Komentář: Zásada subsidiarity trestní represe
Zásada subsidiarity trestní represe, někdy též nazývána jako princip ultima ratio, vyjadřuje, že trestní právo je prostředek určený k ochraně zákonem stanovených zájmů, který musí být užíván jen tehdy, pokud užití jiných právních prostředků ke sjednání nápravy nepřichází v úvahu, neboť již byly vyčerpány nebo jsou zjevně neúčinné či nevhodné.
Pokud tedy stát neuplatňuje prostředky trestního práva zdrženlivě, tj. jen v případě, kde jiné právní prostředky selhávají nebo nejsou efektivní, postupuje stát nezákonně, resp. protiústavně.
Tato zásada je zakotvena v § 12 odst. 2 trestního zákoníku, který stanoví, že trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Ačkoliv se jedná o jednu ze základních zásad trestního práva, obecné soudy v praxi tuto zásadu příliš neaplikují.
Tento trend potvrzuje i nedávný judikát Ústavního soudu, který se zabýval nedovolenou svépomocí při řešení rodinných konfliktů souvisejících s bydlením, v níž orgány činné v trestním řízení a obecné soudy spatřovaly trestný čin. Ačkoliv Ústavní soud zdůraznil, že při aplikaci zásady subsidiarity trestní represe je nutné vždy zohlednit konkrétní okolnosti případu, vyjádřil se do jisté míry i obecně k situaci, kdy osoba užívá nedovolenou svépomoc, avšak alespoň sleduje legitimní cíl souladný s právem. Ústavní soud sice v souladu s obecnými soudy hodnotil takový postup jako protiprávní, avšak uvedené jednání označil za podstatně méně společensky škodlivé, než jednání té osoby, která postupuje protiprávně a navíc se snaží nastolit protiprávní stav.
Ústavní soud tedy při hodnocení podústavního práva citlivě a rozumně posoudil společenskou škodlivost jednání, které formálně vykazuje znaky trestného činu, ale dostává se do rozporu se zásadou subsidiarity trestní represe a rozumného uspořádání společenských vztahů. Na závěr zbývá dodat, že porušení zásady subsidiarity trestní represe posuzuje Ústavní soud ČR jako porušení čl. 39 Listiny základních práv a svobod.
* Autorem příspěvku je Mgr. Aleš Grulich, advokátní koncipient v AK Gřivna.
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
