Sport má problém, profesionální sportovci musí být zaměstnaní
Sportovní kluby, sdružení i sportovci budou mít velký problém. Pramení především z nových ustanovení občanského zákoníku a úpravy pracovního práva. V amatérském sportu se budou muset sdružení vypořádat s požadavkem občanského zákoníku (NOZ), že se musí stát spolkem – právnickou osobou, revidovat stanovy, zakládací listiny a smlouvy.
V profesionálním sportu se kluby budou potýkat se statutem veřejné prospěšnosti. Nový občanský zákoník s ním počítá (i když chybí konkrétní právní úprava) a vyžaduje, aby členové statutárních orgánů nebyli trestanými osobami. „To je ve výkonných výborech mnoha fotbalových klubů prakticky nemožné, ve fotbale padá spousta trestů,“ uvedl Jiří Kubíček, vysokoškolský expert, který na odborném kongresu Právní prostor v Seči u Chrudimi reprezentoval sportovní právo.
Kluby, které nebudou počítat se statutem veřejné prospěšnosti, nebudou proto moci například čerpat dotace z veřejných prostředků, z rozpočtů měst a obcí, ale ani z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a grantů. Profesionální sportovci, od olympioniků až po fotbalisty, se budou muset také vypořádat s potížemi. Ať už budou ve vztahu ke spolku veřejně prospěšnému či nikoli, musí být zaměstnanci. Dosud jsou u nás tradičně v roli živnostníků (osoby samostatně výdělečně činné), což znamená, že svým klubům na základě smlouvy posílají faktury a sami pak své příjmy daní a hradí z nich sociální a zdravotní pojištění. Potíž je v tom, že profesionál je smluvně svázán s jediným „odběratelem“ jeho výkonů a vykonává svou aktivitu evidentně pravidelně (trénuje, závodí). „V tu chvíli je to takzvaný schwarzsystém, za který hrozí vysoké pokuty,“ upozornila Petra Gříbková ze společnosti Atlas Consulting, která se zabývá analýzami judikatury a právními informačními systémy.
„Legalizace současného stavu znamená udělat ze sportovců zaměstnance, a to je likvidační pro rozpočty klubů,“ doplnil J. Kubíček s tím, že úhrada mzdy a povinných odvodů vyvolá tlak na dodatečné zdroje pro kluby a spolky. „Například 16 českých prvoligových fotbalových klubů platí v odměnách hráčům ročně 16 až 40 milionů korun. Při uzavření zaměstnaneckých smluv klub buď o třetinu sníží příjmy hráčů – o odvody, nebo bude muset zhruba 34 procent rozpočtu na odměny hráčů doplnit o další zdroje zvenčí,“ vysvětlil expert.
Rozhodující pro řešení všech zmíněných potíží, ale i dalších novinek v úpravách zákonů, bude, zda ministerstvo spravedlnosti od příštího roku skutečně výrazně novelizuje nový občanský zákoník, který začal účinkovat teprve letos v lednu. Na kongresu Právní prostor zazněly z úst soudců, advokátů a institucí využívajících NOZ vesměs názory, že další radikální změny mohou znesnadnit už tak komplikovanou orientaci a uplatnění zákoníku.
Doplňující informace:
Právní prostor 2014 je nezávislým setkáním odborníků, není pořádán žádnou z politických stran a setkávají se na něm zástupci zákonodárců, justice, advokacie i veřejné správy a samospráv.
Další články
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.


