádu. Před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů má totiž nově exekutor povinnost zjistit, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu.

Při vydání exekučního příkazu je pak exekutor dle předmětné novely povinen vycházet z obsahu listiny obsažené v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do tohoto seznamu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do seznamu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li  zjistit z exekučního titulu nebo z listiny v seznamu, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. V ostatních případech, tj. není-li v dotyčném seznamu vedeném notářskou komorou zanesena žádná smlouva upravující majetkový režim manželů, lze vydat exekuční příkaz postihující majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn.

Stručněji řečeno bude mít nově exekutor povinnost nahlédnout do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, a pokud v něm nebude obsažena žádná listina, pak bude postupovat tak, jako v době před novelou, tj. nebude přihlížet ke změně majetkového režimu.

Pro manžely povinných naopak z hlediska novely vznikne nová možnost ochrany svého majetku, který nespadá do společného jmění manželů z důvodu, že jeho rozsah byl např. smlouvou či rozhodnutím soudu zúžen, ovšem této ochrany se mohou domoci až od okamžiku, kdy bude taková listina zužující rozsah společného jmění manželů vložena do seznamu vedeného Notářskou komorou České republiky.

Lze proto shrnout, že exekutorovi nově vznikne povinnost nahlédnout do seznamu listin vedeného Notářskou komorou České republiky, a tuto povinnost bude muset splnit takřka ve všech případech vedení exekuce, bude-li vedena proti osobě, která má manžela. Z hlediska součinnosti třetích osob vznikne povinnost Notářské komory České republiky, jež dotyčný seznam vede, poskytnout exekutorovi informace ze seznamu.

Součinnostní ustanovení dle novely exekučního řádu, zákona č. 139/2015 Sb.

Novela vkládá do § 33 odst. 3 povinnost Notářské komory ČR ve vztahu k Seznamu listin o manželském majetkovém režimu oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje potřebné k vedení exekuce. Každý exekutor se proto může obrátit na Notářskou komoru České republiky a písemně ji požádat o poskytnutí údajů potřebných k vedení exekuce.

Dle § 35j zákona č. 358/1992 Sb., notářského řádu, obsahuje seznam listin rejstřík a sbírku listin. Při vedení exekuce může být velmi užitečné vědět, že do rejstříku nejsou zapisovány pouze údaje stanovené zákonem, nýbrž i údaje stanovené stavovským předpisem Notářské komory České republiky, přičemž i tyto údaje jsou pro vedení exekuce zásadní. Na tuto okolnost je potřeba pamatovat jak při případném podávání žádosti o poskytnutí údajů, tak při případném vyhodnocení odpovědi z hlediska toho, zda byly poskytnuty všechny údaje potřebné pro vedení exekuce.

Do rejstříku se dle zákona zapisují jméno, příjmení, datum narození a bydliště manželů nebo snoubenců (dále jen „manželé“), datum uzavření a účinnosti smlouvy o manželském majetkovém režimu, označení smluveného režimu podle občanského zákoníku a jméno, příjmení a sídlo notáře, který smlouvu o manželském majetkovém režimu sepsal, nebo datum vydání a právní moci rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu, jeho spisovou značku, označení soudu, který rozhodnutí vydal, a údaj o tom, zda soud zrušil nebo obnovil společné jmění manželů, nebo zúžil jeho stávající rozsah, anebo změnil manželský majetkový režim, a především další údaje stanovené předpisem Komory o Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.

Mezi další údaje, které nejsou uvedeny v zákoně a které se přesto zapisují do rejstříku, neboť jsou stanoveny § 4 Předpisu Notářské komory České republiky o Evidenci listin o manželském majetkovém režimu, patří datum a čas zápisu. Tento údaj je pro vedení exekuce zásadní, neboť bez něj by nebylo možné porovnat, zda je vymáhán dluh ze závazku, který vznikl před nebo po zápisu listiny upravující manželské majetkové právo do seznamu.

