Volební kampaň a porušení soukromí
S blížícími se parlamentními volbami by se slušelo připomenout si loňské flagrantní porušení soukromí, kterého se dopustil jeden pražský lékař tím, že dne 3. října 2016 využil osobní údaje v rozsahu jméno, příjmení a adresa bydliště svých přibližně 11.000 pacientů a rozeslal jim dopis, ve kterém je informovat zejména o rekonstrukci polikliniky Malešice, ale neopomněl zmínit ani svou kandidaturu do Senátu Parlamentu České republiky a v souvislosti s tím je žádal o podporu v souvisejících volbách.
Použita byla například formulace: „V případě, že se chystáte k volbám, budu rád, když mě v mém úsilí podpoříte. Jako člověk s mnohaletou praxí a bohatými životními zkušenostmi bych mohl být dobrým senátorem.“
Jak celou událost ohodnotil Úřad pro ochranu osobních údajů ve sp. zn. UOOU-13571/16-3 z 5. ledna 2017, lékař porušil povinnost stanovenou v § 5 (1) f) zákona č. 101/2000 Sb., tedy povinnost zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, k němuž byly shromážděny, a k jinému účelu jen v mezích ustanovení § 3 (6) tohoto zákona, případně pokud k tomuto dal subjekt údajů předem souhlas. Vzhledem k tomu, že ani jedna z těchto podmínek naplněna samozřejmě nebyla, tak se lékař dopustil spáchání správního deliktu podle § 45 (1) c) tohoto zákona (zpracovávání osobních údajů způsobem, který neodpovídá stanovenému účelu), za což mu Úřad pro ochranu osobních údajů uložil pokutu ve výši 110.000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč.
Lékař je samozřejmě oprávněn vést zdravotnickou dokumentaci v souladu se zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, za účelem poskytování zdravotní péče. Tento účel byl zjevně překročen tím, že byly jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu pacientů použity k informování o kandidatuře lékaře do Senátu Parlamentu České republiky, přičemž tento nedoložil, že by disponoval souhlasem těchto pacientů. Přitěžující okolností bylo nejenom velké množství dotčených subjektů údajů, ale také to, že lékař využil k protiprávnímu jednání svého zvláštního postavení poskytovatele zdravotních služeb a s ním související možnost přístupu k osobním údajům svých pacientů.
Dopis neprošel ani přes to, že většina jeho obsahu se týkala již výše zmíněné rekonstrukce polikliniky a doplněny byly (pro pacienty užitečné) informace týkající se nepřerušeného provozu ordinace s poznámkou, že by k ukončení provozu ordinace nedošlo ani v případě toho, že by byl lékař zvolen do Senátu Parlamentu České republiky, což bylo dle vyjádření lékaře nutné zmínit, aby vyvrátil lživé zvěsti o uzavření ordinace, šířené jeho konkurencí. Celá situace je unikátní i z toho rozměru, že celý případ je doposud jediný, kde by musel Úřad pro ochranu osobních údajů řešit ohrožení osobních údajů v souvislosti s volbami.
Celý případ zůstává dobrou ilustrací toho, že ačkoliv je (zejména v předvolebním období) každá možnost kontaktování potenciálních voličů cennou alternativou, tak je nutné mít v první řadě na paměti ochranu osobních údajů těchto subjektů.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.



