Důležité změny v regulaci reklamy na výrobky cílící na zdraví
Dne 26. 5. 2021 nabyla účinnosti novela zákona o regulaci reklamy, která zavádí specifická a detailní pravidla regulace reklamy na zdravotnické prostředky v ČR.
Zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (ZP) jsou vedle léčivých přípravků komoditou, která má přímý vliv jak na zdraví jednotlivců, tak široké veřejnosti.
V současné době však v České republice neexistuje zvláštní regulace reklamy na ZP a tato reklama podléhá stejným pravidlům jako u běžných výrobků. Dozor nad reklamou je svěřen krajským úřadům, které v tomto segmentu nemají bližší specializaci, a nikoli Státnímu ústavu pro kontrol léčiv (SÚKL), který dozoruje trh zdravotnických prostředků.
To se brzy změní. Po vzoru regulace reklamy na léčivé přípravky, i u ZP bude regulace doplněna o detailní a specifická pravidla reklamy cílené na širokou laickou veřejnost a odborníky (tj. osoby oprávněné ZP předepisovat nebo vydávat, např. lékaři). Nová pravidla se dotknou široké škály lidské činnosti, a to od reklamy v užším slova smyslu (formulace a obsah) po poskytování vzorků ZP, návštěvy obchodních zástupců u odborníků či sponzorování vědeckých kongresů a obdobných setkání.
Nová pravidla se uplatní nehledě na zařazení daného ZP do příslušné rizikové třídy.
Orgánem dozoru se stane SÚKL a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, půjde-li o reklamu na ZP šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání.
Novela zákona dále zavádí pravidla reklamy na tzv. výrobky cílící na zdraví. Jedná se o výrobky, které nejsou léčivým přípravkem, ani ZP, nicméně se tak tváří. Do této kategorie by mohla spadat nositelná elektronika, např. chytré hodinky měřící tělesné funkce či sporttestery, nebo různé druhy doplňků stravy či kosmetiky.
Novela zákona o regulaci reklamy tak bude mít vliv nejen na farmaceutický sektor, ale i na subjekty podnikající mimo tuto oblast. Všem zainteresovaným subjektům tak lze doporučit seznámit se s novou právní úpravou a zrevidovat své reklamní kampaně, obchodní praktiky, jakož i jiné formy propagace nabízených produktů, a to nejpozději do 26. 5. 2021, respektive do konce 6 měsíčního přechodného období od účinnosti zmiňované novely.
Zdroj: bnt legal
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
