Daň z příjmů právnických osob
Z hlediska účetnictví je doporučeno o virtuálních měnách účtovat jako o zásobách „svého druhu“. Kryptoměny tedy nejsou peníze, ale zboží, s nímž se obchoduje, které se nakupuje a za nějž se může směňovat na reálném trhu.
Zákon o daních z příjmů (dále jen "ZDP")[1] neobsahuje pro transakce s kryptoměnami žádnou speciální úpravu, proto je pro účely zjištění základu daně z příjmů rozhodující správné zaúčtování příslušných transakcí. Při stanovení základu daně z příjmů právnických osob se vychází z výsledku hospodaření.
Při získání kryptoměny těžbou nedochází ke zdanitelnému příjmu. Zdanitelný příjem vzniká až v okamžiku prodeje kryptoměny (tj. směny za fiat měnu), směny kryptoměny za zboží nebo služby, resp. kryptoměny za kryptoměnu.
Při těžbě kryptoměn se v rámci daně z příjmů právnických osob uplatní daňový režim jako u vlastní výroby.
Při nákupu a prodeji zboží/služeb za kryptoměnu se jedná o směnu a z daňového hlediska se na ni hledí jako na nákup a prodej věci. Příjem ze směny kryptoměny za jinou věc (případně službu) se zdaňuje jako příjem dosažený vzájemnou směnou v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo příjmu dosaženo. Obdobně je zdaňovaný i příjem plynoucí ze směny kryptoměny za jinou kryptoměnu.
Peněžní příjem z prodeje kryptoměny podléhá zdanění jako příjem z prodeje nehmotné movité věci (zásob „svého druhu“). Jako daňově uznatelný náklad se uplatní hodnota kryptoměny zachycená v účetnictví.
Kryptoměny se k rozvahovému dni neoceňují reálnou hodnotou.
Daň z příjmů fyzických osob
Příjmy z transakcí s kryptoměnami jsou předmětem daně z příjmů. Jedná se buď o příjem ze samostatné činnosti podle § 7 nebo příjem z nájmu movitých či nemovitých věcí hrazených kryptoměnou podle § 9, či o ostatní příjem podle § 10 ZDP.
Rozhodující pro zařazení příjmů pod příslušné ustanovení § 7, případně § 10 ZDP je skutečnost, zda poplatník uvedenou činnost vykonává se záměrem činit tak soustavně, za účelem dosažení zisku, na vlastní účet a odpovědnost – pak je příjem z takové činnosti příjmem podle § 7 ZDP. Neprovozuje-li poplatník danou činnost tímto způsobem, jedná se o příjem podle § 10 odst. 1 písm. b) bod 3 ZDP.
Příjmy poplatníka, který vlastní živnostenské oprávnění opravňující ho k provozování této činnosti, jsou zdaňovány podle § 7 odst.1 písm. b) ZDP (příjmy ze živnostenského podnikání), a pokud poplatník neuplatní výdaje ve skutečné výši, může uplatnit výdaje procentem z příjmů, a to ve výši 60 % z příjmů.
V případě, že poplatník příslušné živnostenské oprávnění nevlastní, přestože tuto zákonnou povinnost má, je považován za poplatníka provozujícího podnikatelskou činnost a jeho příjmy jsou zdaňovány podle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP. Pokud neuplatní výdaje ve skutečné výši, může uplatnit výdaje procentem z příjmů, a to ve výši 40 % z příjmů.
U příjmů z nájmu se může jednat buď o příjem dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP (majetek zařazen v obchodním majetku) nebo o příjem podle § 9 odst. 1 písm. a) ZDP, příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů či o příjem z nájmu movitých věcí podle § 9 odst. 1 písm. b) ZDP [kromě příležitostného nájmu podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP].
V okamžiku provedení transakce s kryptoměnou musí být její hodnota vyjádřená v Kč. Vzhledem k tomu, že kryptoměny nejsou uváděny v kurzovním lístku ČNB, použije se přepočet přes třetí měnu.
Při získání kryptoměny těžbou nedochází ke vzniku zdanitelného příjmu. Zdanitelným příjmem je až zpeněžení vytěžených kryptoměn nebo jejich směna za jiné zboží nebo služby. U fyzických osob, které nejsou účetní jednotkou, se při získání kryptoměny jedná o nabytí věci vlastní činností, a postupuje se tudíž obdobně jako při získávání věci vlastní činností.
Nákup a prodej zboží/služeb za kryptoměnu – transakce se považuje za směnu nepeněžních plnění mezi dvěma stranami – kupujícím a prodávajícím. Zdanitelný příjem dosahují obě smluvní strany, na obou stranách se příjem ocení podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku. Obdobně je zdaňovaný i příjem plynoucí ze směny kryptoměny za jinou kryptoměnu.
Příjem dosažený prodejem kryptoměn může být u fyzických osob předmětem daně jako příjem podle § 7 ZDP (příjem z podnikání), pokud je dosahován podnikatelem v rámci jeho činnosti (je zahrnutý do jeho obchodního majetku), nebo jako příjem podle § 10 ZDP (tj. ostatní příjem).
Daň z přidané hodnoty
Pro účely DPH představují kryptoměny alternativní platební prostředky, které jsou používány obdobným způsobem jako zákonné platební prostředky.
V případě, že osoba povinná k dani uskutečňuje „těžbu“ kryptoměny pro své účely, není těžba kryptoměny předmětem daně, protože neexistuje přímá vazba, resp. smluvní vztah mezi touto osobou a jejím příjemcem. Odlišně je však potřeba posuzovat situaci, kdy osoba povinná k dani najme/pronajme technologické zařízení na těžbu kryptoměny.
Osoba povinná k dani, která poskytuje službu spočívající ve směně kryptoměny na fiat měnu za úplatu (např. poplatek za směnu, poplatek za provedení obchodu), uskutečňuje směnárenskou činnost, která je osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně. Stejné daňové posouzení se uplatní i u úplatné směny kryptoměny za kryptoměnu.
Pokud osoba povinná k dani obchoduje s kryptoměnami (nakupuje a prodává kryptoměny) za účelem získávání pravidelného příjmu, nikoliv pouze v rámci správy osobního majetku, uskutečňuje ekonomickou činnost. Činnost spočívající v obchodování s kryptoměnou za účelem získávání pravidelného příjmu lze posuzovat obdobně jako operaci týkající se peněz, která je finanční činností a je osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně.
[1] Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb.
https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/Info_kryptomeny_GFR.pdf
Diskuze k článku ()