Společné jmění manželů a jeho postih v rámci exekuce Zdroj: Fotolia

Společné jmění manželů a jeho postih v rámci exekuce

Je s údivem, jak často se ve svém pracovním i osobním životě již několik měsíců setkávám s pojmem „společné jmění manželů“. Prakticky neustále, a to nesporně v souvislosti se změnami, které přinesl předpis č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 (dále jen „NOZ“), je uvedený pojem skloňován ve vztahu k exekučnímu právu, či obecněji řečeno, k problematice závazků jako takové.

Mgr. Bc.  Lucie Neprašová

Mgr. Bc. Lucie Neprašová

exekutorská koncipientka Exekutorského úřadu Plzeň-město

Mgr. Bc. Lucie Neprašová

exekutorská koncipientka Exekutorského úřadu Plzeň-město

Obecně k SJM

Dříve než autorka promítne společné jmění manželů (dále jen „SJM“) do jednotlivých jeho aspektů, je zapotřebí uvést, jak na tento institut nahlíží rekodifikované hmotné právo. Manželské majetkové právo představuje soubor právních ustanovení týkajících se majetkových poměrů manželů a je tedy nově, narozdíl od předpisu č. 40/1964 Sb. (občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, dále jen „občanský zákoník“), zakotveno v rámci komplexní úpravy rodinného práva v části druhé NOZ. Podstata SJM je primárně uvedena v § 708 odst. 1 NOZ. Je tedy vším, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučena z právních poměrů, což neplatí v případě, že SJM zanikne na základě zákona. Dikce § 143a občanského zákoníku sice umožnovala modifikaci SJM manželi na základě smlouvy nebo z rozhodnutí soudu o rozšíření nebo zúžení jeho rozsahu, nebo mohli manželé vznik SJM vyhradit zcela nebo z části ke dni zániku manželství, avšak NOZ výslovně rozlišuje na jedné straně režim zákonný (§ 709 – 715 NOZ), na druhé straně režimy modifikované, které jsou založeny na smluvní modifikaci rozsahu SJM mezi manželi (§ 716 – 723 NOZ)[1] nebo na modifikaci na základě autoritativního rozhodnutí soudu (§ 724 – 728). Ostatní záležitosti týkající se manželů, především výživné, otázka bydlení a zejména smluvní úprava společného jmění pro případ smrti jednoho z nich,[2] jsou upraveny zvlášť.[3]

Vymezení SJM a otázka modifikace jeho rozsahu hraje stěžejní úlohu v rámci hmotného práva, ale významné dopady má i na právo procesní, a to především v rámci rozdílného pojetí rozsahu SJM v řízení nalézacím a vykonávacím, když zpravidla je soudně sporován závazek jednoho nebo obou manželů. Součástí společného jmění jsou totiž vedle aktiv uvedených v § 709 NOZ[4] i dle § 710 NOZ dluhy převzaté za trvání manželství, přičemž se jedná o soukromoprávní závazky z řádného obligačního důvodu a nepůjde o dluhy vzniklé v důsledku protiprávního jednání jednoho z manželů nebo dluhy uložené orgánem moci veřejné, jelikož tyto nemají svůj původ ve smluvním ujednání, a logicky tedy nemohou být převzaty. Výjimku z tohoto režimu pak tvoří dluhy, které se týkají majetku, jenž náleží výhradně jednomu z manželů, to ale pouze v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku,[5] a dále dluhy, které převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého manžela, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.[6] Důvodová zpráva k NOZ sama do budoucna předpokládá možné problémy v určení, zda právní jednání manžela spočívající v převzetí dluhu lze z hlediska kvality i kvantity subsumovat do kategorie obstarávání potřeb rodiny, či nikoli, a je tak více než pravděpodobné, že výklad jednotlivých situací bude stejně jako doposud hojně dotvářet judikatura.

