Jak prokázat skutečného majitele pro účely veřejné zakázky
Od letošního roku mají zadavatelé veřejných zakázek novou povinnost zjišťovat skutečné majitele svých dodavatelů (tedy fyzické osoby), pokud jsou dodavatelé právnickými osobami. Jak to v praxi může probíhat a co dělat, když firma není uvedena v evidenci skutečných vlastníků?
Účelem této novinky je prevence střetu zájmů: tam kde koncový vlastník není známý, nelze ani vyloučit, že jím není například člen komise nebo jeho blízká osoba. Dodavatel proto musí před podepsáním smlouvy předložit identifikační údaje všech konečných vlastníků, respektive zadavatel si je od něj musí vyžádat, a to i tehdy, když v zadávací dokumentaci přímo nevyhradil, jaké doklady požaduje. Novou povinnost ukládá zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a týká se všech typů veřejných zakázek. Jak si s novou povinností poradit?
Modelová situace: výběrové řízení je u konce, je na čase vydat rozhodnutí o výběru dodavatele a podepsat s ním smlouvu, ale neznáte jeho skutečné vlastníky. Doporučujeme postupovat následovně:
Proběhlo zjišťování už v průběhu výběrového řízení?
Doporučujeme nejprve ověřit, že vlastníky nejistila už komise v průběhu výběrového řízení. Jestli ano, zbývá se jen ujistit, že jsou doklady součástí dokumentace k veřejné zakázce. Jestli ne, je nutné skutečné majitele dohledat v evidenci nebo o jejich doložení požádat přímo vítězného uchazeče.
Evidence skutečných majitelů nebo výzva
Coby veřejný zadavatel byste měli mít přístup do Informačního systému skutečných majitelů, majitele v něm dohledat a doklad ze systému přiložit do dokumentace k zakázce. Problémem je, že ne vždy musí být nebo jsou skuteční majitelé v evidenci zapsáni. Může se také stát, že evidence obsahuje neúplné údaje. V takových případech vyzvěte vítězného dodavatele k předložení dokladů o vlastnické struktuře a poskytněte mu k tomu dodatečnou lhůtu (postup dle § 46 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek).
Co může být dokladem o skutečných majitelích
Jako doklad o skutečných vlastnících lze použít výpis z obchodního rejstříku, dohodu o rozdělení zisku, výroční zprávy, seznam akcionářů, společenskou smlouvu nebo stanovy, rozhodnutí orgánu o vyplacení podílu na zisku, po konzultaci s právníkem případně i další dokumenty.
Lze uplatnit čestné prohlášení?
Čestné prohlášení lze jako doklady o skutečném majiteli uplatnit pouze tehdy, když dodavatel nemá skutečného majitele nebo jej nelze určit. Skutečným majitelem se přitom myslí osoba:
- která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv dané společnosti nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %,
- která takovou osobu ovládá, sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě,
- která má být příjemcem alespoň 25 % zisku.
Čestné prohlášení v takovém případě jako skutečného vlastníka bude obsahovat identifikační údaje člena statutárního orgánu nebo osobu v obdobném postavení. Máte-li pochybnosti, rádi s vámi budeme prokazování skutečného majitele konzultovat. Rádi vám také pomůžeme nastavit kritéria kvality plnění, abyste nemuseli sáhnout po nejlevnější nabídce pochybné kvality.
Další články
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.




