Uplatnění videokonference v rámci civilního soudního řízení

Prostřednictvím videokonferenčního zařízení je možné zprostředkovat přítomnost účastníka řízení (žalobce či žalovaného) nebo tlumočníka na jednání, provést výslech svědka, znalce nebo účastníka. Videokonference je dále možná ve fázi dokazování a provádění důkazů.

Soud je oprávněn užít videokonferenční zařízení pouze na návrh jednoho z účastníků řízení nebo v případě, že jeho užití je účelné. Jde například o zajištění přítomnosti účastníka nebo svědka , který se nachází ve věznici či ve zdravotnickém zařízení a je tak obtížné zajistit jeho přítomnost v jednací místnosti soudu. Za neúčelné by naopak bylo možné považovat výslech klíčového svědka, jehož osobní přítomnost na soudním jednání je důležitá z důvodu posuzování jeho věrohodnosti.

Při samotném konání videokonference je nejprve zapotřebí ověřit totožnost dané osoby. Tento krok v praxi zajišťuje se souhlasem předsedy senátu (soudce) zejména pověřený zaměstnanec soudu nebo věznice. Soudce úvodem rovněž osobu poučí mimo jiné o způsobu provedení úkonu a zejména ji informuje, že je oprávněna kdykoli v průběhu videokonference podávat námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. Pověřený zaměstnanec, který ověřil totožnost osoby, je po celou dobu videokonference přítomen na místě společně s ní, což by mělo zaručovat vážnost videokonference. Nelze zapomínat, že v každém případě jde o úkon soudu, u kterého má být zajištěna dostatečná míra důstojnosti a formálnosti. Při videokonferenci se vždy pořizuje obrazový a zvukový záznam, který osvědčuje její průběh.

V rámci probíhající digitalizace soudnictví a státní správy jako celku jde o vítaný prvek, který nachází uplatnění nejen v době krize. Možnost videokonference přináší s sebou řadu benefitů, může na příklad přispět k urychlení a zefektivnění justice, protože se jejím užití eliminuje nutnost odročovat soudní jednání.

Zdroj: bnt journal

---

Zdroj:
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších přdpisů