Postižení SJM v rámci exekuce

Jak již bylo shora nastíněno, otázka vymezení SJM má zásadní význam i pro občanské procesní právo. Otázka postihu majetku v SJM v exekuci začala být výrazněji diskutována v souvislosti s novelou č. 396/2012 Sb.,[7] jež nabyla účinnosti dne 1. 1. 2013, tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a jak známo, koncepci exekučního řízení zasáhla změnami poměrně výrazného charakteru (včetně změn terminologických). Významnou změnou bylo zakotvení § 52 odst. 3 do exekučního řádu, kdy důvodová zpráva[8] k tomuto ustanovení doslova stanovila, že v rámci subsidiárního použití občanského soudního řádu v exekuci je k termínu právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí analogicky vztahován termín právní moci exekučního příkazu. Současně nově § 47 odst. 2 exekučního řádu stanovil, že vydání exekučního příkazu má účinky nařízení výkonu rozhodnutí dle občanského soudního řádu. Do občanského soudního řádu bylo na základě novely včleněno ustanovení § 262a odst. 3,[9] což odstartovalo vlnu diskuzí ohledně možnosti postihu výlučného majetku manžela pro pohledávku věřitele vzniklou za trvání manželství a spadající do SJM i v řízeních, která byla zahájena před 1. 1. 2013.

V rámci praxe autorka zaznamenala, že uvedené bylo zpočátku po nabytí účinnosti novely vykládáno tak, že od 1. 1. 2013 je v řízeních, a to i v řízeních zahájených před tímto dnem, rozhodné pro ten který způsob provedení exekuce datum vydání exekučního příkazu, což by znamenalo, že každý exekuční příkaz vydaný v roce 2013 by se podřizoval režimu nastavenému novelou[10], a docházelo by tak k posílení postavení oprávněného v případech, kdy jeho pohledávka byla dlouhodobě nedobytná. Typický je případ, kdy povinný před uvalením generálního inhibitoria převedl veškerý svůj majetek na manžela a oprávněný nemá možnost takový úkon úspěšně odporovat, kdy by se za současného splnění podmínky pohledávky spadající do SJM a jejího vzniku za trvání manželství jevilo postižení bankovního účtu nebo příjmu manžela povinného jako efektivní. Exekutor vychází ze zákonného rozsahu SJM, tedy stále není jeho povinností zkoumat, zda manželé upravili smluvně nebo na základě rozhodnutí soudu rozsah SJM, či nikoli[11]. Posílení postavení oprávněného mělo být patrně umocněno tím, že bude předcházeno situacím, kdy proti nemajetnému sezdanému povinnému bude vedeno exekuční řízení od roku 2012 a další bude zahájeno v roce 2013, kdy oprávněný v pozdějším exekučním řízení se bude moci za splnění dvou shora uvedených podmínek domáhat svého upokojení i z postiženého příjmu manžela či bankovního účtu apod. Z pohledu judikatury lze uzavřít, že tato nedospěla v dané otázce do stádia takového rozhodnutí, které by bylo obecně závazným vodítkem pro posuzování obdobných situací. Obecné soudy v prvním stupni, případně soudy odvolací, se při obraně manžela proti takovému postupu exekutora, typicky návrhem na částečné zastavení exekuce dle § 55 exekučního řádu v předmětném rozsahu postižení výlučného majetku manžela, odvolávaly ryze na přechodná ustanovení novely, která stanovila, že exekuční řízení zahájená před nabytím její účinnosti se dokončí podle dosavadních právních předpisů, tudíž prostor pro shora uváděnou interpretaci zákona se uzavřel.

V souvislosti s nabytím účinnosti NOZ krystalizuje i otázka uspokojení věřitele z majetku SJM a postihu SJM v rámci exekuce. Předně je ochrana práv třetích osob (v zásadě mnohem podrobnější než úprava stávající) implementována do § 731 – 734 NOZ. Je nutno vycházet z toho, že vznikl-li dluh jednoho nebo obou manželů za trvání SJM, může se věřitel domáhat uspokojení své pohledávky ze všeho, co je součástí SJM. Oproti tomu dle § 732 NOZ platí, že vznikne-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který svůj nesouhlas bez zbytečného odkladu vůči věřiteli projeví poté, co se o dluhu dozvěděl, může být SJM postiženo pouze do výše, již by představoval podíl dlužníka (manžela, který se zavázal), kdyby SJM bylo zrušeno a vypořádáno dle pravidel uvedených v § 742 NOZ,[12] jež upravují vypořádání SJM[13] mezi manželi (bývalými manželi) – typicky v případě zániku manželství rozvodem nebo smrtí jednoho z manželů. Modifikace rozsahu SJM mezi manželi má pak vůči věřitelům při uspokojení jejich pohledávky účinky až tehdy, uplynulo-li od ní alespoň 6 měsíců, během kterých ani jeden z manželů nepřevzal dluh, z čehož lze dovodit, že uplynulo-li méně než 6 měsíců a jeden z manželů by dluh převzal, uspokojí se věřitel ze všeho, co bylo před úpravou rozsahu SJM jeho součástí. NOZ každopádně počítá s tím, že práva třetích osob nesmí být na základě modifikace rozsahu SJM dotčena, a od toho se odvíjí i skutečný rozsah SJM, z něhož může být věřitel uspokojen, ledaže by s modifikací rozsahu SJM dříve vyslovil souhlas.

