Komentář: Symptomy prosazování trestního práva v ČR
Na konci srpna pražský Městský soud odsoudil Leopolda Klimuse, někdejšího jednatele společnosti Venturon Investment zapojené do promyšleného a podle všeho podvodného schématu, na jehož konci měla státem vlastněné společnosti Čepro zaplatit Venturon Investment částku 2,6 mld. Kč. Začátky celého případu sahají podle médií až do devadesátých let, kdy měla akciová společnost Bena skladovat pohonné hmoty v celních skladech Čepra.
Tyto pohonné hmoty měla postupně vyskladňovat a rozprodávat, aniž by z nich odvedla daň a aniž by o tom spravila Čepro. Leopold Klimus má do případu vstoupit teprve později – v okamžiku, kdy jménem společnosti Venturon Investment podepíše smlouvu o tom, že od Beny kupuje pohonné hmoty, které se podle smlouvy mají stále nacházet ve skladech Čepra. Následně Venturon Investment zažaluje společnost Čepro o vydání těchto hmot, nebo zaplacení částky 2,6 mld. Kč. V soudním řízení se nakonec nikdo za Čepro ani nevyjádří k žalobě, ani nedostaví k soudnímu jednání, a ani nepodá odvolání proti kontumačnímu rozsudku. Čepro dosud pohledávku nezaplatilo. Přesto byl Leopoldovi Klimusovi uložen podmíněný trest odnětí svobody s odkladem na tři roky, desetiletý zákaz činnosti spočívají ve výkonu funkce ve statutárním orgánu společnosti a desetiletý zákaz pobytu na území hlavního města.
Jak celá kauza, tak dílčí případ samotného Klimuse ukazuje několik symptomů prosazování trestního práva v České republice.
Předně jde o ukázku tzv. kriminality bílých límečků (majetkové a hospodářské kriminality páchané bez užití násilí), do které však – jako v tomto případě – nemusí být zapojeni lidé v oblecích. Leopold Klimus byl podle všeho bývalý zedník, který ve společnosti Venturon Investment neměl žádnou výkonnou pravomoc, ale byl jednatelem čistě nominálním („bílým koněm“). Případ vyvrací jeden zažitý mýtus, že je ve zdejším prostředí stíhána toliko „násilná“ kriminalita.
Rozsudek také plně respektuje základní stavební princip trestního práva: v trestním právu je každý sám za sebe a za své jednání odpovídá sám. V tom je trestní spravedlnost přísně individuální, ani okolnost, že všichni ostatní účastníci zůstali neodhalení či nepotrestaní, na tom nemůže nic změnit. Na druhé straně skutečnost, že v celé kauze byla dosud odsouzena podle všeho pouze nastrčená figura, ukazuje na poměrně malou efektivitu trestního vyšetřování. Zvláště za situace, kdy se objevují podezření, že za faktickou neúčastí Čepra v civilním řízení proti Venturon Investment pravděpodobně stál někdo ze zaměstnanců Čepra (soudní písemnosti byly Čepru doručeny, bez vysvětlení se ale ztratily ve struktuře společnosti). Zde však zásadní roli sehrála loňská amnestie, v jejímž důsledku bylo zastaveno trestní stíhání členů představenstva společnosti Bena. Nadále nicméně pokračuje trestní stíhání bývalého obchodního ředitele Čepra Martina Pechana.
Jakou roli v celém schématu Leopold Klimus podle soudu hrál, nakonec velmi dobře demonstruje trest, který mu byl uložen. Přestože v tomto případě šlo o úmyslný trestný čin se škodou v řádu miliard korun, byl nakonec odsouzen jen podmíněně. Hlavní váha jeho odsouzení spočívá spíše v trestu zákazu činnosti statutárního orgánu obchodní společnosti, který mu soudu uložil na maximální možnou dobu 10 let. Už tím soud naznačil, že Klimusova role byla spíše okrajová a stafážní. Přesto jeho podíl byl dostatečný na to, aby ho odsoudil.
* Autor článku je koncipientem v advokátní kanceláři doc. JUDr. Tomáše Gřivny, Ph.D. a doktorandem na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



