Volební kampaň a porušení soukromí
S blížícími se parlamentními volbami by se slušelo připomenout si loňské flagrantní porušení soukromí, kterého se dopustil jeden pražský lékař tím, že dne 3. října 2016 využil osobní údaje v rozsahu jméno, příjmení a adresa bydliště svých přibližně 11.000 pacientů a rozeslal jim dopis, ve kterém je informovat zejména o rekonstrukci polikliniky Malešice, ale neopomněl zmínit ani svou kandidaturu do Senátu Parlamentu České republiky a v souvislosti s tím je žádal o podporu v souvisejících volbách.
Použita byla například formulace: „V případě, že se chystáte k volbám, budu rád, když mě v mém úsilí podpoříte. Jako člověk s mnohaletou praxí a bohatými životními zkušenostmi bych mohl být dobrým senátorem.“
Jak celou událost ohodnotil Úřad pro ochranu osobních údajů ve sp. zn. UOOU-13571/16-3 z 5. ledna 2017, lékař porušil povinnost stanovenou v § 5 (1) f) zákona č. 101/2000 Sb., tedy povinnost zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, k němuž byly shromážděny, a k jinému účelu jen v mezích ustanovení § 3 (6) tohoto zákona, případně pokud k tomuto dal subjekt údajů předem souhlas. Vzhledem k tomu, že ani jedna z těchto podmínek naplněna samozřejmě nebyla, tak se lékař dopustil spáchání správního deliktu podle § 45 (1) c) tohoto zákona (zpracovávání osobních údajů způsobem, který neodpovídá stanovenému účelu), za což mu Úřad pro ochranu osobních údajů uložil pokutu ve výši 110.000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč.
Lékař je samozřejmě oprávněn vést zdravotnickou dokumentaci v souladu se zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, za účelem poskytování zdravotní péče. Tento účel byl zjevně překročen tím, že byly jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu pacientů použity k informování o kandidatuře lékaře do Senátu Parlamentu České republiky, přičemž tento nedoložil, že by disponoval souhlasem těchto pacientů. Přitěžující okolností bylo nejenom velké množství dotčených subjektů údajů, ale také to, že lékař využil k protiprávnímu jednání svého zvláštního postavení poskytovatele zdravotních služeb a s ním související možnost přístupu k osobním údajům svých pacientů.
Dopis neprošel ani přes to, že většina jeho obsahu se týkala již výše zmíněné rekonstrukce polikliniky a doplněny byly (pro pacienty užitečné) informace týkající se nepřerušeného provozu ordinace s poznámkou, že by k ukončení provozu ordinace nedošlo ani v případě toho, že by byl lékař zvolen do Senátu Parlamentu České republiky, což bylo dle vyjádření lékaře nutné zmínit, aby vyvrátil lživé zvěsti o uzavření ordinace, šířené jeho konkurencí. Celá situace je unikátní i z toho rozměru, že celý případ je doposud jediný, kde by musel Úřad pro ochranu osobních údajů řešit ohrožení osobních údajů v souvislosti s volbami.
Celý případ zůstává dobrou ilustrací toho, že ačkoliv je (zejména v předvolebním období) každá možnost kontaktování potenciálních voličů cennou alternativou, tak je nutné mít v první řadě na paměti ochranu osobních údajů těchto subjektů.
Další články
Procesní nařízení k GDPR: jak se mění přeshraniční dozor?
Na konci roku 2025 Evropská unie přijala dlouho očekávané procesní nařízení, které má zpřesnit a urychlit prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“) v přeshraničních případech.
EU udělila Temu pokutu 200 milionů eur za nelegální a nebezpečné výrobky
Pokuta 200 mil. eur pro Temu ukazuje sílu DSA. Naučte se povinnosti online platforem, řízení rizik a požadavky evropské regulace.
Když úředník podepsal rozhodnutí vytvořené umělou inteligencí
Digitalizace veřejné správy již dávno neznamená pouze elektronické formuláře, datové schránky nebo vedení spisu v elektronické podobě. Do veřejné správy postupně vstupuje další vrstva — systémy umělé inteligence, které nebudou jen pasivně ukládat informace, ale budou je třídit, shrnovat, vyhodnocovat, navrhovat další postup a v některých případech připravovat i samotné texty rozhodnutí. Tradiční otázka veřejné správy obyčejně zněla: „Kdo rozhodl?“ V době umělé inteligence se k ní přidává nová otázka: „Kdo rozhodnutí skutečně vytvořil?“
Nahrávat či nenahrávat v lékařských ordinacích?
Mohou si pacienti během svého vyšetření nahrávat lékaře? A mohou si pořídit záznam i bez jeho vědomí? Kolem těchto otázek v praxi panuje řada sporů a nejistot.
Neuvedení jména na parte
Období ztráty člena rodiny je nepochybně obdobím velmi smutným, ale jak se ukazuje z praxe, také obdobím rozporů, a to nejenom rozporů majetkových. V nedávném období se objevilo hned několik rozhodnutí ve věcech, kdy se některý z pozůstalých domáhal nemajetkové újmy za to, že jeho jméno nebylo uvedeno na parte.



