Nový stavební zákon: v jaké podobě míří do Senátu?

Zákon prošel v podobě, která ruší současné stavební úřady na obcích a krajích a zavádí jednotnou soustavu státních stavebních úřadů, v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. Jedná se systémovou změnu, která řeší zásadní problém systémové podjatosti, tedy rizika zasahování místních samospráv do rozhodování o povolování staveb. Sjednocení stavebních úřadů může současně přispět k jednotnosti a větší předvídatelnosti výkladu stavebních předpisů. Zásadní podmínkou je přechod dostatečného počtu kvalifikovaných úředníků a celkové organizační zajištění fungování nové soustavy ze strany státu.

Návrh zákona dále zavádí jedno společné řízení o povolení stavby namísto současného územního a stavebního řízení a řady “zvláštních postupů”. Odvolací úřad už nebude v řízeních podle nového stavebního zákona oprávněn rozhodnutí vydané v 1. stupni rušit a vracet, ale vždy bude muset rozhodnout s konečnou platností, což povede ke zkrácení celkové doby řízení.

Integrace rozhodování je méně důsledná

Pod nové stavební úřady má přejít řada kompetencí dnešních dotčených orgánů spolu s příslušnými úředníky, což podle kritiků návrhu povede, spolu s tlakem na rychlost rozhodování, ke snížení ochrany veřejných zájmů. Toto riziko mohly snížit pozměňovací návrhy týkající se posílení postavení jednotlivých úředníků jako “odborných garantů” v oblastech jejich specializace, které jsme ve Frank Bold Advokáti připravili. Ty však bohužel ve Sněmovně neprošly.

Integrace je ve Sněmovnou schváleném návrhu zákona méně důsledná, než byla v původní verzi návrhu. Některá závazná stanoviska zůstávají samostatná a vůbec se neintegrují tzv. provozní povolení. Samostatná zůstávají i rozhodnutí o nakládání s vodami podle vodního zákona.

Jaké jsou schválené změny v návrhu zákona?

Z velkého množství podaných pozměňovacích návrhů prošly obecně spíše ty méně zásadní. Za významné lze považovat doplnění definice tzv. modrozelené infrastruktury jako nástroje lepšího hospodaření s vodou ve městech. Cílem úpravy je stanovení obecných požadavků na využívání prvků modrozelené infrastruktury v územně plánovací dokumentaci, zejména v souvislosti s podmínkami pro vymezování veřejných prostranství, případně i v požadavcích na výstavbu pro vhodné druhy staveb.

Za pozitivní změny dále považuji mj.:

• zavedení, byť nezávazných, lhůt v územním plánování
• možnost zajištění napojení pozemku na veřejnou komunikaci přes sousední pozemek formou věcného břemene
• povinný elektronický stavební deník u staveb v režimu veřejných zakázek