Volební kampaň a porušení soukromí
S blížícími se parlamentními volbami by se slušelo připomenout si loňské flagrantní porušení soukromí, kterého se dopustil jeden pražský lékař tím, že dne 3. října 2016 využil osobní údaje v rozsahu jméno, příjmení a adresa bydliště svých přibližně 11.000 pacientů a rozeslal jim dopis, ve kterém je informovat zejména o rekonstrukci polikliniky Malešice, ale neopomněl zmínit ani svou kandidaturu do Senátu Parlamentu České republiky a v souvislosti s tím je žádal o podporu v souvisejících volbách.
Použita byla například formulace: „V případě, že se chystáte k volbám, budu rád, když mě v mém úsilí podpoříte. Jako člověk s mnohaletou praxí a bohatými životními zkušenostmi bych mohl být dobrým senátorem.“
Jak celou událost ohodnotil Úřad pro ochranu osobních údajů ve sp. zn. UOOU-13571/16-3 z 5. ledna 2017, lékař porušil povinnost stanovenou v § 5 (1) f) zákona č. 101/2000 Sb., tedy povinnost zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, k němuž byly shromážděny, a k jinému účelu jen v mezích ustanovení § 3 (6) tohoto zákona, případně pokud k tomuto dal subjekt údajů předem souhlas. Vzhledem k tomu, že ani jedna z těchto podmínek naplněna samozřejmě nebyla, tak se lékař dopustil spáchání správního deliktu podle § 45 (1) c) tohoto zákona (zpracovávání osobních údajů způsobem, který neodpovídá stanovenému účelu), za což mu Úřad pro ochranu osobních údajů uložil pokutu ve výši 110.000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč.
Lékař je samozřejmě oprávněn vést zdravotnickou dokumentaci v souladu se zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, za účelem poskytování zdravotní péče. Tento účel byl zjevně překročen tím, že byly jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu pacientů použity k informování o kandidatuře lékaře do Senátu Parlamentu České republiky, přičemž tento nedoložil, že by disponoval souhlasem těchto pacientů. Přitěžující okolností bylo nejenom velké množství dotčených subjektů údajů, ale také to, že lékař využil k protiprávnímu jednání svého zvláštního postavení poskytovatele zdravotních služeb a s ním související možnost přístupu k osobním údajům svých pacientů.
Dopis neprošel ani přes to, že většina jeho obsahu se týkala již výše zmíněné rekonstrukce polikliniky a doplněny byly (pro pacienty užitečné) informace týkající se nepřerušeného provozu ordinace s poznámkou, že by k ukončení provozu ordinace nedošlo ani v případě toho, že by byl lékař zvolen do Senátu Parlamentu České republiky, což bylo dle vyjádření lékaře nutné zmínit, aby vyvrátil lživé zvěsti o uzavření ordinace, šířené jeho konkurencí. Celá situace je unikátní i z toho rozměru, že celý případ je doposud jediný, kde by musel Úřad pro ochranu osobních údajů řešit ohrožení osobních údajů v souvislosti s volbami.
Celý případ zůstává dobrou ilustrací toho, že ačkoliv je (zejména v předvolebním období) každá možnost kontaktování potenciálních voličů cennou alternativou, tak je nutné mít v první řadě na paměti ochranu osobních údajů těchto subjektů.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



