Sport má problém, profesionální sportovci musí být zaměstnaní
Sportovní kluby, sdružení i sportovci budou mít velký problém. Pramení především z nových ustanovení občanského zákoníku a úpravy pracovního práva. V amatérském sportu se budou muset sdružení vypořádat s požadavkem občanského zákoníku (NOZ), že se musí stát spolkem – právnickou osobou, revidovat stanovy, zakládací listiny a smlouvy.
V profesionálním sportu se kluby budou potýkat se statutem veřejné prospěšnosti. Nový občanský zákoník s ním počítá (i když chybí konkrétní právní úprava) a vyžaduje, aby členové statutárních orgánů nebyli trestanými osobami. „To je ve výkonných výborech mnoha fotbalových klubů prakticky nemožné, ve fotbale padá spousta trestů,“ uvedl Jiří Kubíček, vysokoškolský expert, který na odborném kongresu Právní prostor v Seči u Chrudimi reprezentoval sportovní právo.
Kluby, které nebudou počítat se statutem veřejné prospěšnosti, nebudou proto moci například čerpat dotace z veřejných prostředků, z rozpočtů měst a obcí, ale ani z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a grantů. Profesionální sportovci, od olympioniků až po fotbalisty, se budou muset také vypořádat s potížemi. Ať už budou ve vztahu ke spolku veřejně prospěšnému či nikoli, musí být zaměstnanci. Dosud jsou u nás tradičně v roli živnostníků (osoby samostatně výdělečně činné), což znamená, že svým klubům na základě smlouvy posílají faktury a sami pak své příjmy daní a hradí z nich sociální a zdravotní pojištění. Potíž je v tom, že profesionál je smluvně svázán s jediným „odběratelem“ jeho výkonů a vykonává svou aktivitu evidentně pravidelně (trénuje, závodí). „V tu chvíli je to takzvaný schwarzsystém, za který hrozí vysoké pokuty,“ upozornila Petra Gříbková ze společnosti Atlas Consulting, která se zabývá analýzami judikatury a právními informačními systémy.
„Legalizace současného stavu znamená udělat ze sportovců zaměstnance, a to je likvidační pro rozpočty klubů,“ doplnil J. Kubíček s tím, že úhrada mzdy a povinných odvodů vyvolá tlak na dodatečné zdroje pro kluby a spolky. „Například 16 českých prvoligových fotbalových klubů platí v odměnách hráčům ročně 16 až 40 milionů korun. Při uzavření zaměstnaneckých smluv klub buď o třetinu sníží příjmy hráčů – o odvody, nebo bude muset zhruba 34 procent rozpočtu na odměny hráčů doplnit o další zdroje zvenčí,“ vysvětlil expert.
Rozhodující pro řešení všech zmíněných potíží, ale i dalších novinek v úpravách zákonů, bude, zda ministerstvo spravedlnosti od příštího roku skutečně výrazně novelizuje nový občanský zákoník, který začal účinkovat teprve letos v lednu. Na kongresu Právní prostor zazněly z úst soudců, advokátů a institucí využívajících NOZ vesměs názory, že další radikální změny mohou znesnadnit už tak komplikovanou orientaci a uplatnění zákoníku.
Doplňující informace:
Právní prostor 2014 je nezávislým setkáním odborníků, není pořádán žádnou z politických stran a setkávají se na něm zástupci zákonodárců, justice, advokacie i veřejné správy a samospráv.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