Nemožnost zjistit údaje nutné k posouzení manželského majetkového režimu

Zákonodárce ovšem v novele pamatuje i na dvě eventuality, přičemž s první z nich se exekutoři setkávají poměrně často, a to na exekuční titul s nedostatkem informací (např. špatně identifikovaný povinný, příp. špatně identifikovatelný povinný) a na možnost, že z listiny v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nepůjde zjistit, zda závazek vznikl po zápisu listiny do tohoto seznamu. Obě varianty způsobují nemožnost splnit povinnost exekutora přihlédnout k manželskému majetkovému režimu.

V prvním případě půjde o situaci, kdy exekutor nebude schopen z exekučního titulu vyčíst, zda závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. V takovém případě se použije právní fikce obsažená v novém § 42 odst. 2 exekučního řádu (ve znění novely), že se má za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, což v praxi znamená, že se k obsahu listiny v seznamu nepřihlédne.

Toto ustanovení jemně znevýhodňuje manžela povinného. Lze totiž říci, že alespoň teoreticky každý z účastníků v nalézacím řízení může požadovat vyhotovení takového exekučního titulu, který bude potřebné informace obsahovat. S přihlédnutím k praxi pak ale můžeme snadno narazit v některých případech na rozpor v zájmech manželů a překvapivou shodu v zájmech oprávněného a povinného. Půjde o situace, které ale jsou časté, kdy manželství je již víceméně nefunkční, manželé špatně komunikují, uvažují o rozvodu, ale zároveň se k němu ještě oba nemají a např. alespoň jeden z partnerů váhá, zda manželství ještě nepůjde zachránit. V této situaci často dochází k tomu, že si jeden z manželů bere půjčky, aniž by o tom druhý z manželů věděl, přičemž první z manželů spekuluje, že dluhy alespoň částečně bude muset zaplatit druhý manžel.

V takové situaci se jeden z manželů nemusí vůbec dozvědět, že druhý z manželů je účastníkem nalézacího řízení kvůli značným dluhům. Věřitel pochopitelně nebude mít zájem interpretovat situaci tak, že by závazek vznikl před vložením listin do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, neboť jeho zájem je získat možnost co nejefektivnějšího vymožení své pohledávky, tedy i od manžela dlužníka. Dlužník může mít tentýž zájem a rovněž nemusí mít zájem před soudem uplatňovat důkazy, které by na tuto okolnost odkazovaly. Výsledkem tohoto postupu může být manžel povinného v poměrně obtížné situaci. Stále lze však alespoň v teoretické rovině hovořit o právu stran disponovat se svým procesem a o možnosti povinného dosáhnout toho, aby exekuční titul obsahoval potřebné údaje pro vedení exekuce.

Druhá varianta však se zásadou dispoziční při vedení řízení nepočítá. Jedná se o situaci, kdy z Listiny v seznamu nepůjde zjistit, kdy byla listina do Seznamu listin vložena, tj. zda závazek vznikl před anebo po tomto vložení (§ 42 odst. 2 exekučního řádu ve znění navrhované novely doslova stanoví, že „Nelze-li zjistit z exekučního titulu nebo z listiny podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.“). Prakticky ze samotné listiny v seznamu toto nepůjde zjistit nikdy, neboť listina o změně manželského majetkového režimu toto ze své podstaty obsahovat nemůže – údaj o jejím zanesení do sbírky listin je součástí rejstříku, a nikoli samotné listiny.