V souladu s platným hmotněprávním stavem se tedy nabízí vyřešení otázky postihu SJM v exekuci. Exekutor vychází ze zákonného rozsahu SJM[14] a dle ustanovení § 42 exekučního řádu[15] je oprávněn postihnout majetek, jenž náleží do SJM pro pohledávku obou manželů nebo jen jednoho manžela vzniklou za trvání manželství i před uzavřením manželství, přičemž nepřihlíží ke smlouvám mezi manželi a rozhodnutím soudu, na jejichž základě byl rozsah SJM modifikován.[16] Novinka uvedená v § 732 NOZ, která zavádí možnost uspokojení věřitele z majetku v SJM i pro pohledávky vzniklé před uzavřením manželství, se odrazila i ve zmíněném ustanovení § 42 exekučního řádu, avšak je nadmíru důležité, aby v takovém případě nebyl exekucí postižen výlučný majetek manžela povinného, což by bylo v rozporu s ustanovením § 262a odst. 2 občanského soudního řádu. Výlučný majetek manžela povinného, jenž je taxativně vyjmenován v uvedeném ustanovení, lze postihnout pouze pro pohledávky, které jsou součástí SJM a zároveň vznikly za trvání manželství. Pohledávky manžela povinného na vyplacení mzdy nebo jiného příjmu dle § 299 odst. 1 občanského soudního řádu na výplatu prostředků z účtu v bance, na vyplacení jiné peněžité pohledávky či jiných majetkových práv nespadají  do SJM, avšak plnění, které manžel povinného na základě těchto pohledávek obdrží, do SJM zcela určitě náleží,[17] a proto je možné jej od nabytí účinnosti novely č. 396/2012 Sb. postihnout exekučním příkazem.[18]

Stejně tak nelze v návaznosti na § 732 NOZ v exekuci postihnout výlučný majetek manžela povinného pro vymožení pohledávky oprávněného v exekuci, kdy je povinný povinen plnit výživné nebo plnění vzniklé z jím spáchaného protiprávního činu. Jedná se o povinnost, která se vztahuje výhradně k osobě (a odpovědnosti) povinného a ke které se nezavázal na základě smlouvy. Ze své podstaty tedy nemůže být součástí SJM, a proto v případě, že by k takovému postihu docházelo, jednalo by se nepochybně o prolomení právní jistoty a o zásah do ústavně zaručených práv člověka.

Je logické, že na samém počátku exekučního řízení, které je vedeno pro vymožení povinnosti jednoho z manželů, a to zejména po vydání pověření exekutora k vedení exekuce, nelze předjímat skutečný rozsah SJM, proto při postihování výlučného majetku manžela povinného je zapotřebí z exekučního titulu a centrální evidence obyvatel zkoumat, zda pohledávka oprávněného vznikla za trvání manželství. V případě, že za trvání manželství vznikla, avšak exekutor postihl exekučním příkazem majetek, jenž do SJM fakticky nenáleží,[19] je na manželovi povinného (ale aktivní legitimaci lze dle § 36 odst. 1 a 2 exekučního řádu důvodně přiznávat i povinnému), aby podal návrh na částečné zastavení exekuce v rozsahu postižení takového majetku. Ten musí mít náležitosti řádného podání dle § 42 odst. 4 občanského soudního řádu ve spojení s § 55 odst. 2 exekučního řádu a musí být učiněn ve lhůtě 15 dní, kterou ustanovení § 55 odst. 1 exekučního řádu předepisuje. K návrhu by měly být připojeny listiny, jimiž navrhovatel svá tvrzení dokládá, neboť jen tak je možné posoudit, zda je návrh důvodný, či nikoli. Soudní exekutor má dle § 52 odst. 1 exekučního řádu ve spojení s § 43 odst. 1 občanského soudního řádu poučovací povinnost, proto neobsahuje-li návrh některou z předepsaných náležitostí dle § 55 odst. 2 exekučního řádu, vyzve navrhovatele k jeho doplnění. V návaznosti na skutečnost, zda je podání doplněno, je pak buď postoupeno k vyjádření oprávněnému, či odmítnuto.

