Komentář: Berdychův gang - Podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody
Kauza tzv. Berdychova gangu je širší veřejnosti známa v reakci na enormní zájem médií v době jejího soudního projednávání v letech 2005 a 2006. Tuto kauzu navíc dále zpopularizovala jak literatura žánru investigativní žurnalistiky[1], tak i televize, kde se stala předlohou televizního seriálu.[2]
Většina pachatelů figurujících v této kauze již byla propuštěna na svobodu. Hlavní aktér kauzy, David Berdych, požádal o podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody nedávno. O jeho žádosti rozhodoval v prvním stupni Obvodní soud pro Prahu 6.[3]
Podmíněné propuštění je institut stojící na pomezí trestního práva hmotného a procesního. Hmotněprávní či jinak materiální podmínky pro podmíněné propuštění stanoví zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a to v ustanoveních § 88 a § 89. Mezi zásadní podmínky pro úvahu, zda bude v případě konkrétního odsouzeného možné institut podmíněného propuštění využít, patří objektivní polepšení odsouzeného spočívající v řádném plnění povinností a v dobrém chování, a dále pak vykonání určité doby trestu ve věznici.
Oproti tomu procesní podmínky podmíněného propuštění jsou zevrubně popsány v ustanoveních trestního řádu.[4] Zpravidla se tak děje na základě žádosti odsouzeného, jejíž součástí musí být kladné stanovisko ředitele věznice o splnění materiálních podmínek podmíněného propuštění. Tedy že odsouzený řádným plněním svých povinností a dobrým chováním v průběhu výkonu trestu prokázal, že dalšího trestu již není třeba. Nicméně je stále na úvaze soudu, jak v dané věci rozhodne.
Jak plyne z aktuálních zpráv[5], soud I. stupně žádost o podmíněné propuštění Davida Berdycha zamítl, přestože podle názoru ředitele věznice všechny materiální podmínky pro podmíněné propuštění splnil. Své rozhodnutí odůvodnil soud I. stupně zejména závažností spáchaných trestných činů a dále také obavou, že bude David Berdych po svém podmíněném propuštění trestnou činnost dále páchat. Proti tomuto usnesení podal David Berdych stížnost.
Stížnostní soud rozhodnutí soudu I. stupně nicméně zrušil, a uložil mu, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Podle § 149 odst. 6 TŘ je soud I. stupně navíc vázán právním názorem stížnostního soudu, který ve svém rozhodnutí vyslovil. Dá se tedy s poměrně velkou pravděpodobností očekávat, že soud I. stupně rozhodne podruhé o žádosti Davida Berdycha vzhledem k výše uvedenému zcela opačně než poprvé.
* Autorem příspěvku je Pavel Kohút, asistent v advokátní kanceláři doc. JUDr. Tomáše Gřivny, Ph.D.
[1] Kroupa, J. Zločin jako profese. Daranus, 2011, 2. vydání.
[2] http://www.csfd.cz/film/223893-expozitura/
[3] O podmíněném propuštění rozhoduje okresní soud, v jehož obvodu se trest vykonává [§ 333 odst. 1 ve spojení s § 16 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „TŘ“)]. Vzhledem k tomu, že trest odnětí svobody vykonává David Berdych ve věznici v Praze – Ruzyni, je příslušným soudem Obvodní soud pro Prahu 6.
[4] § 331 až § 333a.
[5] http://zpravy.aktualne.cz/domaci/soud-se-musi-znovu-zabyvat-zadosti-o-propusteni-berdycha/r~9b2fddd2507111e48bf9002590604f2e/
Další články
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.