Tuto formulační nejasnost lze považovat spíše za chybu zákonodárce než za jeho skrytý záměr (záměr vytvořit novelu, která by se pouze tvářila, že přináší změnu, přičemž by ve skutečnosti zachovávala původní stav). Exekutor proto stojí před možností, zda vůbec přihlédne k obsahu Listin o manželském majetkovém režimu, když z těchto samotných listin nepůjde nikdy zjistit, zda byly do seznamu zaneseny před vznikem závazku, přičemž v takovém případě má povinnost použít právní domněnku shora uvedenou a mít za to, že závazek vznikl před zanesením listin do seznamu. I když lze z kontextu vytušit, čeho chtěl zákonodárce svou novelou dosáhnout, musíme konstatovat, že s ohledem na tuto zásadní formulační vadu se mu nepodařilo dosáhnout snadno a efektivně cíle, který pravděpodobně zamýšlel, a tudíž že lze v souvislosti s touto formulační vadou očekávat výkladové spory, s nimiž se budou muset vypořádat soudy. Do té doby půjde dané ustanovení ad absurdum vykládat tak, že exekutoři nemusejí přihlížet k obsahu listin o manželském majetkovém režimu, přičemž ale budou muset tyto listiny nadále kontrolovat, zda přeci jen neobsahují požadovanou informaci, byť tam být nemůže.

Druhá zvláštnost v navrhované úpravě vychází z ustanovení, že nelze-li zjistit datum a čas zápisu listiny do seznamu, použije se domněnka, že listina byla zapsána až po vzniku závazku (tudíž se k ní nepřihlédne). Zákonodárce totiž do notářského řádu nevložil povinnost evidovat datum a čas vložení, a tato povinnost tudíž vychází toliko ze stavovského předpisu Notářské komory České republiky. Pokud by se tudíž notáři rozhodli, mohli by předpis změnit a docílit tak toho, že by exekutorům nemuseli poskytovat informace, které poskytovat nechtějí. Zároveň by tím způsobili, že by exekutoři nemuseli přihlížet k listinám v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, ačkoli si to zákonodárce (snad) přál. Jedná se samozřejmě jen o možnost a spíše jen o akademickou otázku (akademickou do okamžiku, než se notáři rozhodnou svůj stavovský předpis skutečně změnit), ovšem tato úvaha ukazuje, jak zvláštními legislativními cestami se zákonodárce ubírá při snaze dosáhnout zamýšleného cíle: Provázáním několika zákonů vytvořil situaci, kdy Notářská komora ČR je způsobilá ovlivnit hypotézu právní normy v zákoně, který se notářské činnosti vůbec netýká, a kde tudíž nemůže být dána samosprávná pravomoc notářské komory. Lze tvrdit, že Notářská komora ČR má v tomto konkrétním případě částečné (delegované) postavení zákonodárce, neboť na základě svého stavovského předpisu je způsobilá ovlivnit výkon exekuční činnosti, ačkoli exekuční činnost s činností notářů přímo nesouvisí.

Poskytování údajů zdarma nebo za úhradu účelně vynaložených hotových výdajů?

Exekuční řád předpokládá u některých subjektů povinnost poskytovat údaje bezplatně, existuje však i skupina subjektů, které mají nárok na úhradu účelně vynaložených hotových výdajů. § 34 exekučního řádu stanoví, že exekutor může pro účely exekučního řízení požádat o součinnost třetí osoby podle § 33 a ty jsou povinny ji bezplatně poskytnout. Osoby uvedené v § 33 odst. 4 až 9 a komoditní burzy, organizátor regulovaného trhu, centrální depozitář a jiné osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů mají při poskytování údajů právo na úhradu účelně vynaložených hotových výdajů.

S ohledem na fakt, že ustanovení o povinnosti Notářské komory České republiky poskytnout informace ve vztahu k seznamu listin o manželském majetkovém režimu je vloženo do § 33 odst. 3, je nutno je ve vztahu k § 34 vyložit tak, že Notářská komora ČR poskytuje exekutorovi údaje bezplatně.

Způsob poskytnutí požadovaných údajů a důsledky porušení povinnosti poskytnout požadované údaje

Dle § 34 odst. 2 exekučního řádu třetí osoby jsou povinny poskytnout exekutorovi součinnost podle § 33 bez zbytečného odkladu, a je-li to technicky možné, v elektronické podobě.

