Soudní přezkum veřejných podpor

Rozhodnutí Nejvyššího soudu 23 Cdo 1341/2012 významným způsobem osvětluje úlohu českých soudů v oblasti veřejné podpory.

Mgr. Martin Eliášek

právník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.

Mgr. Martin Eliášek

právník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.

Pokud poskytovatel zamýšlí poskytnout veřejnou podporu, musí dle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU nejdříve toto opatření notifikovat Evropské komisi a vyčkat, až bude posouzeno z hlediska slučitelnosti s vnitřním trhem. Některé veřejné podpory (de minimis, bloková výjimka) notifikaci sice nepodléhají, ale poskytnutí podpory, která notifikaci podléhá, bez její notifikace je porušení přímo použitelného právního předpisu Evropské unie. Proti takovému opatření se pak lze bránit u příslušného vnitrostátního soudu.

V dané věci se provozovatel zdravotnického zařízení domáhal toho, aby bylo žalovanému kraji zakázáno vyplácení finanční podpory jím vlastněným nemocnicím. Soudy žalobu odmítaly s tím, že se jedná o věc spadající do kompetence Evropské komise. Naopak Nejvyšší soud řekl, že otázku, zda dané opatření naplňuje znaky veřejné podpory a zda došlo k porušení notifikační povinnosti, je vnitrostátní soud oprávněn posoudit sám (může při tom ev. položit předběžnou otázku Komisi či ESD). Pokud soud shledá toto porušení práva Evropské unie, musí přijmout opatření, kterým protiprávní stav napraví (např. rozhodne o navrácení protiprávní podpory).

Vnitrostátní soud tedy má v občanském soudním řízení pravomoc rozhodovat o existenci a následcích porušení povinnosti neoznámení veřejné podpory Evropské komisi.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde

evropská komise veřejná podpora vnitřní trh

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články