Sport má problém, profesionální sportovci musí být zaměstnaní
Sportovní kluby, sdružení i sportovci budou mít velký problém. Pramení především z nových ustanovení občanského zákoníku a úpravy pracovního práva. V amatérském sportu se budou muset sdružení vypořádat s požadavkem občanského zákoníku (NOZ), že se musí stát spolkem – právnickou osobou, revidovat stanovy, zakládací listiny a smlouvy.
V profesionálním sportu se kluby budou potýkat se statutem veřejné prospěšnosti. Nový občanský zákoník s ním počítá (i když chybí konkrétní právní úprava) a vyžaduje, aby členové statutárních orgánů nebyli trestanými osobami. „To je ve výkonných výborech mnoha fotbalových klubů prakticky nemožné, ve fotbale padá spousta trestů,“ uvedl Jiří Kubíček, vysokoškolský expert, který na odborném kongresu Právní prostor v Seči u Chrudimi reprezentoval sportovní právo.
Kluby, které nebudou počítat se statutem veřejné prospěšnosti, nebudou proto moci například čerpat dotace z veřejných prostředků, z rozpočtů měst a obcí, ale ani z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a grantů. Profesionální sportovci, od olympioniků až po fotbalisty, se budou muset také vypořádat s potížemi. Ať už budou ve vztahu ke spolku veřejně prospěšnému či nikoli, musí být zaměstnanci. Dosud jsou u nás tradičně v roli živnostníků (osoby samostatně výdělečně činné), což znamená, že svým klubům na základě smlouvy posílají faktury a sami pak své příjmy daní a hradí z nich sociální a zdravotní pojištění. Potíž je v tom, že profesionál je smluvně svázán s jediným „odběratelem“ jeho výkonů a vykonává svou aktivitu evidentně pravidelně (trénuje, závodí). „V tu chvíli je to takzvaný schwarzsystém, za který hrozí vysoké pokuty,“ upozornila Petra Gříbková ze společnosti Atlas Consulting, která se zabývá analýzami judikatury a právními informačními systémy.
„Legalizace současného stavu znamená udělat ze sportovců zaměstnance, a to je likvidační pro rozpočty klubů,“ doplnil J. Kubíček s tím, že úhrada mzdy a povinných odvodů vyvolá tlak na dodatečné zdroje pro kluby a spolky. „Například 16 českých prvoligových fotbalových klubů platí v odměnách hráčům ročně 16 až 40 milionů korun. Při uzavření zaměstnaneckých smluv klub buď o třetinu sníží příjmy hráčů – o odvody, nebo bude muset zhruba 34 procent rozpočtu na odměny hráčů doplnit o další zdroje zvenčí,“ vysvětlil expert.
Rozhodující pro řešení všech zmíněných potíží, ale i dalších novinek v úpravách zákonů, bude, zda ministerstvo spravedlnosti od příštího roku skutečně výrazně novelizuje nový občanský zákoník, který začal účinkovat teprve letos v lednu. Na kongresu Právní prostor zazněly z úst soudců, advokátů a institucí využívajících NOZ vesměs názory, že další radikální změny mohou znesnadnit už tak komplikovanou orientaci a uplatnění zákoníku.
Doplňující informace:
Právní prostor 2014 je nezávislým setkáním odborníků, není pořádán žádnou z politických stran a setkávají se na něm zástupci zákonodárců, justice, advokacie i veřejné správy a samospráv.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