Právě toto ustanovení je způsobilé vytvořit aplikační problém s ohledem na značné množství exekucí (jedná se řádově o stovky tisíc osob, maximálně však o 950 000 osob, v jejichž řízení bude nejspíše potřeba zaslat žádost o součinnost). Třetí osoby jsou sice povinny poskytnout součinnost v elektronické podobě, není ovšem stanoven konkrétní formát pro předávání dat. Vzhledem k okolnosti, že některé subjekty mají tuto povinnost upravenou a konkretizovanou přímo ve vyhlášce ministerstva (např. peněžní ústavy), lze výkladem dovodit, že v případě poskytování jiných údajů zákonodárce nemá zájem strukturu dat definovat, byť tento detail je pro rychlost a účelnost (a pro dosažení nízkých nákladů) exekuce zásadní. Jakýkoli zbytečný a zdlouhavý administrativní krok totiž zvyšuje náklady exekuce, které v posledku zaplatí povinný, což zcela jistě není záměr zákonodárce v případě této novely.

Lze proto dovodit, že způsob a formát dat bude ovlivněn zákonným požadavkem na poskytnutí součinnosti bez zbytečného odkladu. Při porušení této povinnosti se totiž aplikuje sankční část § 34 odst. 2, že nesplní-li třetí osoby tuto povinnost, jsou povinny oprávněnému a exekutorovi nahradit újmu, která tím oprávněnému nebo exekutorovi vznikne. Způsobil-li újmu nesplněním této povinnosti státní orgán, právnická či fyzická osoba při výkonu veřejné správy, která jim byla svěřena, nebo územní samosprávný celek při výkonu státní správy, který na něj byl přenesen zákonem nebo při výkonu samosprávy, postupuje se podle zvláštního právního předpisu.

Třetí osoba je tímto ustanovením motivována dobrovolně zvolit takový formát dat a způsob jejich zaslání, aby z její strany nenastala situace, že by informace neposkytla včas.

Při nesplnění povinností uvedených v § 33 exekučního řádu je exekutor navíc vybaven dle § 34 možností uložit třetím osobám pořádkovou pokutu. § 53 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, určuje výši pořádkové pokuty částkou až 50 000 Kč.

Zákonodárce proto samozřejmě může argumentovat, že exekutoři jsou vybavení dostatečnými prostředky k tomu, aby získali údaje potřebné pro vedení exekuce. Na druhou stranu v sobě tyto prostředky obsahují potenciální zdroje konfliktů, kterým by bylo vhodnější předcházet lépe formulovanou legislativou. Jsou to totiž i státní orgány, např. jednotlivá ministerstva, která v minulosti již odmítala informace exekutorům poskytovat elektronicky a včas (z důvodu nejasnosti úpravy), ačkoli při dodržování zákonů by tyto orgány měly jít spíše příkladem. Zákonodárce by proto mohl volit spíše výkladově jasnější a méně rozpornou úpravu, zvláště v okamžiku, kdy rozpornost některých ustanovení byla zřejmá již při přípravě novely v průběhu legislativního procesu.

 

Článek byl publikován v Komorních listech č. 2/2015


Seznam literatury

KASÍKOVÁ, M., KUČERA, Z., PLÁŠIL, V. a kol. Exekuční řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-476-6.

WINTEROVÁ, A. a kol. Civilní právo procesní. 5. aktualizované vydání. Praha: Linde 2008. ISBN 978-80-7201-726-3.

SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J. ŠÍNOVÁ, R. a kol. Občanský soudní řád: komentář. 1 vydání. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-506-0.

JIRSA, J., TREBATICKÝ, P., KORBEL, F. a kol. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář, Kniha I. 1. vydání. Praha: Havlíček Brain Team, 2014. ISBN 978-80-87109-39-7.

exekuce novela zákona součinnost

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články