Komentář: Berdychův gang - Podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody
Kauza tzv. Berdychova gangu je širší veřejnosti známa v reakci na enormní zájem médií v době jejího soudního projednávání v letech 2005 a 2006. Tuto kauzu navíc dále zpopularizovala jak literatura žánru investigativní žurnalistiky[1], tak i televize, kde se stala předlohou televizního seriálu.[2]
Většina pachatelů figurujících v této kauze již byla propuštěna na svobodu. Hlavní aktér kauzy, David Berdych, požádal o podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody nedávno. O jeho žádosti rozhodoval v prvním stupni Obvodní soud pro Prahu 6.[3]
Podmíněné propuštění je institut stojící na pomezí trestního práva hmotného a procesního. Hmotněprávní či jinak materiální podmínky pro podmíněné propuštění stanoví zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a to v ustanoveních § 88 a § 89. Mezi zásadní podmínky pro úvahu, zda bude v případě konkrétního odsouzeného možné institut podmíněného propuštění využít, patří objektivní polepšení odsouzeného spočívající v řádném plnění povinností a v dobrém chování, a dále pak vykonání určité doby trestu ve věznici.
Oproti tomu procesní podmínky podmíněného propuštění jsou zevrubně popsány v ustanoveních trestního řádu.[4] Zpravidla se tak děje na základě žádosti odsouzeného, jejíž součástí musí být kladné stanovisko ředitele věznice o splnění materiálních podmínek podmíněného propuštění. Tedy že odsouzený řádným plněním svých povinností a dobrým chováním v průběhu výkonu trestu prokázal, že dalšího trestu již není třeba. Nicméně je stále na úvaze soudu, jak v dané věci rozhodne.
Jak plyne z aktuálních zpráv[5], soud I. stupně žádost o podmíněné propuštění Davida Berdycha zamítl, přestože podle názoru ředitele věznice všechny materiální podmínky pro podmíněné propuštění splnil. Své rozhodnutí odůvodnil soud I. stupně zejména závažností spáchaných trestných činů a dále také obavou, že bude David Berdych po svém podmíněném propuštění trestnou činnost dále páchat. Proti tomuto usnesení podal David Berdych stížnost.
Stížnostní soud rozhodnutí soudu I. stupně nicméně zrušil, a uložil mu, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Podle § 149 odst. 6 TŘ je soud I. stupně navíc vázán právním názorem stížnostního soudu, který ve svém rozhodnutí vyslovil. Dá se tedy s poměrně velkou pravděpodobností očekávat, že soud I. stupně rozhodne podruhé o žádosti Davida Berdycha vzhledem k výše uvedenému zcela opačně než poprvé.
* Autorem příspěvku je Pavel Kohút, asistent v advokátní kanceláři doc. JUDr. Tomáše Gřivny, Ph.D.
[1] Kroupa, J. Zločin jako profese. Daranus, 2011, 2. vydání.
[2] http://www.csfd.cz/film/223893-expozitura/
[3] O podmíněném propuštění rozhoduje okresní soud, v jehož obvodu se trest vykonává [§ 333 odst. 1 ve spojení s § 16 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „TŘ“)]. Vzhledem k tomu, že trest odnětí svobody vykonává David Berdych ve věznici v Praze – Ruzyni, je příslušným soudem Obvodní soud pro Prahu 6.
[4] § 331 až § 333a.
[5] http://zpravy.aktualne.cz/domaci/soud-se-musi-znovu-zabyvat-zadosti-o-propusteni-berdycha/r~9b2fddd2507111e48bf9002590604f2e/
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
