Zmocněnec poškozeného v pozici svědka?

Zmocněnec poškozeného v pozici svědka?

Když se mě před časem kolegyně tázala na můj názor ohledně možnosti vyslechnout v hlavním líčení jako svědka zmocněnce poškozeného, měli jsme oba vcelku jasno. Ustanovení § 50 odst. 2 trestního řádu zní srozumitelně

JUDr. Libor Vávra

JUDr. Libor Vávra

předseda Městského soudu v Praze

JUDr. Libor Vávra

předseda Městského soudu v Praze

"Zmocněncem zúčastněné osoby a poškozeného může být jen osoba, jejíž způsobilost k právním úkonům není omezena; při hlavním líčení a veřejném zasedání nemůže být zmocněncem ten, kdo je k němu předvolán jako svědek, znalec nebo tlumočník."

Naše diskuse proto dopadla jednoznačně, zmocněnec poškozeného v hlavním líčení jako svědek vypovídat nemůže. A jak už to tak bývá, netrvalo dlouho a stejný případ jsem zaznamenal v jiné konkrétní věci a se zcela opačným závěrem. Nalézací soud připustil jako svědkyni advokátku, která byla po celou dobu trvání hlavního líčení zmocněnkyní poškozeného a z její výpovědi také významným způsobem vycházel při konečném rozhodování a formulaci zjištěného skutkového děje. Samozřejmě mě zajímal další osud tohoto rozhodnutí a tak jsem se dopídil následujícího.

Soud druhého stupně se v odvolacím řízení ztotožnil s odvolací námitkou o nepřípustnosti svědeckého výslechu zmocněnkyně poškozeného v hlavním líčení a o důkazní nepoužitelnosti takové výpovědi. Konstatoval přitom, že trestní řád takový výslech sice výslovně nevylučuje a je skutečností, že jak poškozený, tak zmocněnec poškozeného obecně mohou být v trestním řízení jako svědci vyslechnuti, nalézací soud však ve svém postupu i v odůvodnění napadeného rozsudku pominul citované ustanovení § 50 odst. 2 tr. řádu. Odvolací soud dále zdůraznil, že na základě porovnání tohoto ustanovení s ustanovením § 35 odst. 2, 3 tr. řádu ( vylučujícím obecně v trestním řízení, aby jako obhájce působil advokát, který v něm vypovídá jako svědek ), lze považovat za nesporné, že ustanovení § 50 odst. 2 tr.řádu o neslučitelnosti funkcí se nevztahuje na celé trestní řízení, nýbrž pouze na hlavní líčení a veřejné zasedání. Proto, na rozdíl od obhájce, by vystupování zmocněnce poškozeného ve funkci svědka v přípravném řízení nebránilo takové osobě být zmocněncem poškozeného (popřípadě zúčastněné osoby) v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. Potud není zásadního sporu.

Spornější je ovšem otázka, zda porušení citovaného ustanovení § 50 odst. 2 tr. řádu je procesním pochybením majícím za následek důkazní nepoužitelnost takové svědecké výpovědi. Nechme opět promluvit odvolací soud, v tomto případě Vrchní soud v Praze, který se danou problematikou zabýval i na své gremiální poradě.

První možný pohled na věc je ten, že důvody zákazu výslechu a práva odepřít výpověď jsou v trestním řádu taxativně stanoveny v § 99 a v § 100, které se vztahují i na osoby vykonávající advokacii. Jiná je otázka, kdo nemůže být v trestním řízení obhájcem (§ 35 odst. 2, 3 tr. řádu) a kdo nemůže být zmocněncem zúčastněné osoby a poškozeného (§ 50 odst. 2 tr. řádu). V těchto případech postavení svědka diskvalifikuje tyto osoby z výkonu funkce obhájce, popřípadě zmocněnce (toho ve stadiu hlavního líčení a veřejného zasedání, je-li k nim jako svědek předvolán). Neplatí to ale naopak. Funkce svědka vyplývající z obecné povinnosti svědčit (§ 97 tr.řádu) má přednost před jakoukoli jinou funkcí v trestním řízení, s výjimkou postavení spoluobviněného. Proto výkon funkce obhájce či zmocněnce nebrání povinnosti vypovídat jako svědek. Svědeckou výpověď je však třeba pečlivě hodnotit s ohledem na konkrétní situaci, podobně jako například v těch případech, kdy pochybením soudu je vyslýchán v rozporu s ustanovením § 209 odst. 1 tr.řádu svědek, který byl přítomen v jednací síni předchozím výslechům obžalovaného a svědků. Ani zde však nejde o absolutní neúčinnost důkazu.

