Sport má problém, profesionální sportovci musí být zaměstnaní
Sportovní kluby, sdružení i sportovci budou mít velký problém. Pramení především z nových ustanovení občanského zákoníku a úpravy pracovního práva. V amatérském sportu se budou muset sdružení vypořádat s požadavkem občanského zákoníku (NOZ), že se musí stát spolkem – právnickou osobou, revidovat stanovy, zakládací listiny a smlouvy.
V profesionálním sportu se kluby budou potýkat se statutem veřejné prospěšnosti. Nový občanský zákoník s ním počítá (i když chybí konkrétní právní úprava) a vyžaduje, aby členové statutárních orgánů nebyli trestanými osobami. „To je ve výkonných výborech mnoha fotbalových klubů prakticky nemožné, ve fotbale padá spousta trestů,“ uvedl Jiří Kubíček, vysokoškolský expert, který na odborném kongresu Právní prostor v Seči u Chrudimi reprezentoval sportovní právo.
Kluby, které nebudou počítat se statutem veřejné prospěšnosti, nebudou proto moci například čerpat dotace z veřejných prostředků, z rozpočtů měst a obcí, ale ani z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a grantů. Profesionální sportovci, od olympioniků až po fotbalisty, se budou muset také vypořádat s potížemi. Ať už budou ve vztahu ke spolku veřejně prospěšnému či nikoli, musí být zaměstnanci. Dosud jsou u nás tradičně v roli živnostníků (osoby samostatně výdělečně činné), což znamená, že svým klubům na základě smlouvy posílají faktury a sami pak své příjmy daní a hradí z nich sociální a zdravotní pojištění. Potíž je v tom, že profesionál je smluvně svázán s jediným „odběratelem“ jeho výkonů a vykonává svou aktivitu evidentně pravidelně (trénuje, závodí). „V tu chvíli je to takzvaný schwarzsystém, za který hrozí vysoké pokuty,“ upozornila Petra Gříbková ze společnosti Atlas Consulting, která se zabývá analýzami judikatury a právními informačními systémy.
„Legalizace současného stavu znamená udělat ze sportovců zaměstnance, a to je likvidační pro rozpočty klubů,“ doplnil J. Kubíček s tím, že úhrada mzdy a povinných odvodů vyvolá tlak na dodatečné zdroje pro kluby a spolky. „Například 16 českých prvoligových fotbalových klubů platí v odměnách hráčům ročně 16 až 40 milionů korun. Při uzavření zaměstnaneckých smluv klub buď o třetinu sníží příjmy hráčů – o odvody, nebo bude muset zhruba 34 procent rozpočtu na odměny hráčů doplnit o další zdroje zvenčí,“ vysvětlil expert.
Rozhodující pro řešení všech zmíněných potíží, ale i dalších novinek v úpravách zákonů, bude, zda ministerstvo spravedlnosti od příštího roku skutečně výrazně novelizuje nový občanský zákoník, který začal účinkovat teprve letos v lednu. Na kongresu Právní prostor zazněly z úst soudců, advokátů a institucí využívajících NOZ vesměs názory, že další radikální změny mohou znesnadnit už tak komplikovanou orientaci a uplatnění zákoníku.
Doplňující informace:
Právní prostor 2014 je nezávislým setkáním odborníků, není pořádán žádnou z politických stran a setkávají se na něm zástupci zákonodárců, justice, advokacie i veřejné správy a samospráv.
Další články
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.
EU Space Act a vznik evropského správního práva kosmických činností
Návrh EU Space Act představuje základní kámen vznikajícího evropského správního práva pro kosmické činnosti. Propojuje vnitřní trh s víceúrovňovou správní architekturou, přísnými pravidly pro bezpečnost i udržitelnost a díky bruselskému efektu z Unie vytváří klíčového globálního normotvůrce v kosmickém sektoru.



