Starosta může sjednat smluvní pokutu i bez souhlasu zastupitelstva
Ústavní soud vydal dne 25. srpna 2015 zajímavý nález. Konstatoval v něm, že smluvní pokuta, sjednaná starostou v kupní smlouvě uzavřené obcí, je platná i přesto, že její sjednání nebylo schváleno zastupitelstvem. Úspěšným stěžovatelem bylo Město Frenštát pod Radhoštěm.
Podobnou otázku české soudy neřešily poprvé. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ve velmi podobném případě z roku 2009 bylo judikováno, že sjednání smluvní pokuty starostou bez souhlasu zastupitelstva je neplatné.
V novém nálezu Ústavního soudu byl skutkový stav podobný. Zastupitelstvo schválilo smlouvu bez smluvní pokuty a starosta ujednání o smluvní pokutě do smlouvy doplnil bez následného schválení zastupitelstvem.
Ústavní soud se ve svém rozhodnutí opřel mimo jiné o obecnější úvahu, že nelze připustit formalistický výklad práva, který by se nezabýval tím, zda starostou sjednaná smluvní pokuta odpovídá skutečné vůli a zájmům obce. Ve shodě se svou starší judikaturou Ústavní soud připomněl, že stanovení pravomocí starosty v oblasti samostatné působnosti obce (resp. jejich omezení) má za účel ochranu majetku obce před nezodpovědným jednáním starosty. Sjednáním smluvní pokuty nebyl majetek obce ohrožen. Zároveň ustanovení smlouvy o smluvní pokutě nepatří k podstatným náležitostem kupní smlouvy, které by starosta bez souhlasu zastupitelstva měnit nemohl.
Ústavní soud shrnul, že „jak vyplývá z rozhodovací praxe Ústavního soudu, starosta obce nemůže sám vytvářet vůli obce, to přísluší výhradně zastupitelstvu obce či radě obce. Pokud však již vůle obce v zásadních bodech vytvořena byla, je starosta oprávněn jednat v intencích takto vytvořené vůle… Takovéto jednání zahrnuje též sjednání smluvní pokuty výlučně ve prospěch obce, pokud je tak zajišťováno splnění účelu právního jednání obce (smlouvy) vyjádřeného v rozhodnutí příslušného orgánu obce (zastupitelstva obce či rady obce). Opačný závěr, o neplatnosti takového jednání starosty, by byl rozporný s ústavně zaručeným právem obce na samosprávu dle čl. 8, čl. 100 odst. 1 a 101 odst. 4 Ústavy České republiky.“
Nejde zde tedy o posunutí pravomocí starosty, jako spíše o vymezení toho, co je a co není „dotvářením a pozměňováním“ vůle projevené zastupitelstvem.
Další články
Odpovědnost provozovatele za škodu vzniklou provozní činností: kdy nestačí říct „nebyla to naše chyba“
Provozovatel se odpovědnosti nezbaví jen tím, že došlo k zásahu zvenčí. Klíčové je, jaká preventivní opatření přijal.
Drony v realitním marketingu: Právní rámec a ochrana soukromí
Využití bezpilotních letadel v realitním marketingu přináší kromě atraktivní vizualizace také specifická právní rizika. Střet zájmu na propagaci nemovitosti s právem na ochranu soukromí třetích osob je častým předmětem sporů.
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
