Co je to za peníze, čí je to za zlato?

Zčásti pod vlivem událostí posledních týdnů a měsíců (ano, jak padla vláda) a zčásti inspirován vlastní rozhodovací činností jsem se začal zamýšlet nad tím, jakým způsobem přistupují orgány činné v trestním řízení k jednomu ze základních lidských práv, totiž právu vlastnit majetek.

předseda senátu Městského soudu v Praze, prezident Soudcovské Unie

Trestní právo na jedné straně v podobě skutkových podstat trestných činů proti majetku poskytuje majetkovým zájmům ochranu, na druhé straně celou řadou trestněprávních institutů umožňuje stále výraznější zásahy do majetkové sféry. A to v průběhu celého trestního řízení. Počínaje zdánlivě nevinnou povinností občanů k vydání věci důležité pro trestní řízení, přes odnětí věci, nejrozmanitější formy zajištění peněžních prostředků, cenných papírů, nemovitostí či jiných, ať už náhradních nebo nenáhradních hodnot. Musím přiznat, že po neustálém doplňování čtvrtého oddílu hlavy čtvrté trestního řádu o další a další písmena ustanovení § 79 již poněkud ztrácím přehled a pevnou půdu pod nohama.

Zajištění finančních prostředků a jiných hodnot, které se odehrává ve valné většině případů v přípravném řízení, je svou podstatou pouhým omezením dispozičního práva majitele, nikoli jeho odejmutím. I u těchto "pouhých" omezení musí orgány činné v trestním řízení pečlivě zkoumat splnění všech zákonných podmínek pro jejich využití a být si vědomi faktu, že toto opatření výrazným způsobem zasahuje do osobního i profesního života dotčených osob. Pravda, zákonná formulace " Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že peněžní prostředky na účtu banky (cenné papíry, nemovitost...) jsou určeny ke spáchání trestného činu nebo k jeho spáchání byly užity, nebo jsou výnosem z trestné činnosti...." uvozující možnost orgánů činných v trestním řízení rozhodnout o zajištění těchto hodnot, nevyžaduje a ani nemůže vyžadovat ohledně zjištěných skutečností stoprocentní jistotu. Rozhodně však nestačí jen pouhé nekonkrétní obecné podezření, musí jít o vyšší stupeň pravděpodobnosti, který je dostatečně odůvodněn konkrétními zjištěnými fakty v tom směru, že hodnoty, k jejichž zajištění má dojít, jsou určeny k trestné činnosti, byly k ní užity či jsou jejím výnosem.

Nevím, jak jiní, ale já občas nabývám dojmu, že zajištění finančních prostředků či nemovitostí a především jiných majetkových a náhradních hodnot se v přípravném řízení odehrává již jaksi automaticky. Primitivně podáno, kdo má peníze, auta nebo domy, může si být vcelku jist, že jakmile bude alespoň trochu důvodně (leckdy i nedůvodně) obviněn z majetkové trestné činnosti, minimálně na přechodnou dobu pozbude svého dispozičního práva k takovému majetku. Ostatně, tuhle dokonce jedna z televizních stanic chválila policii za její statistiku, o kolik procent přesáhli částky zajištěné v minulých letech!

 Ale jak již řečeno, zmíněné zajišťovací instituty jsou pouhým omezením dispozičního práva majitele, nejde o konečný a nevratný zásah do vlastnického práva. Tím je až později ve stadiu řízení před soudem, nepočítáme-li trest peněžitý, především trest propadnutí majetku, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty a propadnutí náhradní hodnoty.

 I když asi nejpřísnější sankcí zasahující do majetkové sféry pachatele je trest propadnutí majetku, domnívám se, že při jeho ukládání vyvstávají menší pochybnosti a nejasnosti než při ukládání zbývajících, majetek postihujících trestů. Alespoň v tom ohledu, zda jde o věci užité k trestné činnosti nebo k ní určené, tedy, zda jsou splněny požadované zákonné podmínky vyjmenované v ustanovení § 70 odst.1 tr.zákoníku. Na rozdíl od zajišťovacích institutů využívaných hojně v přípravném řízení, musí mít při ukládání trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty soud na základě provedených a zhodnocených důkazů prokázáno, že věc, na níž se má trest vztahovat, je ke spáchanému trestnému činu v jednom ze čtyř typů vztahů uvedených v § 70 odst.1 tr.zákoníku, a navíc jde o věc či majetkovou hodnotu náležející pachateli (§ 70 odst.2 tr.zákoníku). Připomeňme si ustanovení § 70 odst.1:

 Soud může uložit trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty,

a) které bylo užito ke spáchání trestného činu,

b) která byla ke spáchání trestného činu určena,

c) kterou pachatel získal trestným činem nebo jako odměnu za něj, nebo

d) kterou pachatel, byť jen zčásti, nabyl za věc nebo jinou majetkovou hodnotu uvedenou pod písmenem c), pokud hodnota věci nebo jiné majetkové hodnoty uvedené pod písmenem c) není ve vztahu k hodnotě nabyté věci nebo jiné majetkové hodnoty zanedbatelná.

