Úvaha nad alternativou k dlouholetým trestům odnětí svobody a k trestu nejvyššímu
Sociokulturním vývojem v demokratické části evropského prostoru bylo relativně nedávno dosaženo konsensu nad zrušením nejvyššího trestu – trestu smrti; přičemž ve většině evropských zemích zůstává v platnosti trest doživotní. Naplňuje ale doživotní trest vše co od něj společnost předpokládá?
Účel trestu odnětí svobody
Moderní pojetí účelů trestu odnětí svobody lze uchopit v několika směrech, ale obecně se dá hovořit o následujících čtyřech pilířích:
- Ochrana společnosti před společensky škodlivým jednáním – zákon stanoví, které konání či zdržení se konání je trestným činem a jaké tresty lze za jeho spáchání uložit,
- Zamezení pachateli v pokračující trestné činnosti – tím, že je pachatel dočasně - a někdy natrvalo - vyřazen ze společnosti, je tato chráněna před opakováním jeho jednání,
- Zamezení pachateli v pokračování trestné činnosti po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody – výchovně-nápravné programy a jiné mají napomoci odsouzenému, aby vedl řádný život, tj. aby změnil své pokřivené vnímání společenských hodnot, chápal proč je některé jednání trestné a toto již nikdy neopakoval,
- Preventivní působení na ostatní členy společnosti – hrozba trestu by měla mít odstrašující účinek od páchání trestné činnosti
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