Závěrem lze uvést, že soudní exekutor v současné době nemá k dispozici přístup do neveřejné evidence listin o manželském majetkovém režimu, která je spravována Notářskou komorou České republiky a která byla zavedena v souvislosti s novou hmotněprávní úpravou SJM obsaženou v NOZ. V ustanovení § 3 prováděcího předpisu Notářské komory České republiky o Evidenci listin o manželském majetkovém režimu je uveden účel evidence.[20] Zde se údaje o manželském majetkovém režimu shromažďují výhradně pro potřeby soudu v řízení o pozůstalosti, a to z toho důvodu, že koncepce dědického práva byla rovněž změněna od základu, kdy nově se přednostně vypořádá SJM dohodou pozůstalého manžela a dědiců, nikoli rozhodnutím soudu.[21]

Nezodpovězenou však zůstává otázka, jak významně by ovlivnilo zavedení zákonné povinnosti soudních exekutorů nahlížet při vydání exekučního příkazu, jímž je postihován majetek povinného a jeho manžela v exekuci, do evidence listin o manželském majetkovém režimu. Ačkoli Notářská komora České republiky za stanovený poplatek umožňuje pomocí dálkového přístupu do „stručného seznamu“ zjistit údaj, zda manželství bylo nějakým z dříve uvedených způsobů modifikováno, nelze dálkovým přístupem zjistit konkrétní opis smlouvy, opis rozhodnutí soudu či potvrzení, že manželský režim nedoznal modifikace, a to pro neveřejný charakter těchto údajů.[22] Je jakýmsi paradoxem, že i když je široká veřejnost obeznámena s faktem, že modifikace manželského režimu obecně přispívá ke snížení podnikatelských rizik jednoho z manželů na rodinu, vylučuje složité vypořádání majetku v rozvodovém řízení nebo předchází nechtěnému dědění majetku potomkem jen jednoho z manželů,[23] je obsah listin ve vztahu k exekutorovi, tedy subjektu, jenž prakticky majetek manželů „ohrožuje“, tabuizován.

Svůj nesouhlas se současným stavem ostatně vyjádřilo v první polovině letošního roku i Ministerstvo spravedlnosti,[24] když ze zprávy zveřejněné dne 5. 5. 2014 na jeho portálu vyplývá, že přístup soudního exekutora do evidence listin o manželském majetkovém režimu by měl být nutností, nikoli tématem k pouhé polemice, neboť pouze tak lze efektivně zabránit dotčení majetku, který není součástí společného jmění manželů. Rovnež by do jisté míry odpadl či se eliminoval problém, jakým způsobem rozhodnout o nákladech právně zastoupeného manžela, jenž navrhuje částečné zastavení exekuce pro majetek, jenž není součástí společného jmění, a ve věci zaznamená procesní úspěch. Kdo je v takové situaci povinen nahradit jím uplatňované náklady, když oprávněnému ani povinnému z logiky věci nelze povinnost k náhradě nákladů uložit a manžel povinného je úspěšným účastníkem v rozsahu řízení o částečném zastavení exekuce? V konečném důsledku lze pozitivum nastíněné změny spatřovat i ve snížení nákladů soudního exkeutora souvisejících s doručováním subjektům bez registrované datové schránky. Nezbývá tedy než doufat, že realizace zhojení nedostatku spočívajícím v absenci přístupu soudního exekutora k obsahu smluv či rozhodnutí soudů, jímž je společné jmění modifikováno, se bude odehrávat v režii jedné z budoucích novel exekučního řádu.

 


[1] § 717 NOZ stanoví, že smluvený režim může spočívat v režimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství a v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu.

[2] Srovnej § 718 odst. 2 NOZ.

[3] Důvodová zpráva k návrhu občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. k § 708 NOZ. [online]. Dostupné z http://obcanskyzakonik.justice.cz/texty-zakonu/.