 A teď si představme modelovou situaci. Pěstírna konopí se sušárnou, v ní je zadrženo několik podezřelých osob, kteří v přilehlých místnostech i bydlí a zjevně se podílejí minimálně na zalévání vzácných rostlinek. U jednoho z nich je nalezen větší finanční obnos, o němž dotyčný tvrdí, že jde o naspořené peníze za několik let. V počátcích trestního stíhání, kdy informace jsou kusé, důkazy nelze hodnověrně a spolehlivě vyhodnotit a je zde důvodné podezření, že nalezené peníze mohou pocházet z aktivit spojených s výrobou a prodejem drog, je jistě zcela na místě učinit opatření k odnětí nebo zajištění takové věci. Skutečný původ finančních prostředků či jejich případný vztah k projednávané trestné činnosti by však měl být následně beze všech pochybností prokázán v hlavním líčení. A pokud se to nepodaří, pachateli trest propadnutí takového finančního obnosu nelze uložit. Přesto se tak podle mých poznatků nezřídka děje, a to ač již k obdobným případům existuje judikatura (např. NS ČR 3 Tdo 579/2010).

 Podle ní pachateli, který se dopustil trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst.1,2 a) tr.zákona, není možné uložit trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty podle § 55 odst.1 tr.zákona (nyní § 70 odst.1 tr.zákoníku) spočívající v propadnutí finanční částky u něho nalezené, jestliže nelze zároveň spolehlivě dovodit, že uvedené finanční prostředky byly skutečně určeny ke spáchání trestného činu nebo je pachatel získal trestným činem nebo jako odměnu za něj. Přitom přechovávání omamné nebo psychotropní látky ve smyslu citovaného ustanovení bez dalšího neznamená, že pachatel měl také finanční prospěch z protiprávní činnosti.

 S obdobnými situacemi a poněkud lehkovážným přístupem soudu k právu na nedotknutelnost majetku se lze setkat i při ukládání ochranného opatření zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty podle § 101 tr.zákoníku. Z uvozovací věty tohoto zákonného ustanovení, podle něhož může soud za splnění dalších zákonných předpokladů uložit zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty pouze tehdy, nebyl-li uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty uvedené v ust. § 70 odst.1, je zřejmé, že i zde musí jít prokazatelně a nezpochybnitelně o věc jsoucí ke spáchanému trestnému činu v některém ze vztahů uvedených v § 70 odst.1 a-d) tr.zákoníku. Je proto vyloučeno mezi takové věci zahrnout i předměty, které sice byly pachateli v průběhu přípravného řízení odňaty jako věci důležité pro trestní řízení, ovšem posléze z dokazování v hlavním líčení nevyplynulo, že by šlo o věci užité ke spáchání trestného činu, k tomuto spáchání určené, získané pachatelem trestným činem nebo jako odměna za něj nebo jež pachatel za takové věci, byť jen zčásti, nabyl.

 Za věc užitou ke spáchání trestné činnosti podle mě nelze považovat ani kupříkladu truhlu, v níž byly uloženy zbraně a střelivo, byť byl pachatel pravomocně odsouzen za trestný čin nedovoleného ozbrojování. Názor soudu, s nímž jsem se rovněž setkal, a podle něhož i truhla, jinak předmět naprosto nevinný, může sloužit ke spáchání zločinu, pokud je v ní uložena zbraň nebo střelivo, je podle mého názoru mylný. Je nutné připomenout, že věcí užitou ke spáchání trestného činu je zpravidla věc, pomocí níž pachatel realizoval protiprávní jednání, věc, jež musí být významná pro naplnění zákonných znaků trestného činu, musí mít reálný vliv na jeho úspěšné spáchání. Konkrétně u trestného činu nedovoleného ozbrojování je taková věc přímo znakem objektivní stránky trestného činu (střelivo, zbraně, výbušniny). Nemůže tedy jít o truhly či jiné nádoby, v nichž jsou takové věci pouze uloženy. Při dovedení do krajnosti by obdobný způsob výkladu mohl vést i k propadnutí či zabrání vozu, v němž odsouzený rovněž část nábojů přechovával, v jiných případech by šlo o skříně nebo další kusy nábytku, a to je podle mého nepřípustně rozšiřující výklad ustanovení § 101 odst.1 ve vztahu k § 70 odst. 1 tr.zákoníku.

 Musíme být proto jako soudci rozvážní a zdrženliví pochopitelně nejen při posuzování viny, ale i při zkoumání všech zákonných podmínek jednotlivých druhů trestů a ochranných opatření. Vždyť nejen osobní svoboda obžalovaných, ale i "pouhý" majetek je hodnotou, s níž je třeba zacházet obezřetně a striktně v mezích zákona, a nikoli podle přání médií s jejich klipovitou "znalostí" případů. A to by mělo platit i pro naši policii.

 

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část II.
Mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část II.

Započítávají se mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu do průměrného výdělku, a tedy zvyšují průměrný výdělek na výpočet dovolené, příplatků za práci přesčas, v noci, v sobotu, v neděli a ve svátek, jakož i placených překážek v práci, či nikoliv?

Kolektiv autorů
Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním
Dluh pohledávka vykonatelnost rozsudek vymožení

Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním

V tomto článku se budu zabývat tím, jak se v praxi řeší situace úspěšného žalobce, který vymohl pohledávku za žalovaným (povinným) na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně dovolacím soudem zrušen, a to především ve světle ustanovení § 96 odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soud řád (dále jen „OSŘ“) a přezkumu ústavnosti tohoto ustanovení Ústavním soudem.

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu