V tomto článku se zabývám některými aktuálními problémy, které se objevují v praxi při uplatňování tohoto institutu. Zejména odpovídám na otázku, zda může státní zástupce označit obviněného za spolupracujícího v dohodě o vině a trestu uzavřené v průběhu vyšetřování, nebo i po podání obžaloby v řízení před soudem, nebo také po nařízení hlavního líčení a v jeho průběhu.
Předchozí část článku si můžete přečíst zde.
K možnosti označit obviněného za spolupracujícího v dohodě o vině a trestu po nařízení hlavního líčení nebo v jeho průběhu
Některá hlavní líčení začala před novelizací trestního řádu provedenou zákonem č. 333/2020 Sb., jiná až po této novelizaci. V obou případech probíhá v současnosti hlavní líčení, ve kterém se obžalovaný po 1. 10. 2020 od předsedy senátu dozví, že i po přednesení obžaloby může se státním zástupcem sjednat dohodu o vině a trestu (§ 206b tr. řádu).[1] Nezřídka jej pak obhájce upozorní, že v této dohodě jej může státní zástupce označit za spolupracujícího obviněného (§ 178a tr. řádu). Některý obžalovaný pak zvažuje, zda by mohl splnit podmínky uvedené v § 178a odst. 1 tr. řádu a zavázat se, že podá v hlavním líčení úplnou a pravdivou výpověď o činnosti organizované skupiny, doznat se k trestnému činu, pro který je stíhán, a prohlásit, že souhlasí s tím, aby byl označen za spolupracujícího obviněného.
Je možné, aby po přerušení či odročení hlavního líčení sjednal obviněný dohodu o vině a trestu se státním zástupcem, který v této dohodě označí obžalovaného za spolupracujícího, a aby soud tuto dohodu v hlavním líčení schválil?
Podle § 178a odst. 1 písm. a) tr. řádu se musí spolupracující obžalovaný v dohodě o vině a trestu zavázat podat jak v přípravném řízení, tak v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o skutečnostech, které jsou způsobilé významně přispět k objasnění zločinu. Pokud však po podání obžaloby nebyly předsedou senátu shledány důvody k předběžnému projednání obžaloby [§ 186 písm. g) tr. řádu] a nedošlo k vrácení věci státnímu zástupci k došetření [§ 186 odst. 1 písm. e) tr. řádu], nemůže obviněný podat úplnou a pravdivou výpověď o činnosti organizované skupiny již v přípravném řízení, konkrétně ve vyšetřování. To může učinit jen po vrácení věci do přípravného řízení. Pouze v takovém případě je možné, aby ve vyšetřování sjednal státní zástupce s obviněným dohodu o vině a trestu a aby v ní označil obviněného za spolupracujícího. Jen pak může obviněný splnit všechny podmínky dle § 178a odst. 1 tr. řádu a také se dle písm. a) zavázat, že podá jak v přípravném řízení, konkrétně v průběhu vyšetřování, tak i v hlavním líčení před soudem úplnou a pravdivou výpověď.
Po pouhém přerušení či odročení hlavního líčení není možné, aby obviněný sjednal dohodu o vině a trestu se státním zástupcem a aby státní zástupce v této dohodě označil obžalovaného za spolupracujícího. Pokud v řízení před soudem nedojde k vrácení věci do přípravného řízení, nemůže se obžalovaný zavázat, že podá již v přípravném řízení, konkrétně v průběhu vyšetřování, úplnou a pravdivou výpověď. Takový závazek může dát jen ve vztahu ke své výpovědi, již podá v hlavním líčení. Proto nemůže splnit podmínku dle písm. a) § 178a odst. 1 tr. řádu, neboť se bez vrácení věci do přípravného řízení nemůže zavázat, že podá jak v přípravném řízení, tak i v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď.
V praxi jsem zaznamenal také odlišný názor, který vyslovili i někteří státní zástupci. Zastánci tohoto názoru považují za podstatné, že doplněné ust. § 178a odst. 1 tr. řádu umožňuje, aby v řízení o zločinu označil státní zástupce obviněného za spolupracujícího v dohodě o vině a trestu. Z toho pak dovozují, že pokud k tomu dojde po přerušení či odročení hlavního líčení, nelze po obžalovaném požadovat, aby podal úplnou a pravdivou výpověď o skutečnostech uvedených v § 178a odst. 1 písm. a) tr. řádu také v přípravném řízení, konkrétně ve vyšetřování, a proto musí postačovat, že takovou úplnou a pravdivou výpověď podá až v průběhu hlavního líčení.
S tímto názorem není možné souhlasit, protože je v rozporu se zákonnými podmínkami, taxativně stanovenými v § 178a odst. 1 tr. řádu. Nelze pominout, že nic nebránilo tomu, aby obviněný po vyrozumění o podání obžaloby, nebo poté co obdrží její opis, navrhl soudu předběžné projednání obžaloby z důvodu uvedeného v § 186 písm. g) tr. řádu, pokud se mu jevilo vhodným a možným sjednat dohodu o vině a trestu se státním zástupcem a v ní být označen za spolupracujícího obviněného. Stejný návrh mohl podat i státní zástupce, pokud pro to shledal důvody.
Pokud by obviněný v přípravném řízení popíral spáchání zločinu a úplnou a pravdivou výpověď o skutečnostech uvedených v § 178a odst. 1 písm. a) tr. řádu by podal až v průběhu hlavního líčení, neměl by státní zástupce označit tohoto obviněného za spolupracujícího v dohodě o vině a trestu. V případě, že by státní zástupce sjednal v průběhu hlavního líčení dohodu o vině a trestu s obviněným a označil jej za spolupracujícího, soud by tuto dohodu o vině a trestu nemohl schválit, protože by byla v rozporu s podmínkami uvedenými v § 178a odst. 1 písm. a) tr. řádu, neboť podání pravdivé a úplné výpovědi obviněným v průběhu vyšetřování by bez vrácení věci k došetření do přípravného řízení již nebylo možné.
Závěr
Zodpovídám otázku, kdy může státní zástupce označit obviněného za spolupracujícího v dohodě o vině a trestu po novelizaci trestního řádu provedené zákonem č. 333/2020 Sb. Nepochybně je to možné tak jako dříve v obžalobě, jejímž podáním končí přípravné řízení i vyšetřování jako jeho druhá fáze, nebo od 1. 10. 2020 také v dohodě o vině a trestu, kterou uzavře s obviněným, který v průběhu vyšetřování splní podmínky stanovené v § 178a odst. 1 písm. a), b), c) tr. řádu.
Již po novelizaci trestního řádu provedené zákonem č. 193/2012 Sb. mohl předseda senátu dle § 186 písm. g) tr. řádu nařídit předběžné projednání obžaloby, pokud bylo vzhledem k okolnostem případu vhodné sjednání dohody o vině a trestu, zejména navrhl-li takový postup státní zástupce nebo obviněný. Soud pak mohl dohodu o vině a trestu schválit odsuzujícím rozsudkem dle § 314r odst. 2 tr. řádu. K tomu však docházelo v praxi jen zcela výjimečně.
Po novelizaci trestního řádu provedené zákonem č. 333/2020 Sb. v případech, kdy soud dle § 314r odst. 2 tr. řádu dohodu o vině a trestu neschválí, může místo vrácení věci do přípravného řízení oznámit své výhrady státnímu zástupci a obviněnému, kteří pak mohou navrhnout nové znění dohody a v ní může státní zástupce označit obviněného za spolupracujícího. Za tímto účelem soud odročí veřejné zasedání, nelze-li dosáhnout nového znění dohody o vině a trestu ihned. Pokud ve stanovené lhůtě není soudu předloženo nové znění dohody o vině a trestu, v níž je možné označit obviněného za spolupracujícího, soud původní znění dohody neschválí (§ 314r odst. 3 tr. řádu).
Chce-li obžalovaný, nejlépe po poradě s obhájcem, splnit podmínky dle § 178a odst. 1 písm. a) tr. řádu až po podání obžaloby, měla by obhajoba navrhnout předběžné projednání dohody o vině a trestu dle § 186 písm. g) tr. řádu. Pokud by obžalovaný podal úplnou a pravdivou výpověď o skutečnostech uvedených v § 178a odst. 1 písm. a) tr. řádu až v průběhu hlavního líčení, scházelo by podání jeho úplné a pravdivé výpovědi také v přípravném řízení, konkrétně ve vyšetřování. Proto by možnost jeho označení za spolupracujícího v hlavním líčení nepřicházela v úvahu.
Obhájce by měl obviněnému vysvětlit, že na status spolupracujícího obviněného nemá právní nárok. Podstatné je i to, že státní zástupce v této otázce nerozhoduje formou usnesení, a proto nemůže obhajoba rozhodnutí státního zástupce napadnout opravným prostředkem.
Po splnění zákonných podmínek je státní zástupce oprávněn zvážit, zda považuje za nezbytné navrhnout v obžalobě výjimečně upuštění od potrestání nebo dle § 58 odst. 4 tr. zákoníku uložení trestu pod dolní hranici trestní sazby, aniž by byl vázán limity obsaženými v § 58 odst. 3 tr. zákoníku. Je třeba zdůraznit, že označení obviněného za spolupracujícího podle § 178a tr. řádu není pro soud závazné v tom ohledu, že by soud automaticky bez dalšího byl povinen uložit trest pod dolní hranicí trestní sazby, nýbrž je povinen tak učinit, pokud sám dle svého nezávislého posouzení dospěl k názoru, že byly všechny zákonné podmínky naplněny (srov. k tomu NS 8 Tdo 661/2015).
Každý obviněný, který má zájem o získání statutu spolupracujícího obviněného, by se měl dozvědět od svého obhájce, že pokud jej státní zástupce označí za spolupracujícího obviněného v obžalobě nebo v dohodě o vině a trestu, tak z tohoto označení neplyne soudu povinnost uložit mu trest pod dolní hranicí trestní sazby, příp. upustit od jeho potrestání. To je v pravomoci soudu poté, co sám zhodnotí chování spolupracujícího obviněného a zjistí, jak významně přispěl k dosažení účelu sledovaného tímto institutem.
Článek byl publikován v Advokátním deníku.
[1] Srov. blíže P. Vantuch: K dohodě o vině a trestu mezi obžalovaným a státním zástupcem po přednesení obžaloby, Bulletin advokacie č. 4/2021, str. 26-30.
Diskuze k článku ()