I když tedy v konkrétním případě advokátka zmocněncem v průběhu hlavního líčení být neměla, není porušení tohoto pravidla trestním řádem nijak sankcionováno, konkrétně ne tím, že by nebyla použitelná její svědecká výpověď. Důvodem je právě zmíněná přednost funkce svědka před funkcí zmocněnce poškozeného. Stejný závěr vyplývá i ze systematického zařazení posuzovaného ustanovení do téhož odstavce jako ustanovení, že zmocněncem nemůže být osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům. Z toho plyne, že předmětem ustanovení § 50 odst. 2 tr. řádu je ochrana řádného zastupování poškozeného. Navíc pokud by na místo původní zmocněnkyně v hlavním líčení nastoupil nový zmocněnec, i ten by mohl disponovat týmiž informacemi a kromě toho by tak jako tak byla použitelná případná výpověď téže osoby (zmocněnkyně poškozeného) z přípravného řízení. Což by opět nasvědčovalo formálnosti závěru o nepoužitelnosti svědecké výpovědi zmocněnce z hlavního líčení.

Vrchní soud v Praze se však s tímto pohledem na věc neztotožnil a přiklonil se k závěru, že z ustanovení § 50 odst. 2 věta za středníkem tr.řádu lze dovozovat neúčinnost důkazu svědeckou výpovědí zmocněnce poškozeného v hlavním líčení a veřejném zasedání, pokud v době výslechu i nadále trvá vztah zastoupení. Smyslem citovaného ustanovení totiž podle něj je, aby jako svědek nevypovídala osoba, která je v té době v právním vztahu zmocněnce k poškozenému, je jím tedy zpravidla placena a je tak povinna zastávat jeho zájmy. Tímto postavením, pokud v době výslechu před soudem trvá, totiž může být obsah výpovědi zásadně ovlivněn. Výpověď před soudem je přitom stěžejní. Protože trestní řád zpravidla neobsahuje tzv. vylučovací normy (s výjimkou např. ust. § 89 odst. 3 o nepoužitelnosti důkazu získaného nezákonným donucením nebo hrozbou takového donucení), nelze argumentovat tím, že ani porušení ustanovení § 50 odst. 2 věta za středníkem nesankcionuje trestní řád výslovně, stejně jako v řadě dalších případů, neúčinností důkazu. Ovšem na druhé straně, pokud by současný výkon funkce svědka a zmocněnce poškozeného během hlavního líčení či veřejného zasedání nezpůsobil nepoužitelnost takové svědecké výpovědi, nemělo by ustanovení § 50 odst. 2 věta za středníkem tr. řádu prakticky žádný reálný význam. Nepoužitelnost svědecké výpovědi je zde v podstatě jediná a logická v úvahu přicházející sankce. Svědeckou výpověď zmocněnkyně poškozeného z hlavního líčení proto nebylo možno použít jako důkaz.

Jak vidno, opět lze zdánlivě jednoznačné ustanovení zákona vyložit více způsoby. Já se osobně se v tomto případě přikláním ke konečnému závěru Vrchního soudu o nepoužitelnosti svědecké výpovědi zmocněnce poškozeného.

Nicméně podle mého názoru existuje varianta, jak zmocněnce vyslechnout a těmto potížím se vyhnout. Vyslechneme jej v hlavním líčení nebo u veřejného zasedání jako svědka jedině poté, co mu poškozený vypoví plnou moc a oběma tak bude jasné, že teď již bývalý zmocněnec za poškozeného v dalším řízení jednat nemůže. V dané konkrétní situaci by tak bylo nutné považovat za procesně neúčinné spíše úkony poškozeného učiněné prostřednictvím takového zmocněnce poté, co tento byl jako svědek vyslechnut, nikoli však tuto svědeckou výpověď samotnou. A pomiňme v tuto chvíli další otevírající se problém povinnosti mlčenlivosti zmocněnce, a to jak advokáta, tak třeba laika, což by vydalo na další článek.

K samotné výpovědi bývalého zmocněnce jistě přistoupíme slovy mého milého kolegy "ve světle zdravého rozumu". Musíme si vždy uvědomit podstatu problému, totiž motivaci takového nově zrozeného svědka. Zmocněnec přece hájil zájmy poškozeného. Proč chce nyní svědčit? Nebo, proč chce najednou jeho klient, aby svědčil? Aby v hájení pokračoval? Nebo může nastat i situace, kdy zmocněnec naopak vypovídá proti poškozenému třeba jen proto, že tento mu nezaplatil slíbenou odměnu.

Jeho předchozím procesním postavením je nepochybně výpověď motivována či do značné míry ovlivněna, nebo tak minimálně bude vnímána stranami i soudem. Tedy, nezbývá než hodnotit obsah výpovědi i z tohoto úhlu pohledu a to ještě násobně pečlivěji, než je tomu u důkazů ostatních.

svědecká výpověď svědek v trestním řízení zmocněnec poškozeného

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články