Komentář: Symptomy prosazování trestního práva v ČR
Na konci srpna pražský Městský soud odsoudil Leopolda Klimuse, někdejšího jednatele společnosti Venturon Investment zapojené do promyšleného a podle všeho podvodného schématu, na jehož konci měla státem vlastněné společnosti Čepro zaplatit Venturon Investment částku 2,6 mld. Kč. Začátky celého případu sahají podle médií až do devadesátých let, kdy měla akciová společnost Bena skladovat pohonné hmoty v celních skladech Čepra.
Tyto pohonné hmoty měla postupně vyskladňovat a rozprodávat, aniž by z nich odvedla daň a aniž by o tom spravila Čepro. Leopold Klimus má do případu vstoupit teprve později – v okamžiku, kdy jménem společnosti Venturon Investment podepíše smlouvu o tom, že od Beny kupuje pohonné hmoty, které se podle smlouvy mají stále nacházet ve skladech Čepra. Následně Venturon Investment zažaluje společnost Čepro o vydání těchto hmot, nebo zaplacení částky 2,6 mld. Kč. V soudním řízení se nakonec nikdo za Čepro ani nevyjádří k žalobě, ani nedostaví k soudnímu jednání, a ani nepodá odvolání proti kontumačnímu rozsudku. Čepro dosud pohledávku nezaplatilo. Přesto byl Leopoldovi Klimusovi uložen podmíněný trest odnětí svobody s odkladem na tři roky, desetiletý zákaz činnosti spočívají ve výkonu funkce ve statutárním orgánu společnosti a desetiletý zákaz pobytu na území hlavního města.
Jak celá kauza, tak dílčí případ samotného Klimuse ukazuje několik symptomů prosazování trestního práva v České republice.
Předně jde o ukázku tzv. kriminality bílých límečků (majetkové a hospodářské kriminality páchané bez užití násilí), do které však – jako v tomto případě – nemusí být zapojeni lidé v oblecích. Leopold Klimus byl podle všeho bývalý zedník, který ve společnosti Venturon Investment neměl žádnou výkonnou pravomoc, ale byl jednatelem čistě nominálním („bílým koněm“). Případ vyvrací jeden zažitý mýtus, že je ve zdejším prostředí stíhána toliko „násilná“ kriminalita.
Rozsudek také plně respektuje základní stavební princip trestního práva: v trestním právu je každý sám za sebe a za své jednání odpovídá sám. V tom je trestní spravedlnost přísně individuální, ani okolnost, že všichni ostatní účastníci zůstali neodhalení či nepotrestaní, na tom nemůže nic změnit. Na druhé straně skutečnost, že v celé kauze byla dosud odsouzena podle všeho pouze nastrčená figura, ukazuje na poměrně malou efektivitu trestního vyšetřování. Zvláště za situace, kdy se objevují podezření, že za faktickou neúčastí Čepra v civilním řízení proti Venturon Investment pravděpodobně stál někdo ze zaměstnanců Čepra (soudní písemnosti byly Čepru doručeny, bez vysvětlení se ale ztratily ve struktuře společnosti). Zde však zásadní roli sehrála loňská amnestie, v jejímž důsledku bylo zastaveno trestní stíhání členů představenstva společnosti Bena. Nadále nicméně pokračuje trestní stíhání bývalého obchodního ředitele Čepra Martina Pechana.
Jakou roli v celém schématu Leopold Klimus podle soudu hrál, nakonec velmi dobře demonstruje trest, který mu byl uložen. Přestože v tomto případě šlo o úmyslný trestný čin se škodou v řádu miliard korun, byl nakonec odsouzen jen podmíněně. Hlavní váha jeho odsouzení spočívá spíše v trestu zákazu činnosti statutárního orgánu obchodní společnosti, který mu soudu uložil na maximální možnou dobu 10 let. Už tím soud naznačil, že Klimusova role byla spíše okrajová a stafážní. Přesto jeho podíl byl dostatečný na to, aby ho odsoudil.
* Autor článku je koncipientem v advokátní kanceláři doc. JUDr. Tomáše Gřivny, Ph.D. a doktorandem na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




