Komentář: Berdychův gang - Podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody
Kauza tzv. Berdychova gangu je širší veřejnosti známa v reakci na enormní zájem médií v době jejího soudního projednávání v letech 2005 a 2006. Tuto kauzu navíc dále zpopularizovala jak literatura žánru investigativní žurnalistiky[1], tak i televize, kde se stala předlohou televizního seriálu.[2]
Většina pachatelů figurujících v této kauze již byla propuštěna na svobodu. Hlavní aktér kauzy, David Berdych, požádal o podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody nedávno. O jeho žádosti rozhodoval v prvním stupni Obvodní soud pro Prahu 6.[3]
Podmíněné propuštění je institut stojící na pomezí trestního práva hmotného a procesního. Hmotněprávní či jinak materiální podmínky pro podmíněné propuštění stanoví zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a to v ustanoveních § 88 a § 89. Mezi zásadní podmínky pro úvahu, zda bude v případě konkrétního odsouzeného možné institut podmíněného propuštění využít, patří objektivní polepšení odsouzeného spočívající v řádném plnění povinností a v dobrém chování, a dále pak vykonání určité doby trestu ve věznici.
Oproti tomu procesní podmínky podmíněného propuštění jsou zevrubně popsány v ustanoveních trestního řádu.[4] Zpravidla se tak děje na základě žádosti odsouzeného, jejíž součástí musí být kladné stanovisko ředitele věznice o splnění materiálních podmínek podmíněného propuštění. Tedy že odsouzený řádným plněním svých povinností a dobrým chováním v průběhu výkonu trestu prokázal, že dalšího trestu již není třeba. Nicméně je stále na úvaze soudu, jak v dané věci rozhodne.
Jak plyne z aktuálních zpráv[5], soud I. stupně žádost o podmíněné propuštění Davida Berdycha zamítl, přestože podle názoru ředitele věznice všechny materiální podmínky pro podmíněné propuštění splnil. Své rozhodnutí odůvodnil soud I. stupně zejména závažností spáchaných trestných činů a dále také obavou, že bude David Berdych po svém podmíněném propuštění trestnou činnost dále páchat. Proti tomuto usnesení podal David Berdych stížnost.
Stížnostní soud rozhodnutí soudu I. stupně nicméně zrušil, a uložil mu, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Podle § 149 odst. 6 TŘ je soud I. stupně navíc vázán právním názorem stížnostního soudu, který ve svém rozhodnutí vyslovil. Dá se tedy s poměrně velkou pravděpodobností očekávat, že soud I. stupně rozhodne podruhé o žádosti Davida Berdycha vzhledem k výše uvedenému zcela opačně než poprvé.
* Autorem příspěvku je Pavel Kohút, asistent v advokátní kanceláři doc. JUDr. Tomáše Gřivny, Ph.D.
[1] Kroupa, J. Zločin jako profese. Daranus, 2011, 2. vydání.
[2] http://www.csfd.cz/film/223893-expozitura/
[3] O podmíněném propuštění rozhoduje okresní soud, v jehož obvodu se trest vykonává [§ 333 odst. 1 ve spojení s § 16 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „TŘ“)]. Vzhledem k tomu, že trest odnětí svobody vykonává David Berdych ve věznici v Praze – Ruzyni, je příslušným soudem Obvodní soud pro Prahu 6.
[4] § 331 až § 333a.
[5] http://zpravy.aktualne.cz/domaci/soud-se-musi-znovu-zabyvat-zadosti-o-propusteni-berdycha/r~9b2fddd2507111e48bf9002590604f2e/
Další články
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem ze zdravotních důvodů: prolomila novela zákona o specifických zdravotních službách judikaturu Nejvyššího soudu?
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce poskytuje zaměstnancům v určitých výjimečných případech silnou ochranu v podobě možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Jedním z těchto případů je situace, kdy zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví (srov. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.
Odpovědnost provozovatele za škodu vzniklou provozní činností: kdy nestačí říct „nebyla to naše chyba“
Provozovatel se odpovědnosti nezbaví jen tím, že došlo k zásahu zvenčí. Klíčové je, jaká preventivní opatření přijal.
Drony v realitním marketingu: Právní rámec a ochrana soukromí
Využití bezpilotních letadel v realitním marketingu přináší kromě atraktivní vizualizace také specifická právní rizika. Střet zájmu na propagaci nemovitosti s právem na ochranu soukromí třetích osob je častým předmětem sporů.
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.