[4] Součástí SJM je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství s výjimkami tam uvedenými, dále zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů, a podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva (což neplatí v případě, že jeden z manželů nabyl podíl právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví). Součástí SJM již není majetek manžela, který nabyl v restituci, avšak i na tuto situaci pamatuje § 3040 NOZ v rámci přechodných ustanovení.

[5] Aniž by bylo uvedeno období, za něž lze případný zisk vyčíslit.

[6] KRÁLOVÁ, M.; ŠTROF, M.: Společné jmění manželů, jeho rozsah a exekuce od 1. 1. 2014. [online] Dostupné z http://www.epravo.cz/top/clanky/spolecne-jmeni-manzelu-jeho-rozsah-a-exekuce-od-1-1-2014-94803.html.

[7] Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

[8] Důvodová zpráva k novele č. 396/2012 Sb. [online]. Dostupné z http://obcanskyzakonik.justice.cz/texty-zakonu/.

[9] Výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného, přikázáním pohledávky manžela povinného z účtu u peněžního ústavu, přikázáním jiné peněžité pohledávky manžela povinného nebo postižením jiných majetkových práv manžela povinného lze nařídit tehdy, jde-li o vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů.

[10] Vydáním exekučního příkazu by bylo zahájeno jakési nové vykonávací řízení za účelem provedení exekuce v příkaze vymezeným způsobem, přičemž na exekuční řízení by se s odkazem na přechodná ustanovení novely vztahoval režim účinný v době zahájení exekučního řízení).

[11] SVOBODA, SMOLÍK, LEVÝ, ŠÍNOVÁ a kolektiv: Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013. s. 889.

[12] Stejně tomu bude v případě, kdy dluh jednoho manžela vznikl před uzavřením manželství, nebo jedná-li se o výživné, či dluh z protiprávního činu.

[13] Vypořádání SJM je procesem, jenž klade důraz na individuální posouzení každého případu – tedy skladbu, povahu a cenu majetku a majetkových hodnot v SJM, přičemž se přihlíží ke vztahům i finančním poměrům, které mezi sebou manželé/bývalí manželé mají, a dále na způsob jejich společného fungování (i v rámci rodinného života). Problematikou vypořádání SJM se detailně v procesní rovině zabývá KRÁLÍK, M.: Věcná práva podle starého a nového občanského zákoníku. Uplatňování nároků a rozhodování o nich (procesní a hmotněprávní souvislosti). Praha: Leges, 2014, s. 98n, s. 288 – 428.

[14] KASÍKOVÁ, KUČERA, PLÁŠIL, ŠIMKA, JIRMANOVÁ, HUBÁČEK a kolektiv: Exekuční řád. Komentář. 3. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2013. s. 230.

[15] Analogicky § 262a občanského soudního řádu.

[16] K tomu související judikatura NS ČR sp. zn. 21 Cdo 3580/2013 ze dne 8. 4. 2014 nebo sp.zn. 21 Cdo 2843/2011 ze dne 15. 2. 2013.

[17] V souladu s § 711 odst. 2 NOZ.

[18] SVOBODA, SMOLÍK, LEVÝ, ŠÍNOVÁ a kolektiv: Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013. s 897

[19] Např. protože je postižen větší podíl než ten, který by mohl být postižen ve smyslu § 742 NOZ za předpokladu, že by manžel povinného bez zbytečného odkladu svůj nesouhlas oznámil věřiteli – oprávněnému.

[20] Předpis Notářské komory České republiky o Evidenci listin o manželském majetkovém režimu přijatý sněmem Notářské komory České republiky podle zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) účinný ke dni 1. 1. 2014.

[21] BREJLOVÁ, K.: Nové postavení věřitele v dědickém řízení a změna v odpovědnosti dědiců za dluhy zůstavitele. In Ad Notam. 2014, č. 1, s. 17.

[22] Webové stránky Notářské komory České republiky. Smluvní modifikace manželského majetkového režimu, Seznam listin o manželském majetkovém režimu. [online] http://www.nkcr.cz/index.php?page=majeteksmlouvy.

[23] Tamtéž.

[24] Webové stránky Ministerstva spravednosti. Ministerstvo spravedlnosti upravilo pravidla pro vymáhání dluhů ze společného jmění manželů. [online]. http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23&j=33&k=5130&d=335738.

společné jmění manželů exekuce

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze