Volební kampaň a porušení soukromí
S blížícími se parlamentními volbami by se slušelo připomenout si loňské flagrantní porušení soukromí, kterého se dopustil jeden pražský lékař tím, že dne 3. října 2016 využil osobní údaje v rozsahu jméno, příjmení a adresa bydliště svých přibližně 11.000 pacientů a rozeslal jim dopis, ve kterém je informovat zejména o rekonstrukci polikliniky Malešice, ale neopomněl zmínit ani svou kandidaturu do Senátu Parlamentu České republiky a v souvislosti s tím je žádal o podporu v souvisejících volbách.
Použita byla například formulace: „V případě, že se chystáte k volbám, budu rád, když mě v mém úsilí podpoříte. Jako člověk s mnohaletou praxí a bohatými životními zkušenostmi bych mohl být dobrým senátorem.“
Jak celou událost ohodnotil Úřad pro ochranu osobních údajů ve sp. zn. UOOU-13571/16-3 z 5. ledna 2017, lékař porušil povinnost stanovenou v § 5 (1) f) zákona č. 101/2000 Sb., tedy povinnost zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, k němuž byly shromážděny, a k jinému účelu jen v mezích ustanovení § 3 (6) tohoto zákona, případně pokud k tomuto dal subjekt údajů předem souhlas. Vzhledem k tomu, že ani jedna z těchto podmínek naplněna samozřejmě nebyla, tak se lékař dopustil spáchání správního deliktu podle § 45 (1) c) tohoto zákona (zpracovávání osobních údajů způsobem, který neodpovídá stanovenému účelu), za což mu Úřad pro ochranu osobních údajů uložil pokutu ve výši 110.000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč.
Lékař je samozřejmě oprávněn vést zdravotnickou dokumentaci v souladu se zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, za účelem poskytování zdravotní péče. Tento účel byl zjevně překročen tím, že byly jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu pacientů použity k informování o kandidatuře lékaře do Senátu Parlamentu České republiky, přičemž tento nedoložil, že by disponoval souhlasem těchto pacientů. Přitěžující okolností bylo nejenom velké množství dotčených subjektů údajů, ale také to, že lékař využil k protiprávnímu jednání svého zvláštního postavení poskytovatele zdravotních služeb a s ním související možnost přístupu k osobním údajům svých pacientů.
Dopis neprošel ani přes to, že většina jeho obsahu se týkala již výše zmíněné rekonstrukce polikliniky a doplněny byly (pro pacienty užitečné) informace týkající se nepřerušeného provozu ordinace s poznámkou, že by k ukončení provozu ordinace nedošlo ani v případě toho, že by byl lékař zvolen do Senátu Parlamentu České republiky, což bylo dle vyjádření lékaře nutné zmínit, aby vyvrátil lživé zvěsti o uzavření ordinace, šířené jeho konkurencí. Celá situace je unikátní i z toho rozměru, že celý případ je doposud jediný, kde by musel Úřad pro ochranu osobních údajů řešit ohrožení osobních údajů v souvislosti s volbami.
Celý případ zůstává dobrou ilustrací toho, že ačkoliv je (zejména v předvolebním období) každá možnost kontaktování potenciálních voličů cennou alternativou, tak je nutné mít v první řadě na paměti ochranu osobních údajů těchto subjektů.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


