Komentovanou aktualitu si můžete přečíst zde.
Pozitivní přínos navrhované novely spatřuji v lepším vymezení správy majetku, včetně práv a povinností správce. Úprava správy majetku, která zakotvuje mimo jiné povinnost správce mít po dobu správy uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem správy, poskytuje větší ochranu jak poškozeným, tak i v konečném důsledku obviněným v případě, že důvod zajištění pomine. Nová právní úprava dle mého názoru totiž může zabránit znehodnocení majetku v důsledku dlouhého trvání trestního řízení, v němž bude o zajištěném majetku rozhodnuto.
Novela dále obsahuje úpravu správy obchodního podílu. Tuto úpravu považuji za potřebnou, navrhovaná právní úprava je ale diskutabilní.
Dle návrhu znění § 9 odst. 2 zákona č. 279/2003 Sb. soud pověří správou obchodního podílu insolvenčního správce se zvláštním oprávněním v případě, že byla zajištěna práva související s podílem v obchodní korporaci, jež umožňují podílet se na řízení obchodní korporace a je potřeba vykonávat správu obchodního podílu. Taková právní úprava může působit výkladové problémy. Není zřejmé vymezení práv souvisejících s podílem v obchodní korporaci umožňujících řízení obchodní korporace. Vymezení takových práv nebude činit problémy v osobních obchodních korporacích (v.o.s. či k.s.). Podíl v takových obchodních korporacích (s výjimkou podílu komanditisty k.s.) vždy umožňuje řízení obchodní korporace. Složitější bude ale určení práv souvisejících s podílem v obchodní korporaci umožňujících řízení obchodní korporace u kapitálových společností. Pojem „řízení obchodní korporace“ používá zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích v § 78 upravujícím jednání ve shodě. Podle tohoto zákonného ustanovení je jednáním ve shodě mimo jiné jednání dvou nebo více osob nakládajících hlasovacími právy za účelem jednotného řízení obchodní korporace. Autoři navrhované novely tedy patrně chápou práva souvisejícími s podílem v obchodní korporaci, jež umožňují podílet se na řízení obchodní korporace taková práva, která umožňují přímo ovlivňovat obsazení statutárních orgánů obchodní korporace. Může se zdát, že jde tedy o práva související s většinovým podílem v obchodní korporaci. To ale není pravidlem. Bude třeba vždy v konkrétním případě pečlivě zkoumat, zda je vlastník většinového obchodního podílu v obchodní korporaci skutečně oprávněn samostatně přímo ovlivňovat obsazení statutárních orgánů obchodní korporace. Ne vždy totiž umožňuje zákon, společenská smlouva či stanovy aby vlastník většinového obchodního podílu přímo ovlivňoval obsazení orgánů obchodní korporace (např. z důvodu požadavků kvalifikované většiny, atd.).
Navrhovaná právní úprava dále nestanoví dle mého názoru dostatečně, jaká práva konkrétně je správce oprávněn vykonávat. Je např. správce oprávněn pobírat dividendu, která by v souvislosti s výkonem práv k obchodnímu podílu náležela jeho vlastníku a schvalovat její vyplacení při jednání nejvyššího orgánu obchodní korporace?
Navrhovaná novela navíc ukládá správci obchodního podílu v případě, že je pro dosažení účelu správy zapotřebí vyměnit jednoho nebo více členů statutárního orgánu obchodní korporace a zajištěná práva takový postup správci umožňují, svolat nejvyšší orgán obchodní korporace a jeho prostřednictvím dosáhnout odvolání členů orgánů obchodní korporace a jmenování své osoby na místo člena statutárního orgánu. Přitom se neužijí ustanovení zákona o obchodních korporacích o bezúhonnosti člena orgánu obchodní korporace a jejím prokazování, o počtu členů statutárního orgánu obchodní korporace a o minimálních lhůtách pro oznámení termínu jednání nejvyššího orgánu obchodní korporace.
Pokud bude navržená právní úprava schválena, zásadním způsobem tak zasáhne do samotné struktury a fungování třetí osoby – obchodní korporace, a zkrátí práva ostatních vlastníků podílů této obchodní korporace, která jim dává zákon o obchodních korporacích (právo na včasné oznámení termínu a místa konání valné hromady). Přitom tyto osoby nemusí mít se skutkem, pro který se vede trestní řízení, v jehož průběhu došlo k zajištění práv k obchodnímu podílu, nic společného. Je tedy otázkou, zda by schválení novely nevybočilo z ústavněprávního rámce ochrany vlastnictví zaručeného v čl. 11 Listiny základních práv a svobod.
Navrhovaná právní úprava dále obsahuje právo správce obchodního podílu na odměnu a náhradu hotových výdajů spojených se správnou obchodního podílu a tato odměna má být hrazena z majetku obchodní korporace. Mám za to, že není žádný důvod, aby taková odměna byla hrazena z majetku obchodní korporace, když každý vlastník obchodního podílu si náklady spojené s výkonem práv k obchodnímu podílu nese sám a taktéž nemá nárok na jakoukoliv „odměnu“ za správu obchodního podílu. Výjimkou by pak mohl být případ, kdy správce podílu v obchodní korporaci vykonává též funkci člena statutárního orgánu korporace. V takovém případě by se měla případná odměna správce podílu v obchodní korporaci za výkon funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace řídit zákonem o obchodních korporacích a být hrazena z majetku obchodní korporace.
Návrh novely dále rozšiřuje podmínky prodeje majetku zajištěného v trestním řízení. Oproti původní právní úpravě bude možné zajištěný majetek prodat i bez souhlasu obviněného mimo jiné v případě, že
- s výkonem správy budou spojeny nepřiměřené náklady,
- výkon správy bude vyžadovat zvláštní podmínky nakládání nebo zvláštní odbornou způsobilost, které lze zajistit jen s nepřiměřenými obtížemi.
Je otázkou, zda může být z ústavněprávního pohledu zásah do vlastnického práva spočívající v nuceném prodeji zajištěného majetku odůvodněn tím, že by měl stát s výkonem správy spojeny nepřiměřené náklady či jiné obtíže se zajištěním správy majetku.
Závěrem ještě poukazuji na návrh nového § 49a trestního řádu, který je součástí navrhované novely. Ustanovení umožní zajistit již před zahájením trestního stíhání nárok poškozeného na majetku osoby podezřelé ze spáchání trestného činu. Z pohledu ochrany práv poškozených v trestním řízení jde dle mého názoru o pozitivní přínos navrhované právní úpravy.
Diskuze k článku ()