Nikoli každá organizovaná skupina je zločinecká

Jelikož jsem si nejednou všiml záměny trestněprávních termínů organizovaná skupina a organizovaná zločinecká skupina, zaměřím se právě na tyto pojmy. Už proto, že v tomto případě prostor na výkladovou kreativitu z hlediska možné záměny dvou pojmů opravdu není.

Jak je jistě většině právníků zabývajících se právem trestním známo, trestní zákoník pojem „organizovaná skupina“ nedefinuje, ačkoli s ním operuje v mnoha svých ustanoveních. A to ať již se jedná o kvalifikované skutkové podstaty celé řady trestných činů (§ 173 odst. 2, písm. a), § 205 odst. 4 písm. a) atd.), nebo o jednu z obecných přitěžujících okolností (§ 42 písm. o) ). Tento pojem je vymezen pouze judikaturou, a to tak, že má jít nejméně o tříčlenné sdružení trestně odpovědných osob, jejichž vzájemná součinnost na realizování trestné činnosti vykazuje takovou míru plánovitosti jejího průběhu a tomu odpovídající koordinaci úloh jednotlivých účastníků, že tyto okolnosti zvyšují pravděpodobnost úspěšného provedení trestného činu (R 45/1986 Sb. rozh. tr.). Pro trestný čin spáchaný organizovanou skupinou je typické, že při plánovitém a promyšleném rozdělení úkolů mezi její členy dochází ze strany některých členů jen k dílčím jednáním, která se sama o sobě jeví jako méně závažná, a to jak z hlediska své povahy, tak z hlediska příčinného významu pro způsobení následku. Rozdělení úkolů mezi více spolupachatelů je pak předpokladem toho, aby po spojení všech dílčích činností jednotlivých spolupachatelů bylo zamýšleného cíle dosaženo snáze a spolehlivěji. Nevyžaduje se však nějaká stabilnější struktura a trvalejší řídící vztahy, stačí i jednorázové spáchání trestného činu organizovanou skupinou. Pro její vznik se také nevyžaduje žádný formální akt, členství je faktickým stavem a pachatel se stane členem organizované skupiny už jen tím, že se fakticky zapojí do její činnosti.

Na rozdíl od prosté organizované skupiny našla organizovaná zločinecká skupina (chcete-li organizovaný zločin) svou definici v ustanovení § 129 tr. zákoníku:

§ 129

Organizovaná zločinecká skupina

Organizovaná zločinecká skupina je společenstvím více osob s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, která je zaměřena na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti.

Již z této zákonné definice je zřejmé, že některé pojmové znaky jako účast nejméně tří osob, dělba činností mezi nimi, plánovitost a koordinovanost úloh a činností se překrývají s pojmovými znaky vydefinovanými judikaturou u organizované skupiny. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že organizovaná skupina může páchat i jen jediný trestný čin a jsou nižší požadavky na její organizační strukturu (jako klasický příklad si vždy představím skupinu kapsářů v hromadné dopravě, kdy část z nich způsobí chaos, část upoutá pozornost oběti, jeden krade a další odnáší lup z místa činu). Vztahy uvnitř organizované skupiny jsou podstatně volnější než vztahy uvnitř organizované zločinecké skupiny, pro kterou je naopak charakteristická určitá stabilita, stálejší způsob její existence i činnosti a pevnější hierarchické vztahy mezi jednotlivými členy. Organizovaný zločin je typicky zaměřen na obchod s narkotiky, organizování nelegálních hazardních her či prostituce, organizování rozsáhlejších krádeží apod.

Že jde o dva různé pojmy vyplývá přímo z ustanovení § 107 odst. 2 tr. zákoníku, přičemž pro přehlednost připomenu znění celého tohoto zákonného ustanovení, neboť definuje pachatele trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny.

§ 107

(1) Pachatelem trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny (§ 129) je ten, kdo spáchal úmyslný trestný čin jako člen organizované zločinecké skupiny, nebo ten, kdo takový čin spáchal vědomě se členem organizované zločinecké skupiny anebo v úmyslu organizované zločinecké skupině napomáhat.

(2) Skutečnost, že pachatel se trestného činu dopustil jako člen organizované skupiny nebo ve spojení s organizovanou skupinou, nebrání tomu, aby za splnění podmínek stanovených tímto zákonem byl současně postižen jako pachatel trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny.

Druhý odstavec toho zákonného ustanovení můžeme označit jako průlom do zásady zákazu dvojího přičítání téže okolnosti, čímž je umožněn zpřísněný postih takového pachatele dle § 108. Hlavním obligatorním důsledkem označení pachatele za pachatele trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny dle § 107 odst. 1 je totiž zvláštní zvýšená trestní sazba, podle níž se horní hranice trestní sazby trestu odnětí svobody stanovené v trestním zákoně u pachatele trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny zvyšuje o jednu třetinu. Takovému pachateli soud uloží trest odnětí svobody v horní polovině takto stanovené trestní sazby odnětí svobody, nejsou-li zároveň splněny podmínky pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody podle § 58 (§ 108 odst. 1).

Konečně pak pojem organizovaná zločinecká skupina nalezneme i ve zvláštní části trestního zákoníku, konkrétně v hlavě X., § 361, kde pouhá účast na organizované zločinecké skupině, aniž pachatel spáchá jakýkoli jiný trestný čin v její prospěch, našla výraz v samostatné skutkové podstatě:

§ 361

Účast na organizované zločinecké skupině

(1) Kdo založí organizovanou zločineckou skupinu,

kdo se činnosti organizované zločinecké skupiny účastní, nebo

kdo organizovanou zločineckou skupinu podporuje,

bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let nebo propadnutím majetku.

(2) Odnětím svobody na tři léta až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve vztahu k organizované zločinecké skupině určené nebo zaměřené k páchání vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312).

(3) Odnětím svobody na pět až patnáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, je-li vedoucím činitelem nebo představitelem organizované zločinecké skupiny určené nebo zaměřené k páchání vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312).

(4) Ustanovení § 107 a 108 se na pachatele činu uvedeného v odstavcích 1 až 3 neužijí.

Je zřejmé, že zde jde o vztah subsidiarity k ustanovení § 107 a 108, která předpokládají spáchání „hlavního“ trestného činu za podmínek zde uvedených, zatímco trestného činu dle § 361 se pachatel dopustí pouhými aktivitami vztahujícími se k založení, účasti nebo podpoře organizované zločinecké skupiny (iniciace jejího vzniku, získávání členů, ekonomické nebo právní poradenství, finanční nebo morální podpora a podobně).

Párkrát se mi jako studentu na fakultě stalo, že jsem byl na zkoušce přerušen váženým pedagogem, který mě upozornil, že si pletu dojmy s pojmy.

V případě shora rozebraných „organizovaných skupin“ jsem záměnu slyšel u stran v jednací síni, ba i viděl v obžalobě a rozsudku nalézacího soudu. Tak třeba teď začne těchto záměn ubývat.