Komentář: Symptomy prosazování trestního práva v ČR
Na konci srpna pražský Městský soud odsoudil Leopolda Klimuse, někdejšího jednatele společnosti Venturon Investment zapojené do promyšleného a podle všeho podvodného schématu, na jehož konci měla státem vlastněné společnosti Čepro zaplatit Venturon Investment částku 2,6 mld. Kč. Začátky celého případu sahají podle médií až do devadesátých let, kdy měla akciová společnost Bena skladovat pohonné hmoty v celních skladech Čepra.
Tyto pohonné hmoty měla postupně vyskladňovat a rozprodávat, aniž by z nich odvedla daň a aniž by o tom spravila Čepro. Leopold Klimus má do případu vstoupit teprve později – v okamžiku, kdy jménem společnosti Venturon Investment podepíše smlouvu o tom, že od Beny kupuje pohonné hmoty, které se podle smlouvy mají stále nacházet ve skladech Čepra. Následně Venturon Investment zažaluje společnost Čepro o vydání těchto hmot, nebo zaplacení částky 2,6 mld. Kč. V soudním řízení se nakonec nikdo za Čepro ani nevyjádří k žalobě, ani nedostaví k soudnímu jednání, a ani nepodá odvolání proti kontumačnímu rozsudku. Čepro dosud pohledávku nezaplatilo. Přesto byl Leopoldovi Klimusovi uložen podmíněný trest odnětí svobody s odkladem na tři roky, desetiletý zákaz činnosti spočívají ve výkonu funkce ve statutárním orgánu společnosti a desetiletý zákaz pobytu na území hlavního města.
Jak celá kauza, tak dílčí případ samotného Klimuse ukazuje několik symptomů prosazování trestního práva v České republice.
Předně jde o ukázku tzv. kriminality bílých límečků (majetkové a hospodářské kriminality páchané bez užití násilí), do které však – jako v tomto případě – nemusí být zapojeni lidé v oblecích. Leopold Klimus byl podle všeho bývalý zedník, který ve společnosti Venturon Investment neměl žádnou výkonnou pravomoc, ale byl jednatelem čistě nominálním („bílým koněm“). Případ vyvrací jeden zažitý mýtus, že je ve zdejším prostředí stíhána toliko „násilná“ kriminalita.
Rozsudek také plně respektuje základní stavební princip trestního práva: v trestním právu je každý sám za sebe a za své jednání odpovídá sám. V tom je trestní spravedlnost přísně individuální, ani okolnost, že všichni ostatní účastníci zůstali neodhalení či nepotrestaní, na tom nemůže nic změnit. Na druhé straně skutečnost, že v celé kauze byla dosud odsouzena podle všeho pouze nastrčená figura, ukazuje na poměrně malou efektivitu trestního vyšetřování. Zvláště za situace, kdy se objevují podezření, že za faktickou neúčastí Čepra v civilním řízení proti Venturon Investment pravděpodobně stál někdo ze zaměstnanců Čepra (soudní písemnosti byly Čepru doručeny, bez vysvětlení se ale ztratily ve struktuře společnosti). Zde však zásadní roli sehrála loňská amnestie, v jejímž důsledku bylo zastaveno trestní stíhání členů představenstva společnosti Bena. Nadále nicméně pokračuje trestní stíhání bývalého obchodního ředitele Čepra Martina Pechana.
Jakou roli v celém schématu Leopold Klimus podle soudu hrál, nakonec velmi dobře demonstruje trest, který mu byl uložen. Přestože v tomto případě šlo o úmyslný trestný čin se škodou v řádu miliard korun, byl nakonec odsouzen jen podmíněně. Hlavní váha jeho odsouzení spočívá spíše v trestu zákazu činnosti statutárního orgánu obchodní společnosti, který mu soudu uložil na maximální možnou dobu 10 let. Už tím soud naznačil, že Klimusova role byla spíše okrajová a stafážní. Přesto jeho podíl byl dostatečný na to, aby ho odsoudil.
* Autor článku je koncipientem v advokátní kanceláři doc. JUDr. Tomáše Gřivny, Ph.D. a doktorandem na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




